Rudolf Maria Mandé
Rudolf Maria Mandé | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 12. ledna 1904 Praha, Čechy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. srpna 1964 (ve věku 60 let) Kladno Československo |
Žánry | klasická hudba, opera a scénická hudba |
Povolání | hudební skladatel, dirigent a klavírista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Maria Mandé, také Mandée (12. ledna 1904 Praha[1] – 12. srpna 1964 Kladno), byl český dirigent a hudební skladatel.
Život
Pocházel z herecké rodiny. Otec byl hercem a tajemníkem Neues Deutsches Theater v Praze a matka, za svobodna Buriánová, byla příbuznou Karla a Emila Burianových. Po maturitě na gymnáziu studoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Hru na klavír studoval v soukromé hudební škole Adolfa Mikeše a dirigování na Pražské konzervatoři u Rudolfa Karla, Pavla Dědečka a Otakara Ostrčila. Své hudební vzdělání ještě rozšířil na Německé akademii hudby v Praze a na Akademii hudby ve Vídni.
V roce 1928 se stal korepetitorem a dirigentem Národního divadla a v roce 1938 dirigentem orchestru a hudebním referentem Československého rozhlasu. Léta 1943–1945 strávil v nacistickém vězení. Po osvobození v roce 1945 se věnoval výhradně skladatelské tvorbě. Působil rovněž jako vyhledávaný klavírní doprovazeč zpěváků i instrumentalistů. V letech 1957–1962 byl hlavním dirigentem orchestru Městského divadla v Kladně. V roce 1962 odešel do důchodu.
Z jeho díla je nejznámější scénická a filmová hudba. Pro Národní divadlo zkomponoval mimo jiné scénickou hudbu k inscenacím William Shakespeare: Kupec benátský (1931), Pedro Calderón de la Barca: Sudí zalamejský (1935), Karel Čapek: Bílá nemoc (1937). Jeho tvorba byla zpočátku silně ovlivněna jazzem. Velký úspěch měla např. scénická hudba ke hře Goerge Kaufmana a Mosse Harta Vesele se točíme dokola (1936) vycházející z jazzových rytmů. Uplatnil se i jako filmový herec, zpravidla v rolích klavíristů.
Dílo
Opery
- Tři masky (jazz-opera, 1928)
- Pět miliónů (1937)
- Cesta do Paříže (1941)
- Parfém dámy pod závojem
Orchestrální skladby
- Jazzová suita pro zpěv a orchestr (1930)
- Tři skladby pro orchestr (1936)
- Veseloherní předehra (1938)
- Jánošík (balet, 1938)
- Heroická suita (1940)
- Symfonietta (1951)
- Symfonie (1956)
Hudba pro film
- Irčin románek (1936)
- Útěk k Adrii (1938)
- Píseň mládí (1940)
Písně
- Písně šibeničníků (slova Christian Morgenstern, 1928)
- Čtyři balady (slova Eduard Bass, 1935)
- Tři duety na slova lidové poesie ruské (1936)
- Osud letce (1938)
- Vojna (slova Fráňa Šrámek, 1948)
- Matičce (slova Jan Neruda, 1952)
- Kytara (slova Federico García Lorca, 1957)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Maria Mandé
- Rudolf Maria Mandé ve Filmové databázi
- Kladno – regionální osobnosti Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“