Rudolf Bella
Rudolf Bella | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 7. prosince 1890 Sibiu |
Úmrtí | 14. července 1973 (ve věku 82 let) Romanshorn |
Žánry | klasická hudba, opera a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog |
Rodiče | Ján Levoslav Bella |
Příbuzní | neteř Dagmar Bellová, klavíristka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Friedrich Martin Bella (7. prosince 1890 Sibiu, Sedmihradsko – 14. července 1973 Romanshorn, kanton Thurgau, Švýcarsko) byl hudební skladatel a dirigent slovenského původu. Byl synem slovenského skladatele Jána Levoslava Belly.
Život
Narodil se v rumunském Sibiu, kde byl jeho otec Ján Levoslav Bella v té době městským varhaníkem, hudebním pedagogem, dirigentem a ředitelem Musikvereinu. Studoval hudbu nejprve u svého otce a posléze ve Vídni skladbu u Eusebia Mandyczewskiho a dirigování u Franze Schalka.
V letech 1921–1924 byl dirigentem v Černovicích na Ukrajině a od roku 1925 v Ravensburgu v Horním Švábsku v jižním Německu a v Romanshornu ve Švýcarsku. Působil rovněž jako hudební pedagog a byl redaktorem časopisu Musikpädagogischen Zeitschrift.
V Romanshornu žil až do své smrti v roce 1973. Jeho manželkou byla v letech 1913–1929 klavíristka Maria Mandiczevshi, (*1890), dcera Konstantina Mandyczewskiho.[1] Jeho neteř Dagmar Bellová (1920–1999) se stala klavírní virtuózkou.
Dílo
Rudolf Bella komponoval klavírní a varhanní skladby, komorní hudbu, sbory a písně. Z rozsáhlejších skladeb vynikly zejména:
- Saul bei der Hexe, op. 14 (oratorium)
- Requiem, op. 18 pro soprán, alt, mužský sbor a orchestr.
- Symfonie E-dur
- Über einem Grabe (symfonická báseň)
- Herbst (symfonická báseň)
- Fantasie pro smyčcový orchestr
Zkomponoval rovněž tři opery, které však neměly velký úspěch.
Reference
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 73
- Robert Chase: Dies Irae: A Guide to Requiem Music, Scarecrow Press, Inc. 2003