Rudice (Polsko)

Rudice
Rudzica
Kostel a fara v Rudici
Kostel a fara v Rudici
Rudice – znak
znak
Poloha
Souřadnice49°51′17″ s. š., 18°53′18″ v. d.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresBílsko-Bělá
GminaJasenice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,47 km²
Počet obyvatel2 936 (2014)
Hustota zalidnění255,8 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaCzesław Machalica
Oficiální webwww.rudzica.org.pl
Telefonní předvolba33
PSČ43-394
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudice[1][2][3][4] (polsky Rudzica, německy Riegersdorf) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Jasenice. Leží na území Těšínského Slezska. V roce 2014 obec čítala 2 936 obyvatel a měla rozlohu 11,47 km².

Dějiny vesnice sahají do 13. století. Byla založena patrně v rámci německé kolonizace, první zmínka o ní (villa Rudgeri) pochází z listiny vratislavského biskupství vydané mezi lety 1295 až 1305. Podle polského historika Jerzyho Polaka nevznikl slovanský název Rudzica/Rudice zkomolením původního německého Rudgersdorfu (Rudgerova ves), ale je to samostatná odvozenina od "rudé barvy místní vody".

Po staletí byla Rudice v majetku šlechty, vystřídaly se zde rody Rudských, Sobků, Skrbenských z Hříště, Larischů a Poninských. V roce 1802 ji získala Těšínská komora. V rakouském sčítaní lidu z roku 1900 uvedlo 96,8 % obyvatel Rudice obcovací řeč polskou (včetně těšínského nářečí), 1,6 % německou a 0,8 % českou. 88,8 % se hlásilo ke katolictví, 10,7 % k evangelické církvi a 0,5 % k judaismu. Roku 1920 byla Rudice na základě rozhodnutí Konference velvyslanců připojena k Polsku. Na konci druhé světové války zde došlo k bojům mezi německou a sovětskou armádou a část zástavby, včetně kostela, byla poškozena.

K památkám Rudice patří barokní zámeček z poloviny 18. století a pozdně barokní katolický kostel Narození sv. Jana Křtitele z roku 1802. V severní části vesnice, směrem k Brúnovu, se nachází kaple svatého Vendelína postavená v roce 1876 u „zázračného“ pramene a vyzdobená obrazem, který sem přivezl jeden místní rodák z vojny v Tyrolsku. Tradiční pouť k Vendelínovi se koná 25. dubna. Další zajímavostí je Galerie strašáků založená v roce 1991 Florianem Kohutem. Na konci května nebo začátkem června se v Rudici pořádá Svátek strašáků.

Západní částí vesnice prochází okresní silnice (někdejší císařská silnice) spojující Jasenici s Chybami a Strumení. Její úsek mezi Rudicí a Chybami je lemován více než dvěma sty dubů, které byly v roce 1993 prohlášeny za přirodní památku.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 892. 
  2. ↑ Ottův slovník naučný, 22. Rozkošný-Schloppe, s. 80
  3. ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 45. 

Literatura

  • POLAK, Jerzy. Obrazki z dziejów gminy Jasienica. Těšín: Muzeum Těšínského Slezska, 2010. ISBN 978-83-922005-6-7. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce