Ruční pletení
Ruční pletení je metoda zhotovení plošné textilie z přiváděné niti, ze které se tvoří a vzájemně spojují očka za pomoci jednoduchých nástrojů. Jako pracovní pomůcky se nejčastěji používají pletací jehlice.[1]
Ojediněle se ruční pletení provádí na rámu nebo na formě,[2] nebo bez jakýchkoli nástrojů jen na prstech rukou.[3]
Z historie ručního pletení
Počátky pletení nejsou známé. Nejstarší archeologické nálezy pletenin pochází asi z 12. století před n. l. z Egypta. Podle některých historiků se pletení vyvinulo z techniky nålebinding.[4]
V Evropě se pletení v širším měřítku začalo používat teprve ve 13. století. Pletly se především punčochy pro zámožnější vrstvy obyvatel (se dvěma jehlicemi, se švy). V polovině 16. století se začalo používat pletení obrace a od roku 1560 se pletly i bezešvé punčochy podle švýcarského vynálezu s pěti jehlicemi.[2]
Profesionální pletaři (zásadně jen muži) se organizovali v ceších. Pletař se mohl stát členem cechu teprve po šestileté učební době, když měl znalosti v pletení punčoch, čepic, košil a později i koberců.[5]
Nejstarší známý písemný návod na pletení (punčoch) pochází z roku 1655, první knížka s popisem několika vzorů vyšla asi roce 1844 v Londýně.[6]
Asi od poloviny 17. století se větší část pletenin vyráběla na strojcích (vynalezených v roce 1589, poháněných lidskou silou a později vodním kolem). Ruční pletení jako výdělečná činnost se pak provozovalo v Evropě jen v chudých, okrajových a horských oblastech. Od 18. století se začaly zabývat ručním pletením jako koníčkem některé ženy z bohatých rodin, na některých soukromých školách se zavedla tato ruční práce jako vyučovací předmět.[7]
Asi od 2. poloviny 18. století se začaly i ženy ze středních vrstev sdružovat v pletařských spolcích.
Ve válečných obdobích ženy ve všech bojujících státech hromadně podporovaly své armády pletenými zimními oděvy.
V 21. století je skoro v celém světě proměnlivý zájem o ruční pletení závislý na aktuální módě a případně na úspěchu nově vyvinutých přízí.[2] Několik milionů žen i mužů je trvale nebo dočasně organizováno v různých sdruženích, která jim např. obstarávají výhodně nové vzory, umožňují výměnu zkušeností apod.[8][9]
Základy pletení
K základům pletení na jehlicích patří: nahazování ok, pletení hladce, pletení obrace, ubírání a uzavření ok.
Základní techniky si může každý osvojit jako samouk podle videokurzů na internetu.[10]
Příze na ruční pletení
jsou zpravidla skané (2 až 8 x družené), objemné a kadeřavé. Vyrábějí se většinou z vlny a ze směsi vlny nebo bavlny s polyakrylovou, polyamidovou nebo polyesterovou stříží. Značná část se zdobí různými efekty (ondé, žinylka a mnoho jiných). Jen ojediněle se používají příze z tvarovaných filamentů nebo příze z fóliových pásků, k exkluzivním materiálům patří např. alpaka, mohér, kašmír.[11]
Předený materiál se barví v přadenech nebo na křížových cívkách, ská a převíjí na klubka.[12]
Jemnost příze se v obchodním styku udává délkou v metrech obsaženou ve váze klubka (obvykle 50 g).[13]
Pro příze na ruční pletení se nezávisle na druhu textilního materiálu běžně používá označení vlna.[14]
Druhy pletacích jehlic
Z řady druhů patří k nejznámějším: rovné, kruhové, dělené, ohebné.[15]
Číslování pletacích jehlic
Volba druhu a tloušťky jehlice je závislá na jemnosti a druhu splétané příze, vzoru a hustotě pleteniny a dalších hlediscích. Na internetu jsou publikovány tabulky s přibližnou vzájemnou závislostí uvedených faktorů, o jejich praktickém použití rozhoduje především zkušenost pletařky.[16] Tloušťka jehlic se ve střední Evropě udává v milimetrech (asi od 2 do 20), v Anglii a v USA se používají k označování tloušťky jiné systémy.[17]
Tloušťka jehlice mm | Délka niti (m) na klubku (50g) | Jemnost příze tex | Jemnost příze (USA-systém) |
---|---|---|---|
1,5-2,5 | 300-400 | 125-167 | lace |
2-3 | 200-240 | 208-250 | superfine |
4-4,5 | 120-150 | 333-417 | light |
4,5-5 | 60-120 | 417-833 | medium |
4,5-8 | 50-75 | 770-1000 | bulky |
8-12,75 | <50 | 1000 | super bulky |
Ručně pletené výrobky
Na internetu se inzerují stovky ručně pletených vzorů v desítkách materiálových a barevných kombinací. Jedná se hlavně o oděvy a oděvní doplňky. Návody na jejich zhotovení se dají poměrně levně zakoupit nebo získat bezplatně.[18][19]
- příze na ruční pletení v norském obchodě (2018)
- Jehlice z 13 různých materiálů
- pletení hladce
- pletení obrace
- patentní vzor
- vaflový vzor
- copánek
- vroubkový vzor
- rybí kost
- žakárový vzor fair isle
- krajka
- pletený patchwork
Odkazy
Reference
- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 363
- ↑ a b c Součástky lidového oděvu [online]. Masarykova univerzita, 2012 [cit. 2018-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Pleteme rukama [online]. themulada, 2012-09-29 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online.
- ↑ The History of Knitting [online]. Sheep & Stitch, 2014-02-16 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Knitting [online]. Chatity Neave Johnson, 2010-03-18 [cit. 2018-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-09. (anglicky)
- ↑ Historic Knitting [online]. Welcome Library, 2013-06-21 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The history of hand-knitting [online]. V and A, 2018 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Knitting Statistics [online]. V and A, 2018 [cit. 2018-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-21. (anglicky)
- ↑ About Us [online]. ravelry, 2018 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Škola pletení pro začátečníky [online]. Mini-kurzy, 2018 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3871508101,str. 226
- ↑ The Manufacturin Process [online]. Bedingo, 2017 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pletací příze [online]. Nitárna Česká Třebová, 2018 [cit. 2018-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20.
- ↑ Vlna na pletení [online]. MarLen, 2022 [cit. 2022-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Druhy pletacích jehlic [online]. Ruční práce, 2018-08-02 [cit. 2018-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Garnstärken [online]. wollopus, 2016-02-15 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Nadelstärke [online]. Stricknadeln Ratgeber, 2018-05-18 [cit. 2018-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-09. (anglicky)
- ↑ Handgestrickte Kleidung [online]. Ivanka, 2015-2018 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Patterns available [online]. Bedingo, 2018 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Rutt: A History of Hand Knitting, McGraw-Hill Contemporary 1989, ISBN 978-0934026352
- Bryant/Klein: Knitting With Novelty Yarns, Martingale & Co 2001, ISBN 978-1564773579
Související články
Externí odkazy
- Téma Pletení ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
Autor: Turris Davidica, Licence: CC BY-SA 4.0
Knit and purl stitches
Autor: Stilfehler, Licence: CC BY-SA 3.0
Stricken: glatt rechts gestrickt, Links-Ansicht
Autor: Stilfehler, Licence: CC BY-SA 3.0
Stricken: glatt rechts gestrickt, Rechts-Ansicht
A selection of knitting needles
Autor: Pschemp, Licence: CC BY-SA 3.0
A selection of straight knitting needles in various sizes and materials. From top to bottom, US size 19 - Plastic, Size 15 - Birch wood, Size 10.75 - Laminated wood, Size 11 - Brass reinforced plastic, Size 9 - Flexible plastic, Size 8 - Acrylic, Size 7 - Anodized aluminum, Size 6 - Flexible plastic, Size 6 - Casein, Size 6 - Flexible plastic, Size 3 - Anodized aluminum, Size 2 - Coated aluminum, Size 0 - Bamboo
Autor: kpwerker, Licence: CC BY-SA 2.0
An example of a knitted herringbone stitch
Autor: Stilfehler, Licence: CC BY-SA 3.0
Strickmuster: Waffelpatent, Rechtsseite; die Linksseite zeigt ein schlichtes krauses Muster
Autor: Amanda Slater from Coventry, West Midlands, UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Growing slowly
Autor: Wolfmann, Licence: CC BY-SA 4.0
Colorful wool knitting yarn at display for sale in shop in Leirvik, Stord, Norway (Norwegian: strikkegarn av ull i "Ullkroken" garnbutikk) Photo 2018-03-09