Rudolf Hotowetz

JUDr. Rudolf Hotowetz
Rudolf Hotowetz.JPG
1. ministr zahraničního obchodu ČSR
Ve funkci:
25. května 1920 – 26. září 1921
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
Jan Černý
Předchůdcenikdo (funkce vznikla)
NástupceLadislav Novák
2. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR
Ve funkci:
15. září 1920 – 26. září 1921
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyJan Černý
PředchůdceKuneš Sonntag
NástupceLadislav Novák
Narození12. října 1865
Říčany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. srpna 1945 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Hotowetz (12. října 1865 Říčany[1] – 16. srpna 1945 Praha) byl sekretář pražské Obchodní a živnostenské komory, člen výkonného výboru Živnostenské banky, významný národohospodář a pozdější ministr československých vlád, vládní komisař Všeobecného pensijního ústavu nebo první prezident Orientálního ústavu.[2] Byl velmi publikačně činný a ve svých textech usiloval např. o hospodářské sblížení středoevropských podunajských států.[3]

Život

Hotowetz v letech 1884 až 1888 studoval[4] Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, jejíž studia zakončil ziskem titulu doktor práv. Po studiích působil na Českém místodržitelství v Praze a následně roku 1891 přešel do Pražské komory.[5][3]

Po první světové válce byl jmenován předsedou Československé vývozní a dovozní komise. Protože však nesouhlasil s koncepcí minimálního obchodu o zřízení odborových dovozových a vývozových syndikátů, odchází z této předsednické funkce.[5][3]

Roku 1920 se stává ministrem bez portfeje ve druhé Tusarově vládě, jehož úkolem je organizovat Úřad pro zahraniční obchod. Úkol se mu zdárně podařilo splnit a v následující vládě, jejímž premiérem byl Jan Černý, se stává ministrem průmyslu, obchodu a živností a správcem Úřadu pro zahraniční obchod. Během svého ministerského působení byl iniciátorem prvních obchodních smluv s Jugoslávií, Francií i dalšími zeměmi. Provedl též důležité zásobovací akce (například dovoz čínské mouky) a připravil reformu celního sazebníku. Ta se ovšem po jeho odchodu z vlády své realizace nedočkala.[5][3]

Po odchodu z ministerstva (odešel kvůli odmítnutí podpisu zákona zvyšujícího cla na dovoz automobilů, který parlament schválil) se stal vládním komisařem pro Všeobecný penzijní ústav. Úřad během svého působení dokázal pozvednout na důležitou složku sociálního pojištění v tehdejším Československu.[5][3]

V roce 1925 se podílel na založení organizace Mitteleuropaischer Wirtschaftstag.[6]

Když byl roku 1928 zřízen Orientální ústav, stal se jeho předsedou. Dále byl předsedou Evropského celního spolku a Obchodního národohospodářského ústavu.[3]

Úspěchy

Hotowetz se podílel na propagaci českého průmyslu na světových výstavách (například roku 1900 v Paříži či roku 1906 v italském Miláně). Během svého působení vždy hájil autonomii českých obchodních a živnostenských komor (za první světové války ku příkladu odmítl snahu rakouského ministerstva obchodu o zavedení němčiny v úředním styku českých komor s tímto úřadem).[3]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Říčany
  2. ↑ Rudolf Hotowetz sedmdesátníkem. Lidové noviny [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g Biografie Rudolfa Hotowetze
  4. ↑ Hotowetz Rudolf, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), strana 99
  5. ↑ a b c d TESARČÍKOVÁ, Aneta. Bibliotheca Economica: Rudolf Hotowetz [online]. [cit. 2010-08-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ JEŘÁBEK, Miroslav. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědné slavistiky (X) = Studia minora Facultatis philosophicae Universitatis Brunensis. Series slavica litteraria. In: Masarykova univerzita. Slavica litteraria. V Brně: [s.n.], 2011. ISSN 1212-1509. Kapitola Spiritus agens středoevropského hnutí Elemér Hantos a jeho publicistika – „das Schicksaal des kleines Staates“ (1939), s. 127–135.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rudolf Hotowetz.JPG
Rudolf Hotowetz (1865-1945). Český politik a ekonom.