Rudolf Livora

Rudolf Livora
Narození25. dubna 1884
Bakov nad Jizerou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. ledna 1958 (ve věku 73 let)
Bakov nad Jizerou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUPŠ Praha
Povolánímalíř, ilustrátor, grafik, loutkář
DětiDemter Livora syn
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Livora (25. dubna 1884 Bakov nad Jizerou[1]1. ledna 1958 Bakov nad Jizerou[2]) byl český malíř, ilustrátor, grafik, loutkář a středoškolský pedagog.

Život

Narodil se v Bakově nad Jizerou do rodiny krejčovského mistra,[1] hrobníka[3] a ochotnického herce[4] Josefa Livory. Mezi lety 1901–1907 studoval na umělecko-průmyslové škole v Praze.[2] Poté učil na Zemské škole gobelínové ve Valašském Meziříčí.[5] Téměř třicet let vyučoval na reálce v Hodoníně a v Praze XII.[2] V Hodoníně založil loutkové divadlo v tělocvičně Sokola.[4] V roce 1912 se stal funkcionářem Českého svazu přátel loutkového divadla.[4] Mezi lety 1922–1927 působil jako výtvarník loutkového divadla v Hodoníně.[2] V penzi žil v Bakově nad Jizerou.[2]

Dílo (výběr)

Kromě níže uvedeného tvořil Livora také návrhy gobelínů, ex libris, diplomy, plakáty, scény pro ochotnické divadlo a loutky. Navrhoval také sgrafita na novostavby v Bakově nad Jizerou.[2]

Obrazy

  • Figurální výjevy ze Slovácka a Slovenska: Děvče od Trnavy, Dřeváčkář, Šohaj z Lužic[2]
  • Krajiny: Jihočeská krajina, Mirotice, Jizerní ulička, Michalovice, Pohled na Bakov od Jizery, Starý špitál a hřbitovní brána, Zásadka, Zvířetice

Ilustrace

  • Eduard Štorch, Karel Sellner: První lidé v Čechách (1910)[7]
  • Karel Sellner: Bohdar (1924)[7]
  • Karel Sellner: V tajemné zemi (1925)[3][7]
  • Karel Sellner: Pohádky májových večerů (1925)[7]
  • Sborník Boleslavan[2] (1926–1938)[7]
  • Karel Sellner: Poslední (1928)[7]
  • Karel Sellner: Tajemný rytíř (1931, 1994)[7]
  • Karel Sellner: Petrovský (1946, 1996)[7]

Výstavy

Autorské

Kolektivní

  • 1921–1922, Loutkářská výstava, Topičův salon, Praha[5]
  • 1925, Výstava Zemské gobelínové a kobercové školy ve Valašském Meziříčí, Topičův salon, Praha[5]
  • 1939, Gobeliny a koberce zemského gobelinového a kobercového ústavu ve Valašském Meziříčí, Topičův salon, Praha[5]
  • 1985, Tapiserie: umění a řemeslo, Dům umění města Brna, Brno[5]

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f g h BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 124–125. 
  3. a b c d e f g h Bakov nad Jizerou, Rudolf Livora, životopis. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  4. a b c LIVORA, Rudolf, LD, Bakov nad Jizerou, Hodonín, Praha. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Rudolf Livora | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  6. ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 596–597. 
  7. a b c d e f g h SELLNER, Karel. Kdo byl Karel Sellner. Březovice: Místní noviny Podbezdězí, 1995. 24 s. S. 22–23. 
  8. Události | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“