Rudolf Konstantin Vratislav z Mitrovic
Rudolf Konstantin hrabě Vratislav z Mitrovic | |
---|---|
Nejvyšší komoří arcivévody Štěpána | |
Ve funkci: 1865 – 1867 | |
Okresní hejtman v Jílovém u Prahy | |
Ve funkci: 1849 – 1854 | |
Hejtman Litoměřického kraje | |
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
Narození | 12. srpna 1811 |
Úmrtí | 30. listopadu 1874 (ve věku 63 let) |
Rodiče | Karel Vratislav z Mitrovic |
Příbuzní | Karolina Marie Vratislavová z Mitrovic (sestra) Pavel Alois Klar (sestřin manžel) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Rudolf Konstantin hrabě Vratislav z Mitrovic a Schönfeldu (Rudolf Constantin Reichsgraf Wratislaw von Mitrowicz und Schönfeld) (12. srpna 1811, Koloděje nad Lužnicí – 30. listopadu 1874, Praha) byl český šlechtic, rakouský státní úředník a dvořan. Od mládí působil ve státních službách a zastával různé funkce ve správě okresů a krajů v Čechách. Kariéru završil jako nejvyšší komoří arcivévody Štěpána.
Životopis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/Z%C3%A1mek_Mitrowicz.jpg/220px-Z%C3%A1mek_Mitrowicz.jpg)
Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Vratislavů z Mitrovic, patřil k linii, která od roku 1741 užívala příjmení Vratislav-Schönfeld.[1] Narodil se na zámku v Kolodějích nad Lužnicí jako mladší syn hraběte Karla Vratislava z Mitrovic (1772–1823) a jeho manželky Terezie, rozené Bergerové z Lümingenu (1777–1834). Studoval na Tereziánské akademii ve Vídni a absolvoval práva, kromě němčiny a češtiny ovládal latinu, italštinu a francouzštinu.[2] V roce 1833 vstoupil do státních služeb, začínal jako konceptní praktikant u krajských úřadů v Jičíně a Plzni, v letech 1838–1843 byl nadpočetným krajským komisařem v Českých Budějovicích. Po krátké službě u dvorské kanceláře ve Vídni (1843–1844) se vrátil do Čech a byl guberniálním tajemníkem, později guberniálním radou v Praze (1844–1848). V revolučním roce 1848 byl civilním komisařem III. armádního sboru, poté působil jako krajský hejtman v Litoměřicích (1848–1849). Po reorganizaci státní správy a zřízení nových okresů byl v letech 1849–1854 okresním hejtmanem v Jílovém u Prahy. Od roku 1854 působil v Praze jako rada českého místodržitelství. Ze státních služeb byl propuštěn v roce 1865 s titulem dvorního rady a přešel ke dvoru arcivévody Štěpána, s nímž se znal již z dřívějších let. V letech 1865–1867 byl nejvyšším komořím arcivévody Štěpána a v roce 1866 obdržel titul c. k. tajného rady. Poslední léta strávil v Praze, kde také zemřel. Po smrti vzdáleného příbuzného Evžena Vratislava (1780–1867) užíval jako nejstarší člen rodu dědičnou čestnou hodnost nejvyššího kuchmistra Českého království.[3] V soukromí se zajímal o genealogii a heraldiku, jeho sbírka je uložena v Archivu Národního muzea.[4]
Rodina
Byl dvakrát ženatýː
- První manželkou byla Kristina Běšinová z Běšin (1812–1850).
- Podruhé se oženil v Kosmonosích 20. února 1860 s hraběnkou Natálií von Mirbach-Kosmanos (12.9.1836 Kosmonosy–16.8.1907 Praha). Vdova dožívala v Praze na Malé Straně v Nerudově ulici čp. 248/III. [5]
Obě manželství zůstala bezdětná.
Jeho sestra Karolína (1816–1895) byla manželkou Pavla Aloise Klara (1801–1860), ředitele Klárova ústavu.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; heslo Vratislav, s. 1007–1008
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 172 ISBN 978-80-7469-103-4
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1874; s. 977 dostupné online
- ↑ WOITSCHOVÁ, Klára: Genealogická a heraldická sbírka Rudolfa Konstantina Vratislava z Mitrovic in: Časopis Národního muzea; Praha, 2011; s. 74–85 ISSN 1214-0627
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Praga publica, Pražská pobytová přihláška vdovy Natálie Vratislavové
Literatura
- KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; 974 s. ISBN 978-80-88304-18-0
- SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849; Národní archiv Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4