Rudolf Liebich
Rudolf Liebich | |
---|---|
Úmrtí | 28. ledna 1912 |
Povolání | fotograf |
Děti | Emil Liebich |
Příbuzní | Oto Liebich (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Liebich (? – 28. ledna 1912) byl rakousko-bulharský fotograf.[1]
Životopis
Narodil se ve vesnici Sučava v regionu Bukovina, poté v Rakouském císařství. Fotografické vzdělání získal ve Vídni. Zúčastnil se bitev při obléhání Plevenu. Po osvobození byl spolu se svým krajanem Weidnerem hudebníkem - houslistou v Tarnově. V roce 1879 otevřeli ve městě společný fotografický ateliér. V roce 1880 se usadil v Ruse, kde si založil ateliér vlastní. Koncem 90. let 19. století zhotovil modernější fotografický ateliér, ve kterém byla příležitost pořizovat také produkční fotografii. Fotografoval lidové zvyky, slavnosti, kroje, historické památky a přírodní památky. Je autorem velkého množství panoramatických fotografií Ruse. V roce 1892 vytvořil svými fotografiemi palác Ruse na První bulharské výstavě v Plovdivu. Byl oceněn stříbrnou medailí a diplomem. Získal také zlatou medaili na Světové výstavě v Bruselu.[1]
Zemřel 28. ledna 1912. [1]
Rodina
V roce 1881 se oženil s Rakušankou Elenou Kuskaldovou, se kterou měli dva syny - Emila a Ottu a dvě dcery - Aurelii (Zlatku) a Olgu. Jeho vnukem je klavírista Otto Liebich.[1]
Galerie
- Fotografie z pohřbu Zacharije Stojanova, předsedy Národního shromáždění, spisovatele, publicisty a revolucionáře, Ruse, 20. září. 1889
- Pohřeb Zacharije Stojanova
- Pohřeb Zacharije Stojanova
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Рудолф Либих na bulharské Wikipedii.
Literatura
- Petr Bojev. Fotografické umění v Bulharsku (1856–1944). Sofie, 1983, s. 20–25.
- Zafer Galibov. Светлописите. Факти, събития и практики из историята на Българската фотография (Světelné malby. Fakta, události a postupy v dějinách bulharské fotografie 1839–1959). 2017, s. 40–54.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Liebich na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Снимка от погребението на Захари Стоянов. „Гробът на Захарий Стоянов, председател на Народното събрание, списател, публицист, революционер и автор на Съединението от 6 септ. 1885 г. Роден 1852 г. в Медвен, починал в Париж на 2 септ. 1889 г. а погребан в Русе на, 20 септ. 1889 г.“
Снимка от погребението на Захари Стоянов. „Гробът на Захарий Стоянов, председател на Народното събрание, списател, публицист, революционер и автор на Съединението от 6 септ. 1885 г. Роден 1852 г. в Медвен, починал в Париж на 2 септ. 1889 г. а погребан в Русе на, 20 септ. 1889 г.“