Rudolf Khevenhüller-Metsch

Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch
Rakousko-uherský velvyslanec ve Francii
Ve funkci: 1903 – 1910
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Anton Wolkenstein-Trostburg
Nástupce	Nikolaus Szécsen
Rakousko-uherský vyslanec v Belgii
Ve funkci: 1888 – 1902
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Bohuslav Chotek z Chotkova
Nástupce	Siegfried Clary-Aldringen
Rakousko-uherský vyslanec v Srbsku
Ve funkci: 1881 – 1886
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Gabriel Herbert von Rathkeal
Nástupce	Ladislaus Hengelmüller
Narození	18. června 1844 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. října 1910 (ve věku 66 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Choť	(1868) Alexandra z Windisch-Grätze (1850–1933)
Rodiče	Richard Khevenhüller-Metsch
Děti	Klára Marie Antonie, provdaná Rohanová (1869–1955)
Příbuzní	Jan Karel z Khevenhüller-Metsche, Leontina z Khevenhüller-Metsch a Zikmund Maria z Khevenhüller-Metsche (sourozenci)
Profese	diplomat a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch (německyRudolf Ladislaus Johann Joseph Maria Graf von Khevenhüller-Metsch; 18. června 1844 Vídeň – 20. října 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat. Po krátké službě v armádě se stal diplomatem a zastával různé funkce v řadě evropských zemí, nakonec byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii (1903–1910). V závěru své kariéry se stal členem rakouské panské sněmovny a rytířem Řádu zlatého rouna.

Pocházel z významného šlechtického rodu Khevenhüller-Metsch s majetkem v Čechách, narodil se jako nejmladší syn knížete Richarda Khevenhüller-Metsche (1813–1877), matka Antonie (1818–1870) patřila ke slezské šlechtické rodině Lichnovských z Voštic. Původně sloužil v armádě a již v roce 1866 byl poručíkem, o rok později vstoupil do diplomatických služeb a své působení zahájil na nižších postech ve Florencii, Paříži a Bruselu. V letech 1875–1877 byl spolu se svým starším bratrem poslancem českého zemského sněmu, v armádě byl již mimo aktivní službu povýšen na rytmistra a jako diplomat byl v letech 1878–1879 legačním radou v Petrohradě. Do vyšších funkcí postoupil jako generální konzul v Bulharsku (1879–1881). V roce 1881 krátce působil ve Vídni na ministerstvu zahraničí a poté byl vyslancem v Srbsku (1881–1886) a v Belgii (1888–1902). V roce 1902 byl odeslán do penze, ale nakonec ještě v letech 1903–1910 vykonával funkci rakousko-uherského velvyslance ve Francii. Byl též c.k. tajným radou a komořím, v roce 1902 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny. V roce 1908 obdržel Řád zlatého rouna.

Jeho starší bratr kníže Jan Khevenhüller-Metsch (1839–1905) byl poslancem českého zemského sněmu a říšské rady, kromě statků v Rakousku vlastnil v Čechách velkostatek Komorní Hrádek. Jejich švagry byli kníže Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873), majitel velkostatku Křivoklát a hrabě Rudolf Chotek (1822–1903), majitel velkostatku Dolná Krupá v Horních Uhrách a člen uherské panské sněmovny.

Z manželství s princeznou Alexandrou z Windisch-Grätze (1850–1933) se narodila jediná dcera Klára Marie Antonie (1850–1933), která se provdala za prince Ernesta Rohana (1863–1947).^[1]

• KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1

• Rodokmen Khevenhüllerů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rudolf Khevenhüller-Metsch na webu rakouského parlamentu