Rubín (hradiště)

Rubín
Hradiště Rubín od Dolánek
Poloha
Adresa	Dolánky, Podbořany, Česko Česko
Pohoří	Mostecká pánev
Nadmořská výška	351,7 m
Souřadnice	50°15′15″ s. š., 13°26′16″ v. d.
Rubín
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43352/5-1169 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rubín je pravěké a raně středověké hradiště v jižní části Ústeckého kraje. Nachází se na stejnojmenném kopci u Dolánek, čtyři kilometry severovýchodně od Podbořan v okrese Louny. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.^[1]

Vrch Rubín v jižní části Mostecké pánve je tvořený třetihorním bazanitem.^[2] Nachází se na pravé straně údolí Doláneckého potoka, jehož dno převyšuje o devadesát metrů. Strmé svahy ovlivněné těžbou kamene se nacházají na severu, západě a jihozápadě. Na jižní straně jsou mírnější a převýšení zde dosahuje jen dvacet až třicet metrů.^[3]

Vrch Rubín byl osídlen od neolitu do raného středověku. Nejstarší osídlení patří neolitickým kulturám: kultuře s lineární keramikou, kultuře s vypíchanou keramikou a jordanovské kultuře. Nálezy z doby eneolitu náleží kultuře s nálevkovitými poháry, řivnáčské kultuře, kultuře kulovitých amfor a kultuře se šňůrovou keramikou.^[3] V době osídlení řivnáčskou kulturou bylo podle Zdeňka Smrže sídliště opevněné hliněnými valy,^[3] ale existence hradiště v tomto období není jistá.^[4]

Prokazatelné opevnění bylo postaveno až v době bronzové lidem nejmladší fáze únětické kultury. Na ni postupně navázalo osídlení příslušníky středodunajské mohylové kultury,^[5] knovízské a štítarské kultury.^[3]

Nové opevnění vzniklo na přelomu doby halštatské a laténské v rámci bylanské kultury (800–400 př. n. l.) Čelo hradby tvořila kamenná zeď o šířce 100–120 cm. Většina archeologických situací na kopci pochází právě z tohoto období. Je pravděpodobné, že v té době existovala na hradišti i kamenná architektura. Při stavbě dřevěné vyhlídkové věže bylo v roce 2018 nalezeno půlmetrové souvrství kamenů, tvořících na hraně svahu plato. To koresponduje s výzkumy Helmuta Preidela, které zde prováděl v letech 1934–1938. Mohlo se jednat o základy kamenných domů. Akropole hradiště byla v té době rozdělena na menší areály – dvorce. Na Rubínu byly nalezeny bronzové spony vyrobené v Etrurii, uložené v Oblastním muzeu v Chomutově. To naznačuje že Rubín byl v 8. – 6. století př. n. l. centrem Poohří.^[6]

Ojedinělé nálezy pochází z pozdějších fázích laténské kultury a doby římské.^[3] Jde zejména o nálezy hrobů pod severovýchodním svahem kopce. K dalšímu významnému osídlení lokality došlo až ve starší a střední době hradištní.^[5] Na hradišti byl získán soubor avarsko-slovanských výrobků, ke kterým patří kování opasků a koňských postrojů. Kostěný hřeben a železná sekera naopak naznačují styky se západní Evropou. V předpolí hradiště byly prozkoumány obytné i výrobní stavby a zásobní jámy, ve kterých byly nalezeny keramické střepy, skleněné perly, střepy skleněných nádob a dvě železné kosy. Z pokročilé fáze devátého století pochází velkomoravské šperky.^[7]

Prvním archeologem, který se hradištěm na Rubínu zabýval, byl Josef Ladislav Píč. Archeologický výzkum však proběhl až pod vedením Helmuta Preidela v letech 1934–1938. Další výzkumy vedli Václav Kruta v roce 1970 a Josef Bubeník v letech 1987–1991.^[3] Někteří autoři ztotožňují Rubín s Wogastisburgem, kde se měla v roce 632 odehrát bitva mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franským vojskem krále Dagoberta I. Nelze to vyloučit v případě, že ke střetnutí došlo v Čechách. Dalším kandidátem je hradiště Staffelberg u města Bad Staffelstein v Bavorsku. Hypoteticky mohlo být hradiště na Rubínu také centrem luckého knížectví.^[7]

Pozůstatky opevnění byly poškozeny lidskou činností v devatenáctém století. Na jižním svahu jsou patrné zbytky dvou poškozených valů vzdálených od sebe asi patnáct metrů, ale v době halštatské byly pravděpodobně opevněny i zbývající světové strany. Nejstarší opevnění je připisováno únětické kultuře. Její val byl využit při stavbě hradby v době halštatské a její zbytky znovu v raném středověku. Archeologický výzkum odkryl v koruně valu kůlové jamky s keramickými střepy ze starohradištního období. Před valem byl zjištěn pravěký příkop. Podle výzkumu ze třicátých let dvacátého století existovala na východní straně klešťovitá brána, u které val ukrýval zbytky tři až čtyři metry široké dřevěné konstrukce zničené ohněm. Na vrcholové plošině byly odkryty pozůstatky kůlových a srubových staveb.^[3]

• BUBENÍK, Josef. Výzkum vrchu Rubín (Dolánky, obec Podbořany, okr. Louny) a jeho okolí v letech 1984–1989. Předběžná zpráva. Archeologické rozhledy. 1992, roč. XLIV, čís. 2, s. 216–230. Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
• BUBENÍK, Josef. Osídlení jihovýchodního předpolí vrchu Rubínu v době hradištní a jeho chronologie (Výzkum v letech 1984–1991). Památky archeologické. 1997, roč. 88, s. 56–100. 
• BUBENÍK, Josef. Rubín. Souhrn objevů z období raného středověku. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1992, roč. 100, s. 145–155. ISSN 1803-1382. 
• BUBENÍK, Josef. Hradiště Rubín u Podbořan v severozápadních Čechách v raném středověku. Studia mediaevalia pragensia. 2006, roč. 7, s. 21–37. ISSN 0862-8017. 
• KOUTECKÝ, Drahomír. Halštatské hradiště Rubín, k. ú. Pšov. Ústecký kraj. Archeologické rozhledy. 2005, roč. 57, s. 147–166. ISSN 0323-1267. 

• Seznam hradišť v Ústeckém kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rubín na Wikimedia Commons