Rudolf Kadlec
Rudolf Kadlec | |
---|---|
Rudolf Kadlec | |
Narození | 24. ledna 1889 Smíchov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 31. května 1959 (ve věku 70 let) Praha Československo |
Choť | Ema Švandová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Kadlec (24. ledna 1889 Smíchov[1] – 31. května 1959 Praha) byl český herec a divadelní režisér.
Život
Narodil se na Smíchově do rodiny obchodníka Františka Kadlece[2], jako druhorozený syn z otcova druhého manželství. K divadlu jej dovedl spolužák a přítel, syn Emila Fochta[3], herce pražského Národního divadla a manžela Marie Faltysové Fochtové. Brával jej s sebou na představení svého otce a také do cestující "divadelní společnosti J. Faltyse"[4], na jejíchž štacích v okolí Prahy si Karel Kadlec v letních měsících příležitostně zahrál. V osmnácti letech nastoupil ve Faltysově společnosti své první angažmá a během následujících let vystřídal několik venkovských společností. Krátce byl členem divadelní společnosti Marie Procházkové–Malé a Františka Franzla-Lešanského. V roce 1911 hrál u společnosti "E. Sukové-Kramuelové"[5] v Třeboni a v roce 1913 během letní lázeňské stagiony hrál v lázeňském divadle u ředitele "J. Hodra" v Luhačovicích.
Po několika letech působení u venkovských společností, kde občas také režíroval, byl v roce 1913 přijat do Švandova divadla na Smíchově, kde strávil celou svou další divadelní dráhu jako herec, sporadicky jako režisér a v letech 1922–1928 a 1932–1935 jako ředitel. V červnu 1925 se oženil s rozvedenou Emou Švandovou. V druhé polovině dvacátých let postihla smíchovskou scénu krize, v roce 1928 proto Kadlec hostoval v Městském divadle na Královských Vinohradech. Od divadelní sezony 1932/33 se vrátil na domovskou scénu, ale pokus o její obnovu se nezdařil. V roce 1935 byl provoz Švandova divadla definitivně ukončen a manželé Kadlecovi se stáhli do ústraní, finančně byli prozatímně zajištěni z pronájmu divadelní budovy.
Od konce dvacátých let trpěl Rudolf Kadlec ušní chorobou, ztráta sluchu mu znemožnila další jevištní činnost. Věnoval se historii smíchovského divadla, kterou sepsal z velké části na základě vlastní zkušenosti v nevydané práci Divadlo na levém břehu vltavském. Rudolf Kadlec zemřel v zapomnění 31. května 1959 v Praze.
Rudolf Kadlec hrál ve čtyřech němých a třech zvukových filmech, spolupracoval také s Československým rozhlasem.
Divadelní role (výběr)
Společnost Emilie Sukové-Kramuelové
- 1911 – role Jánošíka ve hře J. Mahena: Jánošík
Společnost Jana Hodra
- 1913 – role Zbyško Dulského ve hře G. Zapolské: Morálka paní Dulské
- role Hraběte Neipperga ve hře V. Sardou: Madame Sans-Gêne
Švandovo divadlo
- 1914 – role Vítka Tomeše ve hře F. A. Šuberta: Probuzenci
- role Percineta ve hře E. Rostanda: Blouznivci
- 1915 – role Honzy ve hře J. Kvapila: Princezna Pampeliška
- role Jana Husa ve hře J. K Tyla: Jan Hus (hráno v Lesním divadle v Krči)
- 1916 – role Dona Césara ve hře A. Moreta: Donna Diana
- role Petříka ve hře L. Anzengrubera: Sedlák křivopřísežník
- 1917 – role Armanda Duvala ve hře A. Dumase ml.: Dáma s kaméliemi
- 1918 – role Valentina Browna ve hře J. M. Barrieho: V tiché uličce
- role Helmera ve hře H. Ibsena: Nora
- role Laca ve hře G. Preissové: Její pastorkyňa
- 1919 – role Nilse Lykkece ve hře H. Ibsena: Paní Inger na Östrotě
- role Knuta ve hře A. Strindberga: Hra s ohněm
- 1920 – role Petruchia ve hře W. Shakespeara: Zkrocení zlé ženy
- 1921 – role Maxe de Simiers ve hře E. Paillerona: Myška
- 1922 – role Starce ve hře A. Strindberga: Sonata příšer
- 1923 – role Juvana ve hře F. Werfela: Kozlí zpěv
- role Alíka ve hře F. Langera: Velbloud uchem jehly
- role Solnesse ve hře H. Ibsena: Stavitel Solness
- 1924 – role Franka Tailora ve hře W. S. Maughama: Zaslíbená země
- 1926 – role Borkmana ve hře H. Ibsena: John Gabriel Borkman
- 1927 – role Konstantina ve hře S. Krzywoszewského: Kolombina
- 1928 – role Kortha ve hře F. Molnára: Hra na zámku
- 1933 – role Dr. Čapka ve hře V. Dyka: Episoda
- 1934 – role Generálního ředitele Anthonyho ve hře E. Synka: Výdělečné ženy
a v mnoha dalších
Městské divadlo na Královských Vinohradech
- 1929 – role Georga Hellouina ve hře E. Guirauda: Žena
Filmografie
Němý film
Zvukové filmy
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Rudolfa Kadlece farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914 - Kadlec Franz (1849) s rodinou. img24.cz [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-25.
- ↑ ČSFD Česko-Slovenská filmová databáze, Emil Focht
- ↑ Česká divadelní encyklopedie, Faltysova společnost
- ↑ Česká divadelní encyklopedie, Sukova společnost
- ↑ Filmový přehled, Zlaté srdéčko
- ↑ Filmový přehled, Pražští adamité
- ↑ Filmový přehled, Sněženka z Tater
- ↑ Filmový přehled, Macocha
- ↑ Filmový přehled, Karel Havlíček Borovský (1931)
- ↑ Filmový přehled, Psohlavci (1931)
- ↑ Filmový přehled, Tři vejce do skla (1937)
Literatura
- Deyl Rudolf starší, Dovršitelé (Ema Švandová a Rudolf Kadlec), Vavříny s trny, 1973, str.188-195
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Kadlec na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Kadlec
- Rudolf Kadlec v České divadelní encyklopedii
- Rudolf Kadlec v Česko-Slovenské filmové databázi
- Rudolf Kadlec v informačním systému abART
- Rudolf Kadlec v databázi Libri.cz Archivováno 22. 3. 2019 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rudolf Kadlec, český herec a divadelní režisér