Rudolf Bergr

Ing. arch. Rudolf Bergr
Narození	4. dubna 1934 (90 let) Soběslav Československo Československo
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	architekt
Významná díla	Krajský úřad Ústeckého kraje
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Bergr (4. duben 1934 Soběslav) je český architekt.^[1]

Narodil se v Soběslavi v učitelské rodině. Vystudoval gymnázium v Ústí nad Labem, kde po maturitě v roce 1952 nastoupil jako kreslič Severočeských tukových závodů (SETUZA). Po roce byl přijat na Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Studium úspěšně dokončil v roce 1959 a vrátil se do Ústí nad Labem jako projektant. Po 20 letech praxe vedl ateliér Krajského projektového ústavu až do jeho zrušení v roce 1991.

V ateliéru začínal pod vedením architekta Josefa Lišky a již v letech 1962–1963 získal samostatnou zakázku na rekonstrukci Lidického náměstí spolu s výstavbou reprezentativní budovy Magistrátu v Ústí nad Labem. S kolegou Lubomírem Kosem geometricky rozdělili plochu Mírového náměstí žulovými čtverci a obdélníky a mezi ně umístili dvě fontány se zlatou mozaikou a sochařskou výzdobou Stanislava Hanzíka. Propojení průchody jednotlivých částí centra města Ústí nad Labem a celého bloku betonové zástavby, odkazuje na myšlenku moderního urbanismu ve stylu Le Corbusiera.^[2] Další Bergrovou a Liškovou spoluprací vznikla výstavba komplexu obytných domů s podzemními garážemi v Hrnčířské ulici (1963) a tři originální sedmipodlažní ABC domy (1964) v ulici Velká Hradební.^[3]

Rudolf Bergr je spoluautorem tří velkých administrativních budov v Ústí nad Labem. Jednou z nich je pobočka České spořitelny (1977), druhou areál budov pro Pozemní stavby na Mírovém náměstí, na které spolupracoval s Míťou Hejdukem a Jiřím Drtikolem. Třetí stavbou je dostavba Magistrátu (1985), původně Dům technických a inženýrských služeb. Za úspěšné řešení a realizaci projektu veřejných budov Bergr získal v roce 1986 cenu Josefa Havlíčka. Další městskou dominantou je hotel Vladimír (1986) v Churchilově ulici, jehož spoluautorem byl architekt Zdeněk Havlík.^[2] Technologicky jiný Bergrův projekt vznikl pro sídliště Březenecká v Chomutově a přestavbou centra města Nový Bor.^[4] Po roce 1989 rekonstruoval Městské divadlo v Děčíně a založil vlastní ateliér. V roce 2018 získal architekt Rudolf Bergr cenu Jože Plečnika.^[2]

• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  ABC domy před rekonstrukcí, Velká Hradební, 1964
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  ABC domy, detail schodišťového okna před rekonstrukcí (1964)
• 
  Krajský úřad (původně Česká státní pojišťovna), 1977
• 
  Krajský úřad (vlevo Finanční úřad, vpravo Krajský úřad), 1977
• 
  Finanční úřad (dříve Pozemní stavby), 1977
• 
  Magistrát Ústí nad Labem, nová část 1985
• 
  Magistrát Ústí nad Labem, nová část 1985
• 
  Krajský úřad (dříve KV KSČ), 1985
• 
  Krajský úřad, tzv. Vana
• 
  Krajský úřad, konferenční sál tzv. Vana, 1985

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Bergr na Wikimedia Commons