Rudolf Bruntálský z Vrbna

Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna
Rudolf Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1839
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 25. listopadu 1867[1] – 12. února 1874
Panovník	František Josef I.
Nejvyšší císařský lovčí
Ve funkci: 1849 – 1874
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Jan Arnošt Hoyos
Nástupce	Hugo Abensperg-Traun
Tajný rada
Panovník	František Josef I.
Císařský komorník
Panovník	František Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1848 – 1849
Panovník	Ferdinand I., František Josef I.
Vojenská služba
Hodnost	rytmistr (1837)
Narození	4. dubna 1801 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	13. února 1874 (ve věku 72 let) nebo 12. února 1874 (ve věku 72 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	(1826) Konstancie Chorinská z Ledské (1807–1831)
Rodiče	Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a Marie Terezie z Kaunitz-Rietberg-Questenbergu (1763–1803)
Děti	Rudolf (1831–1893), Terezie, provd. Kinská (1828–1905)
Příbuzní	bratr: Evžen Bruntálský z Vrbna (1786–1848) bratr: Ladislav Bruntálský z Vrbna (1796–1849) vnuk: Rudolf Kristián Wrbna-Kounic (1864–1927) vnučka: Agáta Bruntálská z Vrbna (1860–1921) švagr: František Kinský z Vchynic a Tetova (1784–1823) tchán: František Kajetán Chorinský z Ledské synovec: Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna (1813–1883) zeť: Kristián Kinský (1822–1894)
Profese	politik, voják a velkostatkář
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna (německy Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal; 4. dubna 1801 Vídeň – 12. února 1874 Vídeň) byl český šlechtic z rodu Bruntálských z Vrbna, rakouský důstojník, dvořan a velkostatkář na Moravě. Původně sloužil v armádě, později byl dlouholetým nejvyšším lovčím císaře Františka Josefa (1849–1874).

Pocházel ze starobylého slezského šlechtického rodu usazeného v Čechách a na Moravě, narodil se jako devátý a nejmladší potomek císařského nejvyššího komořího Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky hraběnky Marie Terezie Kounicové (1763–1803). Od mládí sloužil v armádě a dosáhl hodnosti rytmistra (1837), v roce 1846 odešel do výslužby. V letech 1848–1849 byl poslancem moravského zemského sněmu.^{[pozn. 1]} Během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.^[2] Na sněmu byl zvolen za člena komise pro zrušení roboty a komise pro vyzdvižení patrimoniální pravomocnosti. Na zasedání 19. června 1848 podpořil návrh na zrušení roboty bez náhrady pro drobné rolníky do tří měřic polí.^[3]

Poté odešel do dvorských služeb a v letech 1849–1874 zastával funkci nejvyššího lovčího. Byl též c. k. tajným radou a komořím. V roce 1867 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny. Na severní Moravě vlastnil panství Velká Střelná s rozlohou přes 1 000 hektarů půdy.^[4]

V roce 1826 se oženil s Konstancií Chorinskou z Ledské (1807–1831), dcerou hraběte Františka Kajetána Chorinského z Ledské. Z jejich manželství se narodily čtyři děti, Konstancie zemřela ve třiadvaceti letech krátce po čtvrtém porodu. Dospělosti se dožil syn Rudolf (1831–1893), který se později stal dědicem velkostatků Holešov a Jaroměřice nad Rokytnou. Dcera Terezie (1828–1905) byla manželkou dolnorakouského zemského maršálka hraběte Kristiána Kinského (1822–1894).

• Ottův slovník naučný, díl 26.; Praha, 1907; s. 1017–1019 dostupné online

• Rudolf z Vrbna na webu rakouského parlamentu dostupné online
• Rodokmen Vrbnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen Vrbnů s erby na stránkách roskildehistorie.dk (dánsky)