Rudolf Khevenhüller-Metsch

Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch
Erb rodu Khevenhüllerů
Rakousko-uherský velvyslanec ve Francii
Ve funkci: 1903 – 1910
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Anton Wolkenstein-Trostburg
Nástupce	Nikolaus Szécsen
Rakousko-uherský vyslanec v Belgii
Ve funkci: 1888 – 1902
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Bohuslav Chotek z Chotkova
Nástupce	Siegfried Clary-Aldringen
Rakousko-uherský vyslanec v Srbsku
Ve funkci: 1881 – 1886
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Gabriel Herbert von Rathkeal
Nástupce	Ladislaus Hengelmüller
Narození	18. června 1844 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. října 1910 (ve věku 66 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Rodiče	Richard Khevenhüller-Metsch
Příbuzní	Jan Karel z Khevenhüller-Metsche, Leontina z Khevenhüller-Metsch a Zikmund Maria z Khevenhüller-Metsche (sourozenci)
Profese	diplomat a politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch (německy Rudolf Ladislaus Johann Joseph Maria Graf von Khevenhüller-Metsch; 18. června 1844 Vídeň – 20. října 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat. Po krátké službě v c. k. armádě vstoupil do diplomatické služby a zastával různé funkce v řadě evropských zemí, nakonec byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii (1903–1910).^[1][2] V závěru své kariéry se stal členem rakouské panské sněmovny a rytířem Řádu zlatého rouna.

Pocházel z významného šlechtického rodu Khevenhüller-Metsch s majetkem v Čechách,^[3] narodil se jako nejmladší syn knížete Richarda Khevenhüller-Metsche (1813–1877), matka Antonie (1818–1870) patřila ke slezské šlechtické rodině Lichnovských z Voštic.^[4] Původně sloužil v armádě a již v roce 1866 byl poručíkem u 11. hulánského pluku, v rámci prusko-rakouské války bojoval v bitvě u Hradce Králové. O rok později vstoupil do diplomatických služeb a své působení zahájil na nižších postech ve Florencii, Paříži a Bruselu. V letech 1875–1877 byl spolu se svým starším bratrem poslancem českého zemského sněmu, kam byl zvolen v doplňovacích volbách za velkostatkářskou kurii.^[5] V armádě byl již mimo aktivní službu povýšen na rytmistra a jako diplomat byl v letech 1878–1879 legačním radou v Petrohradě. Do vyšších funkcí postoupil jako generální konzul v Bulharsku (1879–1881).^[6] V roce 1881 krátce působil ve Vídni na ministerstvu zahraničí a poté byl vyslancem v Srbsku (1881–1886)^[7] a v Belgii (1888–1902).^[8] V roce 1902 byl odeslán do penze, ale nakonec ještě v letech 1903–1910 vykonával funkci rakousko-uherského velvyslance ve Francii.^[9][10] V Paříži bylo jeho úkolem udržovat korektní vztahy s Francouzskou republikou, v době bosenské krize se ale dopustil několika diplomatických přehmatů.^[11]

Ve funkci velvyslance ve Francii pobýval na podzim roku 1910 ve Vídni, kde náhle zemřel ve věku 66 let (jeho zastupováním v Paříži byl tehdy pověřen hrabě Albert Nemes).^[12] Byl pohřben v rodové hrobce na hradě Hardegg v Dolním Rakousku, který byl v té době majetkem rodiny Khevenhüllerů.^[13]

Jako mladší syn knížete užíval šlechtický titul hraběte. V roce 1875 byl jmenován c. k. komořím^[14] a jako vyslanec v Belgii obdržel v roce 1894 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[15] Jako dlouholetý diplomat získal vysoká státní vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[16] V závěru kariéry byl dekorován prestižním Řádem zlatého rouna.^[17][18] Kromě toho byl čestným rytířem Maltézského řádu.^[19] V roce 1902 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.

• Řád zlatého rouna (1908)
• velkokříž Leopoldova řádu (1906)
• Řád železné koruny I. třídy (1898)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Řád železné koruny III. třídy (1871)

• velkokříž Řádu Pia IX. (Papežský stát)
• velkokříž Leopoldova řádu (Belgie)
• rytíř Řádu čestné legie (Francie)
• Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše)
• Řád Osmanie III. třídy (Osmanská říše)
• Řád Takova I. třídy (Srbsko)
• Řád bílého orla II. třídy (Srbsko)
• rytíř Řádu italské koruny (Itálie)
• rytíř Řádu polární hvězdy (Švédsko)

Jeho starší bratr kníže Jan Khevenhüller-Metsch (1839–1905) byl poslancem českého zemského sněmu a říšské rady, kromě statků v Rakousku vlastnil v Čechách velkostatek Komorní Hrádek. Jejich švagry byli kníže Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873), majitel velkostatku Křivoklát a hrabě Rudolf Chotek (1822–1903), majitel velkostatku Dolná Krupá v Horních Uhrách a člen uherské panské sněmovny.

S manželkou Alexandrinou Windischgrätzovou (1850–1933) měl jedinou dceru Kláru (1869–1955), provdanou Rohanovou.

• DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Vídeň, 2017; s. 379–381 (heslo Rudolf Khevenhüller-Metsch) ISBN 978-3-205-20493-0
• KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1

• Rodokmen Khevenhüllerů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rudolf Khevenhüller-Metsch na webu rakouského parlamentu