Rudolf Chmel

doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc.
Rudolf Chmel v roce 2011
Rudolf Chmel v roce 2011
Místopředseda vlády pro lidská práva a menšiny
Ve funkci:
9. července 2010 – 4. dubna 2012
Předseda vládyIveta Radičová
JmenujícíIvan Gašparovič
PředchůdceDušan Čaplovič
Nástupcefunkce zrušena
Ministr kultury SR
Úřadu se ujme
5. dubna 2006
Předseda vládyMikuláš Dzurinda
JmenujícíRudolf Schuster
Nastupující zaFrantišek Tóth
NástupceMarek Maďarič
Ve funkci:
16. října 2002 – 24. května 2005
Předseda vládyMikuláš Dzurinda
JmenujícíRudolf Schuster
PředchůdceMilan Kňažko
NástupceFrantišek Tóth
Velvyslanec ČSFR v Maďarsku
Ve funkci:
1990 – 1992
Nástupcerozpad ČSFR
Stranická příslušnost
ČlenstvíKAN
Most-Híd
Nestraník
do Národní rady SRza ANO (2002)

Narození11. února 1939 (84)
Československo Plzeň, Československo
Národnostslovenská
Děti4
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
Profeseliterární vědec, univerzitní profesor
OceněníŘád Ľudovíta Štúra I. třídy (2021)
CommonsRudolf Chmel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Chmel (* 11. února 1939, Plzeň, Československo) je slovenský literární vědec-historik, hungarolog a politik. Byl posledním velvyslancem ČSFR v Maďarsku. Ve druhé vládě Mikuláše Dzurindy zastával post ministra kultury, v kabinetu Ivety Radičové post místopředsedy vlády pro lidská práva a menšiny. Byl místopředsedou politické strany Most-Híd.

Biografie

Narodil se 11. února 1939 v Plzni v tehdejší Česko-Slovenské republice. Roku 1941 se jeho rodina stěhuje zpět na Slovensko.

Zde v roce 1956 odmaturoval v Popradu a následně studoval Slovenský jazyk a literaturu a Ruský jazyk a literaturu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Studium dokončil v roce 1961 a začal působit v Ústavu slovenské literatury Slovenské akademie věd, jako vědecký pracovník se zaměřením na literární činnost. V roce 1967 získává titul CSc., o rok později PhDr. Od roku 1975 působil jako tajemník Svazu československých spisovatelů, až do roku 1982, kdy se stal tajemníkem Komise pro výzkum národností ČSSR.

V letech 19901992 byl posledním velvyslancem Československa (v tédobě ČSFR) v Maďarsku.

Roku 1992 získává titul DrSc., o rok později Doc. v oboru slovenská literatura 19. a 20. století. V téže době se stal vedoucím Katedry maďarské literatury a jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Od roku 1994 také působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v Ústavu slavistických a východoevropských studií, kde byl v letech 20062011 vedoucím, a po jeho rozdělenní v roce 2011 na Katedře středoevropských studií.[1]

Ve své vědecké práci a publikační činnosti se věnuje především oblasti dějin slovenské literatury a Slovensko — maďarských literárních vztahů.

Hovoří česky, maďarsky, německy, polsky, rusky a slovensky. Je ženatý a má čtyři děti.

Politická kariéra

V parlamentních volbách 2002 získal mandát v NR SR za politickou stranu ANO. Mandát však zprvu neuplatnil, neboť 16. října byl jmenován ministrem kultury ve druhé vládě Mikuláše Dzurindy. Dne 24. května 2005 z funkce odstoupil a uplatnil svůj poslanecký mandát, stal se členem výboru NR SR pro Lidská práva, národnosti a postavení žen. Dne 5. dubna 2006 byl opět jmenován ministrem kultury v téže vládě a ve funkci setrval až do jejího konce 4. července 2006.

V červenci 2009 podpořil nově vzniklou stranu Most-Híd a stal následně jejím místopředsedou. Po parlamentních volbách 2010 získal post Místopředsedy vlády pro lidská práva a menšiny v koaliční vládě Ivety Radičové.

V předčasných parlamentních volbách 2012 kandidoval do NR SR na čtvrté pozici kandidátky strany Most-Híd.[2]

Dílo

  • Dejiny slovenskej literárnej kritiky. Bratislava: Tatran, 1991.
  • Moja maďarská otázka: Zo zápiskov posledného československého veľvyslanca v Maďarsku. Bratislava: Kalligram, 1996.
  • Nagykövet voltam Magyarországon. Bratislava: Kalligram, 1997.
  • Slovenská otázka v 20. storočí. Bratislava: Kalligram, 1997 (editor).
  • Moje slovenské pochybnosti. Bratislava: Kalligram, 2004.
  • Romantizmus v globalizme: Malé národy – veľké mýty. Bratislava: Kalligram, 2009.
  • Slovenský komplex. Bratislava: Kalligram, 2010.

Ohlasy

Střední Evropa Rudolfa Chmela (Jana Pátková, Mira Nábělková, eds.). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta; Národní muzeum. Praha 2019. ISBN 978-80-7308-923-8 (print), ISBN 978-80-7308-924-5 (online)

Ocenění

  • 1996 - Státní vyznamenání Maďarské republiky
  • 1999 - Zlatá medaile Ľ. Štúra Slovenské akademie věd
  • 2009 - Cena za dobré sousedství a porozumění (Jó szomszédság és megértés-díj)
  • 2011 - Chopinův pas za významné zásluhy pro polskou kulturu
  • 2011 - Cena Eleméra Hantose za zásluhy o zlepšení vztahů mezi národy střední Evropy

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rudolf Chmel 2011.jpg
Autor: Pavol Frešo, Licence: CC BY 2.0
Rudolf Chmel