Rudolf Bella

Rudolf Friedrich Martin Bella (7. prosince 1890 Sibiu, Sedmihradsko – 14. července 1973 Romanshorn, kanton Thurgau, Švýcarsko) byl hudební skladatel a dirigent slovenského původu. Byl synem slovenského skladatele Jána Levoslava Belly.

Narodil se v rumunském Sibiu, kde byl jeho otec Ján Levoslav Bella v té době městským varhaníkem, hudebním pedagogem, dirigentem a ředitelem Musikvereinu. Studoval hudbu nejprve u svého otce a posléze ve Vídni skladbu u Eusebia Mandyczewskiho a dirigování u Franze Schalka.

V letech 1921–1924 byl dirigentem v Černovicích na Ukrajině a od roku 1925 v Ravensburgu v Horním Švábsku v jižním Německu a v Romanshornu ve Švýcarsku. Působil rovněž jako hudební pedagog a byl redaktorem časopisu Musikpädagogischen Zeitschrift.

V Romanshornu žil až do své smrti v roce 1973. Jeho manželkou byla v letech 1913–1929 klavíristka Maria Mandiczevshi, (*1890), dcera Konstantina Mandyczewskiho.^[1] Jeho neteř Dagmar Bellová (1920–1999) se stala klavírní virtuózkou.

Rudolf Bella komponoval klavírní a varhanní skladby, komorní hudbu, sbory a písně. Z rozsáhlejších skladeb vynikly zejména:

• Saul bei der Hexe, op. 14 (oratorium)
• Requiem, op. 18 pro soprán, alt, mužský sbor a orchestr.
• Symfonie E-dur
• Über einem Grabe (symfonická báseň)
• Herbst (symfonická báseň)
• Fantasie pro smyčcový orchestr

Zkomponoval rovněž tři opery, které však neměly velký úspěch.

• Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 73
• Robert Chase: Dies Irae: A Guide to Requiem Music, Scarecrow Press, Inc. 2003

• Stručný životopis
• Rakouský hudební slovník