Roztržka Tito–Stalin

Východoněmecká karikatura „řezníka Tita“, plánujícího napadení komunistických států, 1951

K roztržce mezi Titem a Stalinem došlo v letech 1948 až 1953. Šlo o rozkol Sovětského svazu a jeho satelitních států[pozn. 1] na jedné straně a Federativní lidovou republikou Jugoslávie (FLRJ), prezentovaný jako spor mezi jejich vůdci Josifem Stalinem a Josipem Brozem Titem.

V letech po druhé světové válce Jugoslávie sledovala hospodářské, vnitřní a zahraniční politické cíle, které nebyly v souladu se zájmy Sovětského svazu. Zejména Jugoslávie doufala v přijetí sousední Albánie do jugoslávské federace. To podpořilo atmosféru nejistoty v albánském politickém vedení a zvýšilo napětí se Sovětským svazem, který se snažil bránit albánsko-jugoslávské integraci. Jugoslávská podpora komunistických povstalců v Řecku proti přání Sovětského svazu politickou situaci dále zkomplikovala. Stalin se snažil tlačit na Jugoslávii a mírnit její politiku pomocí Bulharska jako prostředníka. Když se konflikt mezi Jugoslávií a Sovětským svazem v roce 1948 dostal na veřejnost, byl vykreslen jako ideologický spor, aby nevznikl dojem mocenského boje uvnitř východního bloku.

Konflikt byl veden jako nenávistná informačně-propagandistická kampaň Sověty vedeného Východního bloku proti vedení Jugoslávie a skončil vzájemným rozkolem – prudkým omezením bilaterálních a multilaterálních vztahů. Způsobil intenzivní pátrání po nepřátelích uvnitř jednotlivých komunistických stran a v neposlední řadě vlnu rozsáhlých perzekucí, které se v dobové terminologii odůvodňovaly zostřením třídního boje. Bylo to první veřejné schizma ve Východním bloku. Základním důvodem konfliktu byla neochota sovětského vedení tolerovat neposlušnost jugoslávských představitelů a jejich aspirace na regionální hegemonii na Balkánském poloostrově. Roztržka v konečném důsledku připravila cestu pro „nezávislou formu socialismu“ v Jugoslávii, jakož i pro neutrální a později nezávislou zahraniční politiku, viz Hnutí nezúčastněných zemí.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Polsko, Maďarsko, Československo, Rumunsko, Albánie, NDR a Bulharsko

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

În loc de un plan cincinal, cinci planuri anuale.jpg

Propaganda cartoon offered by an artist from the German Democratic Republic to the Romanian communist leader Gheorghe Gheorghiu-Dej, upon the latter's 50th birthday. The title, in Romanian, is: În loc de un plan cincinal, cinci planuri anuale ("Rather than a Five-year Plan, Five Yearly Plans"). Pictured is Tito "the Butcher", the rebellious Yugoslav dictator, wearing a Nazi-style armband with the dollar symbol (alleged US financing). The symbol is replicated over the five "plans" he is holding up. The sheets are marked in red, with German headlines: Aggressionsplan gegen die Sowjetunion ("Plan of Aggression against the Soviet Union"); Aggressionsplan gegen die Albanische V.R. ("... Albanian People's Republic"); Aggressionsplan gegen die V.R. Bulgarien ("... Bulgarian People's Republic"); Aggressionsplan gegen die Ungarische V.R. ("... Hungarian People's Republic"); Aggressionsplan gegen die R.V.R. ("... Romanian People's Republic").