Rudolf Brdička

RNDr. Rudolf Brdička, DrSc.
Narození25. února 1906
Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. června 1970 (ve věku 64 let)
Mariánské Lázně, Československo
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníakademik a chemik
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Brdička (25. února 1906, Praha – 25. června 1970, Mariánské Lázně) byl český akademik a profesor fyzikální chemie na Karlově univerzitě. Byl také žákem Jaroslava Heyrovského. Zabýval se především redoxními reakcemi organických sloučenin a také lékařskou aplikací polarografie. Byl zakladatelem české fyzikálněchemické školy a autorem vynikajících vysokoškolských učebnic.

Život

Po maturitě studoval Přírodovědeckou fakultu UK. Roku 1924 si nadaného studenta všiml Jaroslav Heyrovský a získal ho pro fyzikální chemii. Již roku 1928 byl Brdička jmenován asistentem Ústavu fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě. O rok později úspěšně složil státní zkoušky a získal aprobaci k výuce chemie, fyziky i matematiky na středních školách. Mimo to obhájil disertační práci o polarografickém a spektrometrickém chování modrých a růžových roztoků chloridu kobaltnatého a stal se doktorem přírodních věd.[1] Asi deset let pomáhal Emilu Votočkovi a Jaroslavu Heyrovskému s přípravou časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications.

Roku 1934, po habilitaci v oboru fyzikální chemie, se stal Brdička postdoktorandem na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se věnoval problematice aminokyselin. Po návratu se oženil a později se mu narodili dva synové. V roce 1936 krátce pobýval na neurologické klinice ve Würzburgu. Po zavření českých vysokých škol v roce 1939 nejprve učil na reálném gymnáziu v Praze a od roku 1941 byl zaměstnán ve výzkumném oddělení Radioléčebného ústavu při nemocnici v Praze na Bulovce. Po válce se vrátil na Přírodovědeckou fakultu. Roku 1948 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1949 řádným. Když byla roku 1952 zřízena Československá akademie věd, byl Brdička jmenován akademikem a pověřen založením i vedením Laboratoře pro fyzikální chemii, která se později rozšířila na Ústav fyzikální chemie ČSAV.

V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Brdičkova.[2]

Dílo

  • Základy fysikální chemie (1952)
  • Úvod do fyzikální chemie (1963)
  • Brdička byl autorem či spoluautorem 73 původních prací a 63 diskusních článků.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin524/bulletin524.pdf#page=21
  2. ↑ NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08 [cit. 2011-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27. 

Literatura

  • HEYROVSKÝ Michael. Rudolf Brdička a fyzikální chemie, in Vesmír 2005/5: 257
  • KORYTA Jiří: Koho jem si opravdu vážil: Rudolf Brdička (1906 - 1970), in Vesmír 1989/1: 16
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 136. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 156. 

Externí odkazy