Rudice – Seč

Přírodní památka Rudice – Seč
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení	5. července 2022
Vyhlásil	Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Nadm. výška	506–522 m n. m.
Rozloha	6,96 ha[1]
Správa	AOPK ČR – RP Jižní Morava
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Blansko
Umístění	Rudice
Souřadnice	49°19′57,51″ s. š., 16°42′59,12″ v. d.
Rudice – Seč
Další informace
Kód	6235
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudice – Seč jsou přírodní památka na jihozápadním okraji Rudice v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Nachází se v místech uzavřeného lomu, v němž jsou odkryty tzv. rudické vrstvy spodnokřídových sedimentů s výskytem fosilií a minerálů železa a křemene. Na dně lomu se vytvořila raná sukcesní stádia společenstev, v nichž roste plavuň vidlačka a žije kuňka obecná.

Historie

Chráněné území vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v kategorii přírodní památka s účinností od 5. července 2022.^[2] Přírodní památka se nachází na území lomu uzavřeného v roce 2018. Těžily se v něm sklářské a slévárenské písky, ale těžba v posledních deseti letech provozu byla jen příležitostná. Jezírka, která se v lomu vytvořila, a nezarostlé části lomu slouží k nelegální rekreaci: táboření, motokrosu a cyklokrosu. Škody způsobují rozkopáváním lomových stěn hledači geod nebo děti při svých hrách.^[3] Ložiska železné rudy zde byla těžena už v době halštatské a raném středověku.^[4]

Přírodní poměry

Přírodní památka s rozlohou 6,96 hektaru leží v katastrálním území Rudice u Blanska. Nachází se v Drahanské vrchovině v nadmořské výšce 506–522 metrů na území chráněné krajinné oblasti Moravský kras.^[2]

Geologie a geomorfologie

Přírodní památka je jediným odkryvem tzv. rudických vrstev.^[5] Vrstvy vznikly ve spodní křídě jako výplň až sto metrů hlubokých sníženin v tehdejším členitém reliéfu (geologické varhany) považovaném za nejstarší projevy krasovění v Moravském krasu. Tvoří je přeplavené zbytky a produkty kaolinicko lateritického zvětrávání. Do spodní části byly splavovány sloučeniny železa, které se na styku s karbonátovým podložím srážely a vytvořily limonitové konkrece s příměsí hematitu. Nad nimi se nachází asi sedmdesát metrů mocné souvrství kaolinických křemenných písků, železitých pískovců a kaolinických jílů. Nejsvrchnější vrstvu tvoří sprašové hlíny a u východního okraje lomu se vyskytují izolované zbřidličnatělé devonské vápence.^[4]

Střední souvrství písků obsahuje četné pazourky, rohovcové konkrece a křemité geody.^[4] Geody mají běžné rozměry tři až sedm centimetrů, ale jsou známy i nálezy dosahující průměru okolo čtyřiceti centimetrů. Jejich dutiny pokrývají krystaly křišťálu, bělavě či žlutavě zakaleného křemene, vzácněji také ametystu. Objevuje se také chalcedon, karneol nebo kašolong.^[6] Lom je také paleontologickou lokalitou, z níž pochází nálezy fosilií amonitů, ježovek, mlžů a hub.^[4]

Z útvarů neživé přírody jsou předmětem ochrany rudické vrstvy, oxidické železné rudy, křemičité minerály, fosilie a geologické varhany. Cílem ochrany je jejich zachování bez dobývání ze země nebo lomových stěn.^[7]

V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Drahanské vrchovině, konkrétně v jejím podcelku Moravský kras a okrsku Rudická plošina.^[8]

Podnebí

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT10,^[2][8] pro kterou jsou typické teploty −2 až −3 °C v lednu a 17 až 18 °C v červenci. Celkový roční úhrn srážek dosahuje 600–700 milimetrů. Letních dnů bývá čtyřicet až padesát, zatímco mrazových dnů 110–130. Sníh zde leží padesát až šedesát dnů v roce.^[9]

Flóra

V lomu se vyvinula dvojice ekosystémů, které byly v přírodní památce zahrnuty do předmětu ochrany. Jsou to makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, u které je cílem zachování raných sukcesních stádií na deseti procentech vodní plochy, a trávníky písčin a mělkých půd – ekosystém obnažených substrátů se sporadickou vegetací. Cílovým stavem je dosažení rozlohy 3,5 hektaru, přičemž osmdesát procent rozlohy by mělo být bez dřevinné vegetace a polovina rozlohy bez bylinné vegetace. Chráněná plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) by měla růst nejméně na ploše sta metrů čtverečních.^[10] Z dalších vzácnějších druhů rostlin v lomu roste vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a mech drobnolístek nahý (Discelium nudum).^[11]

Fauna

Jezírka vzniklá na dně lomu jsou vhodným životním prostředím pro obojživelníky. Stabilní populaci desítek jedinců má v lomu kuňka obecná (Bombina bombina).^[10] Kromě ní se v lomu vyskytuje čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufotes viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria) a skokan štíhlý (Rana dalmatina). Z dalších živočichů byli pozorováni ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), krkavec velký (Corvus corax) nebo veverka obecná (Sciurus vulgaris).^[11]

Z druhů hmyzu byly v chráněném území ojediněle pozorovány druhy majka obecná (Meloe proscarabaeus), otakárek fenyklový (Papilio machaon), prskavec menší (Brachinus explodens), svižník lesomil (Cicindela sylvicola), bradavičník Celidus humeralis nebo dřepčíci Longitarsus brunneus a Longitarsus holsaticus.^[11]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudice – Seč na Wikimedia Commons