Rudolf Jung
| Ing. Rudolf Jung | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1913 – 1914 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1933 | |
| Poslanec německého Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1936 – 1945 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | DAP DNSAP NSDAP |
| Narození | 16. dubna 1882 Plasy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. prosince 1945 (ve věku 63 let) Praha  Československo |
| Alma mater | VŠ technická Vídeň |
| Profese | politik, inženýr a vysokoškolský učitel |
| Commons | Rudolf Jung (1882-1945) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf Jung (16. dubna 1882 Plasy[1][2][3][4] – 11. prosince 1945 Praha) byl sudetoněmecký a československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou národně socialistickou stranu dělnickou.
Biografie
Byl evangelického vyznání. Vychodil národní a reálnou školu v Jihlavě a Vysokou školu technickou ve Vídni. Už během vídeňských studií byl aktivní ve studentské organizaci. Sloužil jako jednoroční dobrovolník u Rakousko-uherského námořnictva. Potom pracoval jako strojní inženýr u rakouských státních drah ve Floridsdorfu, Liberci a Jihlavě. Po roce 1918 byl technickým radou u Československých státních drah. Předčasně pak byl penzionován. Zasedal v obecním zastupitelstvu v Jihlavě.[3]
Už počátkem 20. století se angažoval v okruhu tehdejší Německé dělnické strany, předchůdkyně pozdější DNSAP. V programové revizi na stranickém sjezdu roku 1913 v Jihlavě se Jung osobně podílel vypracování ostře antisemitského a mírně antislovanského programu. Právě v oblasti německého jazykového ostrova na Jihlavsku si Jung získal značný vliv na voličstvo a v politice se angažoval i po vzniku Československa. Ve 20. letech již byl mezi stranickými špičkami DNSAP a předsedal této straně. V roce 1929 jeho vliv vzrostl poté, co ho podpořila skupina mladých nacionálně socialistických aktivistů, která se postavila proti politice starších funkcionářů.[5] V rámci DNSAP byl rovněž předsedou její moravsko-slezské zemské organizace. Zastával funkci člena vedení Říšského svazu německých železničářů.[3]
V zemských volbách roku 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm za všeobecnou německou kurii, obvod Nový Jičín, Moravská Ostrava, Valašské Meziříčí atd.[6] Poslancem byl do roku 1914.[3]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[7] Podle údajů k roku 1930 byl povoláním radou státních drah ve výslužbě v Opavě.[8]
V roce 1932 probíhal soudní proces s členy spolku Volkssport. Poté, co se prokázalo propojení mezi československou DNSAP a německými nacisty, začal proces zbavení imunity čtyř poslanců DNSAP včetně Junga. Strana se pak sama v září 1933 rozpustila.[9] V říjnu 1933 poté, co se poslanecký klub německých národních socialistů rozešel, se Jung stal dočasně nezařazeným poslancem. Již v listopadu 1933 byl ale, stejně jako všichni další bývalí poslanci DNSAP, zbaven mandátu.[10] V tu dobu ale již se nacházel mimo území republiky. Prchl spolu s Hansem Krebsem do Německa.[9] Podle jiného zdroje byl 4. října 1933 zatčen a po sedm měsíců zadržován v Praze na Pankráci.[3]
V Německu se pak politicky angažoval jako člen NSDAP a jednotek SS. Od roku 1936 byl za NSDAP členem totalitního Říšského sněmu. Zastupoval volební okrsek 18 (Westfalen Süd).[11] V roce 1938 se uváděl jako Oberführer SS a docent na Německé vysoké škole pro politiku a diplomacii.[3] Po konci války byl zadržen československými úřady a uvězněn. Ve vězení spáchal sebevraždu.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1302. [online]. google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Rudolf Jung [online]. daten.digitale-sammlungen.de [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 478–479, 871. Dále jen: Politické strany.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Rudolf Jung [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
- ↑ 45. schůze, přípis volebního soudu ze dne 11. dubna 1930, č. 20/30, o částečné verifikaci voleb [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Politické strany. 872
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Jung (Berlin), Rudolf [online]. reichstag-abgeordnetendatenbank.de [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Jung na Wikimedia Commons 
Osoba Rudolf Jung ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Jung
- Rudolf Jung v Národním shromáždění roku 1933
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rudolf Jung (1882-1945). Československý politik německé národnosti.