Rudolf Burgundský

Raoul I.
západofranský král
Rudolf Burgundský (14. století)
Doba vlády	923 – 14. květen 936
Korunovace	13. července 923
Narození	asi 890
Úmrtí	14. leden 936 Auxerre
Pohřben	Klášter Saint-Denis-lès-Sens
Předchůdce	Robert I. Francouzský
Nástupce	Ludvík IV. Francouzský
Manželka	Ema Francouzská
Potomci	Ludvík
Dynastie	Bosovci
Otec	Richard Burgundský
Matka	Adelaida z Auxerre
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raoul I. nebo také Rudolf Burgundský (asi 890 – 14. leden 936, Auxerre) byl francouzský král (923–936).

Životní data

• 918 – svatba s Emmou, dcerou Roberta I.
• 921 – se stal burgundským vévodou
• 13. července 923 – zvolení a korunovace v opatství Saint-Medard, měl se stát nástupcem svého tchána
• 923–933 – uznávání v říši a boje s Normany a Herbertem II. z Vermandois
• 928 – uznání Karlem III.
• 935 – setkání tří králů (Jindřich I., Rudolf II. Burgundský a Raoul I.) u řeky Chiers
• 14. ledna 936 – umírá v Auxerre, pohřben 11. července 936 v opatství Sainte-Colombe

Život

V roce 921 se burgundský vévoda Rudolf oženil s Emou Francouzskou.^[1] 13. července 923 byl korunován v opatství Saint-Médard v Soissons na krále. Při té příležitosti přenechal vládu v Burgundsku svému bratrovi Hugovi (Černému). Karel III. Francouzský byl v té době stále naživu a nárokoval si království také. Rudolfův švagr Herbert II. z Vermandois však Karla III. nalákal k setkání a zajal ho.

Císaři Jindřich I. Ptáčník se mezitím podařilo v roce 925 odtrhnout od Francie Lotrinsko. Na jihu a západě země byl Rudolf úspěšnější – v roce 924 mu složil hold Vilém II. Akvitánský a po smrti Karla III. (9. října 929) i mnoho velmožů, kteří se dosud chovali neutrálně.

Po roce 930 dosáhl Rudolf několik vítězství, což posílilo jeho legitimitu. Vilém I. Normandský ho uznal v roce 933, čímž královské území rozšířil po Bretaň.

Největší problém měl Rudolf s Herbertem II. z Vermandois, který do roku 929 využíval zajatce Karla III. k nebezpečnému tlaku na Rudolfa. V roce 925 Heribert určil svého malého syna Huga (* 920) za následníka remešského biskupa Seulfa, který náhle zemřel, čímž získal bohaté církevní statky.

Roku 931 se na Rudolfovu stranu přiklonil i pařížský hrabě Hugo Veliký (* 898) syn krále Roberta I. Rudolf z Hugem dobyli Remeš a Hugo (syn Herberta II.) byl sesazen z funkce biskupa.

Rudolfovi prospěla smrt Karla III. (929), neutralita císaře Jindřicha a rostoucí uznání v celé říši. V roce 935 se Rudolf na pohraniční řece Chiers setkal z Jindřichem I. a Rudolfem II. Burgundským a uzavřel s nimi smlouvu o přátelství.

Dohoda mezi Hugem a Heribertem vedla k válce, v níž padl i Rudolfův bratr Boso Lotrinský.

Posledním Rudolfovým politickým činem bylo vykázání Herbertových stoupenců do Laonu. Na podzim 935 král onemocněl a zemřel 14. ledna 936 v Auxerre. Pohřben v klášteře Saint-Denis-lès-Sens po boku svého otce.

Zdá se, že Rudolf a jeho manželka měli jediného syna.^[2][3] Je také možné, že měli i dceru jménem Judita.^[4]

Rodina

• Otec: Richard Burgundský
• Matka: Adelaida, dcera Konráda z Auxerre
• Sourozenci:
  • Boso, hrabě v Lotrinsku
  • Hugo (Černý), hrabě v Burgundsku
• Manželka: Ema Francouzská (890–934), dcera krále Roberta I., svatba v roce 921
• Děti: syn Ludvík, zemřel před otcem

Reference

Literatura

J. Ehlers, H. Muller, B. Schneidmuller. Francouzští králové v obdobi středověku. Praha: Argo, 2003.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Burgundský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Robert I. Francouzský

Západofranský král 923–936

Nástupce: Ludvík IV. Francouzský