Rudolf Konstantin Vratislav z Mitrovic

Rudolf Konstantin hrabě Vratislav z Mitrovic
Erb rodu Vratislavů z Mitrovic
Erb rodu Vratislavů z Mitrovic
Nejvyšší komoří arcivévody Štěpána
Ve funkci:
1865 – 1867
Okresní hejtman v Jílovém u Prahy
Ve funkci:
1849 – 1854
Hejtman Litoměřického kraje
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození12. srpna 1811
Úmrtí30. listopadu 1874 (ve věku 63 let)
RodičeKarel Vratislav z Mitrovic
PříbuzníKarolina Marie Vratislavová z Mitrovic (sourozenec)
Pavel Alois Klar (sestřin manžel)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Konstantin hrabě Vratislav z Mitrovic a Schönfeldu (Rudolf Constantin Reichsgraf Wratislaw von Mitrowicz und Schönfeld) (12. srpna 1811, Koloděje nad Lužnicí30. listopadu 1874, Praha) byl český šlechtic, rakouský státní úředník a dvořan. Od mládí působil ve státních službách a zastával různé funkce ve správě okresů a krajů v Čechách. Kariéru završil jako nejvyšší komoří arcivévody Štěpána.

Životopis

Zámek Koloděje nad Lužnicí, rodiště Rudolfa Konstantina Vratislava z Mitrovic

Pocházel ze starého šlechtického rodu Vratislavů z Mitrovic, patřil k linii, která od roku 1741 užívala příjmení Vratislav-Schönfeld.[1] Narodil se na zámku v Kolodějích nad Lužnicí jako mladší syn hraběte Karla Vratislava z Mitrovic (1772–1823) a jeho manželky Terezie, rozené Bergerové z Lümingenu (1777–1834). Studoval na Tereziánské akademii ve Vídni a absolvoval práva, kromě němčiny a češtiny ovládal latinu, italštinu a francouzštinu.[2] V roce 1833 vstoupil do státních služeb, začínal jako konceptní praktikant u krajských úřadů v Jičíně a Plzni, v letech 1838–1843 byl nadpočetným krajským komisařem v Českých Budějovicích. Po krátké službě u dvorské kanceláře ve Vídni (1843–1844) se vrátil do Čech a byl guberniálním tajemníkem, později guberniálním radou v Praze (1844–1848). V revolučním roce 1848 byl civilním komisařem III. armádního sboru, poté působil jako krajský hejtman v Litoměřicích (1848–1849). Po reorganizaci státní správy a zřízení nových okresů byl v letech 1849–1854 okresním hejtmanem v Jílovém u Prahy. Od roku 1854 působil v Praze jako rada českého místodržitelství. Ze státních služeb byl propuštěn v roce 1865 s titulem dvorního rady a přešel ke dvoru arcivévody Štěpána, s nímž se znal již z dřívějších let. V letech 1865–1867 byl nejvyšším komořím arcivévody Štěpána a v roce 1866 obdržel titul c. k. tajného rady. Poslední léta strávil v Praze, kde také zemřel. Po smrti vzdáleného příbuzného Evžena Vratislava (1780–1867) užíval jako nejstarší člen rodu dědičnou čestnou hodnost nejvyššího kuchmistra Českého království.[3] V soukromí se zajímal o genealogii a heraldiku, jeho sbírka je uložena v Archivu Národního muzea.[4]

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Kristina Běšinová z Běšin (1812–1850), podruhé se oženil v roce 1860 s hraběnkou Natálií von Mirbach-Kosmanos (1836–1907). Obě manželství zůstala bezdětná.

Jeho sestra Karolína (1816–1895) byla manželkou Pavla Aloise Klara (1801–1860), ředitele Klárova ústavu.

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; heslo Vratislav, s. 1007–1008
  2. SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 172 ISBN 978-80-7469-103-4
  3. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1874; s. 977 dostupné online
  4. WOITSCHOVÁ, Klára: Genealogická a heraldická sbírka Rudolfa Konstantina Vratislava z Mitrovic in: Časopis Národního muzea; Praha, 2011; s. 74–85 ISSN 1214-0627

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zámek Mitrowicz.jpg
Autor: MichalBedrich, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Mitrowicz
Wratislaw von Mitrowitz-Wappen.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC0
Stammwappen der Wratislaw von Mitrowitz