Rudolf Kalčík
Rudolf Kalčík | |
---|---|
Narození | 13. září 1923 Berehovo, Podkarpatská Rus Československo |
Úmrtí | 15. února 1980 (ve věku 56 let) Praha Československo |
Pseudonym | Josef Šimůnek, Rudolf Jánský, Pavel Karták Karel Pavlík |
Povolání | středoškolský učitel, spisovatel, redaktor, filmový scenárista |
Národnost | česká |
Stát | Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Žánr | dobrodružné prózy |
Témata | literatura, filmová scenáristika, editace a školství |
Významná díla | Král Šumavy |
Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Rudolf Kalčík (13. září 1923, Berehovo, Podkarpatská Rus – 15. února 1980, Praha) byl český středoškolský učitel, spisovatel, redaktor a filmový scenárista, autor ideově prokomunisticky orientovaných dobrodružných próz, zachycujících život pohraničníků a jejich namáhavou a nebezpečnou službu v šumavských lesích.[1]
Život
Rudolf Kalčík se narodil v Berehově na Podkarpatská Rusi (dnes součást Ukrajiny), kde jeho otec sloužil jako strážník. V šesti letech mu zemřela matka a otec jej poslal na výchovu k příbuzným do jižních Čech. Když se jeho otec přestěhoval do Nového Bohumína, vzal si chlapce zpět k sobě. Zde začal Kalčík studovat gymnázium, ve studiu pak pokračoval Českém Krumlově a v roce 1943 složil maturitu v Českých Budějovicích. Zde a v Třeboni byl pak v letech 1943–1945 totálně nasazen jako úředník.[2]
Po skončení války vstoupil do KSČ a začal studovat češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studium úspěšně ukončil roku 1950. Již v průběhu studia učil na střední škole ve Velvarech a pracoval jako externí lektor v nakladatelství Svoboda. Základní vojenskou službu vykonával v letech 1950–1952 u Pohraniční stráže (PS) na Šumavě, což značně ovlivnilo jeho spisovatelskou práci. Zde působil jako politický pracovník nejprve roty a pak praporu a stal se předsedou ústřední komise Fučíkova odznaku v PS. V letech 1952–1954 učil ve Veltrusích a pracoval rovněž jako redaktor časopisu Pohraniční stráž. Spolupracoval také s časopisem Československý voják, jehož redaktorem byl v letech 1955–1974.[2]
V letech 1970–1972 se podílel na vzniku nového normalizačního Svazu českých spisovatelů a byl vedoucím jeho komise pro práci s mladými autory. Krátce byl šéfredaktorem Literárního měsíčníku (pouze jeho prvního čísla)[3], roku 1973 se stal předsedou Českého literárního fondu a roku 1974 tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Roku 1978 byl jmenován zasloužilým umělcem.
Dílo
Kalčík začal publikovat ještě v době svého vysokoškolského studia. Debutoval roku 1947 románem s okupační tematikou Setkání s válkou a sbírkou básní Dvanáct stalinských zpěvů (1949) s náměty ze života J. V. Stalina (oboje pod pseudonymem Josef Šimůnek). Tato díla nebyla příliš výrazná, vyznačovala se však jasnou ideovostí.
Později se v jeho knihách začalo prosazovat jeho stěžejní téma – nesmiřitelný boj socialistických pohraničníků s kapitalistickými narušiteli hranic. Vědomě v nich navázal na tradice dobrodružné prózy (především na londonovské příběhy mužných zápasů s drsnou divočinou) a někdy využíval i ustálené schéma rodokapsu. Snažil se ale také o vykreslení morálního profilu socialistického strážce hranic a o jeho psychologickou charakteristiku. Jeho prózy charakterizuje dějový spád, napínavost a množství zápletek a důvěrná znalost zobrazovaného prostředí. Jeho styl je úsporný a srozumitelný.[2]
Roku 1960 vydal své nejznámější dílo, román Král Šumavy, napsaný podle scénáře k úspěšnému stejnojmenného filmu režiséra Karla Kachyni z roku 1959. V duchu komunistické ideologie psal také povídky s armádní tematikou a od šedesátých let i dokumentárně stylizované detektivní povídky. Přispíval do mnoha novin a časopisů a napsal scénáře k několika filmům. Některá jeho díla byla rovněž zfilmována.[1] Roku 1977 obdržel Výroční cenu Svazu českých spisovatelů za novelu Bílý list.[4]
Bibliografie
Próza
- Setkání s válkou (1947), román s okupační tematikou, pod pseudonymem Josef Šimůnek.
- V hraničních horách (1954), sbírka dobrodružných povídek, které se odehrávají na Šumavě počátkem padesátých let minulého století, rozšířeno roku 1959.
- Oheň v srdci (1955), sbírka povídek vyprávějících o vlivu Říjnové revoluce na české vojáky v rakousko-uherské armádě a v armádě nově vzniklého československého státu, o hrdinství lidí při Slovenském národním povstání, o nacistické okupaci jižních Čech a také o statečnosti ochránců našich státních hranic.
- Stráže na pomezí (1958), kniha reportážních fotografií Jaroslava Zimy, které Rudolf Kalčík opatřil texty.
- Král Šumavy (1960), dobrodružný román vzniklý na základě scénáře ke stejnojmennému filmu. Jde o příběh z poúnorového života dřevařské vesnice u bavorských hranic a ze života pohraničníků, kteří dlouho marně pátrají po nepolapitelném diverzantovi zvaném Král Šumavy, pro jehož postavu si Kalčík vypůjčil skutečnou šumavskou legendu, Kiliána – Franze Nowotného.
- Bílý list (1964), sbírka povídek a črt zahrnujících autorovy vzpomínky na Slovensko, na konec války, na Šumavu i na společenské reality jeho současnosti. Titulní povídka byla roku 1976 přepracována, rozšířena a vydána samostatně.
- Zákon celých mužů (1964), povídkový triptych o pohraničnících, společně s Václavem Erbenem a Vladimírem Michnou.
- Tady Bezpečnost (1966), sbírka detektivních povídek, společně s Janem Vítkem pod pseudonymem Rudolf Jánský.
- Bezpečnost zasahuje (1967), sbírka detektivních povídek, společně s Janem Vítkem pod pseudonymem Rudolf Jánský.
- Bartolomějská 10 (1968), sbírka detektivních povídek pod pseudonymem Pavel Karták.
- Cena smrti (1971), sbírka detektivních povídek pod pseudonymem Karel Pavlík.
- V ruce samopal 1972), společně s Václavem Janečkem, kronika jednoho pohraničního útvaru SNB z let 1946 až 1949.
- Bílý list (1976), novela, vzniklá přepracováním titulní povídky stejnojmenné povídkové sbírky z roku 1964, vyprávějící příběh někdejšího kapitána Státní bezpečnosti.
- Bartolomějská ulice (1980), soubor deseti kriminálních, reportážně pojatých povídek.
Poezie
- Dvanáct stalinských zpěvů (1949), sbírka básní s náměty ze života J. V. Stalina, pod pseudonymem Josef Šimůnek.
Překlady
- Rita Thermesová: Jan nevychází z údivu (1948), pod pseudonymem) Josef Šimůnek.
- Arnold Zweig: Sekyra z Wandsbeku (1949), pod pseudonymem Josef Šimůnek.
Filmové scénáře a adaptace
- Vstup zakázán (1959), spolupráce na scénáři povídkového filmu, režie František Vláčil a Milan Vošmik.
- Král Šumavy (1959), scénář, režie Karel Kachyňa, roku 1960 přepracoval Kalčík scénář na román.
- Žena pro hrdinu (1962), adaptace Kalčíkovy povídky, režie Jiří Sequens.
- Sedmého dne večer (1974), scénář, režie Vladimír Čech.
- Strach (1975), námět k osmému dílu televizního seriálu Třicet případů majora Zemana, režie Jiří Sequens.
- Boty plné vody (1976), adaptace tří Kalčíkových povídek, režie Ivo Toman, Karel Kovář a Jaroslav Soukup.
- Drsná planina (1979), film podle Kalčíkovy knihy V ruce samopal, režie Jaroslav Soukup.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Slovník českých spisovatelů, Praha: Libri, 2000, S. 314-315
- ↑ a b c Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 357-358
- ↑ Slovník české literatury po roce 1945 - Literární měsíčník
- ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR - Rudolf Kalčík (ocenění)
Literatura
- FROLÍK, František; VLKOVÁ, Markéta. Osobnosti Slánska a Velvarska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2017. 288 s. ISBN 978-80-88125-06-8. Kapitola Rudolf Kalčík, s. 280.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Kalčík
- Rudolf Kalčík v Databázi knih
- Rudolf Kalčík na webu Pitaval
- Rudolf Kalčík v Česko-Slovenské filmové databázi
- Rudolf Kalčík miloval Šumavu – Českobudějovický deník.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“