Rudolf Burgundský

Raoul I.
západofranský král
Rudolf Burgundský na obraze Françoise-Louise Dejuinne (1786–1844)
Doba vlády	923 – 14. květen 936
Korunovace	13. července 923
Narození	890 Auxerre
Úmrtí	15. ledna 936 (ve věku 45–46 let) Auxerre
Předchůdce	Robert I. Francouzský
Nástupce	Ludvík IV. Francouzský
Manželka	Ema Francouzská
Potomci	Ludvík
Dynastie	Bosovci
Otec	Richard I. Burgundský
Matka	Adélaïde de Bourgogne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raoul I. také Rudolf Burgundský (asi 890 – 14. leden 936 Auxerre) byl francouzský král v letech 923 až 936.

V roce 921 zdědil Burgundské vévodství po svém otci a oženil se s Emmou, dcerou francouzského krále Roberta I.^[1] Po smrti tchána Roberta I. byl franskou šlechtou zvolen králem, proti sesazenému králi Karlu Prostému. Korunován byl 13. července 923 v opatství Saint-Médard v Soissons. Po převzetí koruny předal burgundské vévodství svému mladšímu bratrovi Hugovi Černému. Král Karel Prostý byl v té době stále naživu a nárokoval si království, ale Rudolfův švagr Herbert II. z Vermandois ho lstí pozval na setkání, během něhož ho zajal a uvěznil.

Císaři Jindřich I. Ptáčník se mezitím podařilo v roce 925 odtrhnout od Francie Lotrinsko. Na jihu a západě země byl Rudolf úspěšnější, v roce 924 mu složil hold Vilém II. Akvitánský a po smrti Karla III. 9. října 929 i mnoho franských šlechticů, kteří se dosud chovali neutrálně. Po roce 930 dosáhl několika vítězství, což posílilo jeho legitimitu. Vilém I. Normandský ho uznal králem v roce 933, čímž královské území rozšířil po Bretaň.

Největší problém měl Rudolf se švagrem Herbertem II. z Vermandois, který se přidal k franské opoziční frakci a do roku 929 využíval uvězněného krále Karla III., k manipulování a získání moci nad Rudolfa I. V roce 925 Heribert dosadil svého pětiletého syna Huga z Vermandois do úřadu remešského arcibiskupa na místo Seulfa z Remeše, který náhle zemřel. Herbert tím získal další moc v království a bohaté církevní statky. Toto skončilo s Karlovou smrtí v roce 929. V následujícím období se na Rudolfovu stranu přiklonil pařížský hrabě Hugo Veliký, syn krále Roberta I. a společně dobyli Remeš, přičemž sesadili Heribertova syna Huga z úřadu biskupa. Po smrti Karla III. a neutralním postoji císaře Jindřicha Rudolf získával na moci v celé říši. V roce 935 na hraniční řece Chiers se setkal z Jindřichem I. a Rudolfem II. Burgundským, přičemž s nimi uzavřel smlouvu o přátelství.

Posledním Rudolfovým politickým činem bylo vykázání Herbertových stoupenců do Laonu. Na podzim 935 král onemocněl a zemřel 14. ledna 936 v Auxerre. Pohřben v klášteře v Saint-Denis-lès-Sens po boku svého otce.

Zdá se, že Rudolf a jeho manželka měli jediného syna.^[2][3] Je také možné, že měli i dceru jménem Judita.^[4]

• Otec: Richard Burgundský
• Matka: Adelaida, dcera Konráda z Auxerre
• Sourozenci:
  • Boso, hrabě v Lotrinsku
  • Hugo (Černý), hrabě v Burgundsku
• Manželka: Ema Francouzská (890–934), dcera krále Roberta I., svatba v roce 921
• Děti: syn Ludvík, zemřel před otcem

• EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd. Francouzští králové v období středověku: = Die französischen Könige des Mittelalters: von Odo bis Karl VIII. ; 888 - 1498. Praha: Argo, 2003. 422 s. Dostupné online. ISBN 80-7203-465-0. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Burgundský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Robert I. Francouzský

Západofranský král 923–936

Nástupce: Ludvík IV. Francouzský