Rudolf Jelínek

Rudolf Jelínek
Irena a Rudolf Jelínkovi (1920)
Irena a Rudolf Jelínkovi (1920)
Narození20. června 1892
Vizovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. září 1944 (ve věku 52 let)
Auschwitz
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníhřbitov Vizovice
BydlištěZádveřice
Povolánípodnikatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Slivovice Rudolf Jelínek

Rudolf Jelínek (20. června 1892 Vizovice29. září 1944 Osvětim)[1][p 1] byl český podnikatel. Jeho jméno nese vizovická firma na výrobu destilátů, o jejíž rozvoj se v období 1. republiky zasloužil.

Život

Narodil se ve Vizovicích jako syn židovského majitele jedné z tamních pálenic Zikmunda Jelínka (1857–1936) a jeho manželky Berty rozené Schuhové (1861–1914). Měl pět sourozenců – tři starší sestry (Karla * 1887, Marie * 1888, Helena * 1891) a dva mladší bratry (Zdeněk * 1896, Vladimír * 1897). Zdeněk zemřel tragicky na popáleniny v roce 1901, s Vladimírem začal později rozvíjet otcův podnik.[2] V roce 1914 byl Rudolf povolán do armády a z války se vrátil v polovině listopadu 1918 jako kurýrní poručík.

V roce 1919 oba synové převzali od Zikmunda Jelínka rodinný podnik a vedli ho několik let společně pod názvem „Zikmunda Jelínka synové“. V roce 1921 přikoupili další vizovický ovocnářský závod a palírnu v Razově. V roce 1926 si bratři podnik rozdělili. Rudolf si ponechal Razov a vybudoval tam vlastní úspěšnou firmu „Rudolf Jelínek“.[2]

V tomto životním období založil Rudolf Jelínek také rodinu: v roce 1920 se oženil s Irenou Müllerovou (* 1897), dcerou sládka pivovaru ve Valašských Kloboukách, a narodili se jim synové Zdeněk (1921–1946) a Jiří (1927–1990).

Ve 30. letech se podnikání Rudolfa Jelínka úspěšně rozvíjelo, v roce 1934 se prosadil i na americkém trhu. Politický vývoj a související události ale expanzi firmy zastavily. Ještě 6. března 1939 bylo sice expedováno do USA 225 beden zboží, ale vzápětí po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se v ohrožení ocitlo nejen jmění majitelů vizovických pálenic, ale také životy celých rodin.

V dubnu 1939 odcestoval Rudolf Jelínek legálně do USA, v Protektorátu ale zůstala manželka Irena a synové a pokusy o jejich odjezd do zahraničí nebyly úspěšné. V říjnu 1939 se Rudolf Jelínek navrátil a v roce 1940 byl nucen svou firmu prodat; ta se nakonec ocitla v německých rukou.[2]

Dne 23. ledna 1943 byl Rudolf Jelínek odtransportován do Terezína, odkud byl 29. září 1944 převezen do Osvětimi, kde pak zahynul.[1] Irena Jelínková byla spolu s manželem rovněž transportována do Terezína, do Osvětimi pak 4. října 1944 a tam též zahynula.[3] Synové holocaust přežili, ale Zdeněk již v roce 1946 zemřel na neléčenou tuberkulózu. Dědicovi firmy Jiřímu Jelínkovi byla firma v roce 1948 znárodněna a on sám se v roce 1949 vystěhoval do Izraele. Žil potom také v Kanadě a od roku 1984 v Karolíně v USA, kde v roce 1990 zemřel.[2]

Vývoj firmy Rudolf Jelínek

V roce 1919 bratři Rudolf a Vladimír Jelínkové převzali podnik v Vizovicích po otci a nazvali jej „Zikmunda Jelínka synové“. V roce 1921 koupili nepříliš prosperující palírnu Razov a přenesli tam část výroby. Závod na Razově byl perspektivní díky poloze za městem s možností rozšíření na okolní pozemky a blízkosti železniční trati.

Od roku 1926 bratři pokračovali v podnikání samostatně. Rudolf, který zůstal na Razově, propůjčil firmě své jméno. Ve 30. letech zahájil výrobu košer destilátů; při ní se používají jen takové suroviny a postupy, které jsou v souladu s pravidly ortodoxní židovské víry. Rudolf Jelínek se dokázal prosadit i díky tomu, že jeho dosavadní výrobky se vyznačovaly vysokou kvalitou a byly známé po celé republice a v mnoha evropských zemích. Ku prospěchu byl také jeho židovský původ. V roce 1934 se Jelínkovy destiláty prosadily i na americkém trhu, kde se staly vyhledávanými v tamější početné židovské komunitě. Do roku 1938 se značka Rudolf Jelínek stala druhým největším světovým dovozcem destilátů do USA. Obsazením Československa v roce 1939 ovšem tato expanze skončila a Rudolf Jelínek byl nucen firmu prodat.

Po skončení 2. světové války byla firma jeho synům navrácena, ale Zdeněk Jelínek v roce 1946 zemřel. Krátce vedl firmu Jiří Jelínek, kterému se dokonce podařilo obnovit vývoz do zámoří, ale v roce 1948 byla firma znárodněna. V následujících letech se vizovické palírny přesouvaly mezi různými národními podniky; teprve roku 1966 se staly na delší dobu součástí národního podniku Slovácké konzervárny Uherské Hradiště.

K výrazným proměnám došlo po roce 1989, kdy se pobočný závod Slováckých konzerváren osamostatnil, byl privatizován v rámci druhého kola kupónové privatizace a v roce 1994 vznikla společnost RUDOLF JELÍNEK a.s.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. Datum 29. září 1944 není datum úmrtí, ale transportu do Osvětimi, viz Databáze obětí holocaustu.

Reference

  1. a b Rudolf Jelínek | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  2. a b c d e SLADKOWSKI, Marcel. Království slivovice. Vizovice: Rudolf Jelínek, 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-01. ISBN 978-80-260-6544-9. S. 105.  Archivováno 1. 1. 2017 na Wayback Machine.
  3. Databáze obětí holocaustu: Irena Jelínková

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Rudolf Jelínek (1892-1944).jpg
Rudolf Jelínek (1892 - 1944), Český podnikatel.
Rudolf Jelinek slivovice bottle.jpg
Rudolf Jelínek - láhev slivovice