Rudolf Černý (spisovatel)
| Rudolf Černý | |
|---|---|
| Narození | 12. prosince 1920 Praha  Československo |
| Úmrtí | 4. února 1982 (ve věku 61 let) Přerov nad Labem Československo |
| Místo pohřbení | Vršovický hřbitov |
| Povolání | spisovatel a novinář |
| Stát | Československo |
| Významná díla | Pancéřový vlak |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rudolf Černý (12. prosince 1920 Praha – 4. února 1982 Přerov nad Labem) byl dělník, havíř a spisovatel.
Život
Vyrostl v pražské dělnické rodině, vyučil se kloboučníkem. Podle vlastních slov byl od května 1945 několik měsíců členem Revolučních gard, poté nastoupil vojenskou prezenční službu, po jejím ukončení v roce 1946 střídal různé profese. V roce 1955 se přihlásil na celostátní výzvu a stal se havířem na Kladně. Po vážných úrazech musel zaměstnání roku 1958 opustit a krátkou dobu pobíral invalidní důchod, od roku 1960 se živil jako novinář a spisovatel. V roce 1969 nastoupil jako scenárista Československého státního filmu, na Barrandově pracoval až do roku 1973. V tomto období nebyly realizovány žádné scénáře a není jasné, zdali nějaké předložil. Podle jeho námětu byly natočeny filmy Bitva o Hedviku (1970) a Zbraně pro Prahu (1974, novela Pancéřový vlak), jako dramaturg se podílel na dalším dobově tendenčním filmu Člověk není sám (1971).
Bibliografie (výběr)
- Nezralé ovoce Praha : Naše vojsko, (1960)
- Zloděj žen Praha : Mladá fronta, (1963)
- Hochštapler : deník, který se nedostal prokurátorovi do ruky Praha : Mladá fronta, (1964) (Mír 2)
- Vyšehradští jezdci Praha : Práce, (1974)
- 12. dubna, 9.07, Praha : Mladá fronta, (1974)
- Náměstí Evropy. 1. díl, Tereza. 2. díl, Klára Praha : Mladá fronta, (1978)
- Antonín Novotný: Pozdní obhajoba : hovory s mužem, který nerad mluvil Praha : Kiezler Publisher, (1992) (Naše vojsko)
- Exprezident : vzpomínky Antonína Novotného [Říčany] : Orego, (1998-1999)
- Antonín Novotný : vzpomínky prezidenta Česká Kamenice : PolArt, (2008)
- Jak se dělá kontrarevoluce [Praha] : Orego, (2009)
Odkazy
Literatura
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 207.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 45–46.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Černý (spisovatel)
- Pavel Urbášek: Jak „pancéřové divize“ bránily socialismus Archivováno 11. 9. 2019 na Wayback Machine.
- Rudolf Černý ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Rudolf Černý na Kinoboxu.cz
- Jan Kliment rozmlouvá s Rudolfem Černým; Rudé právo 20. 8. 1980, strana 5
- Milan Jungmann: První román mladé prózy; Literární noviny, ročník 11, číslo 14, strana 4
- Miroslav Petříček: Hazardování s talentem, které se nevyplácí; Literární noviny, ročník 13, číslo 16, strana 5
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“