Rudolf Maria Mandé

Rudolf Maria Mandé
Základní informace
Narození12. ledna 1904
Praha, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. srpna 1964 (ve věku 60 let)
Kladno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba, opera a scénická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent a klavírista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Maria Mandé, také Mandée (12. ledna 1904 Praha[1]12. srpna 1964 Kladno), byl český dirigent a hudební skladatel.

Život

Pocházel z herecké rodiny. Otec byl hercem a tajemníkem Neues Deutsches Theater v Praze a matka, za svobodna Buriánová, byla příbuznou Karla a Emila Burianových. Po maturitě na gymnáziu studoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Hru na klavír studoval v soukromé hudební škole Adolfa Mikeše a dirigování na Pražské konzervatoři u Rudolfa Karla, Pavla Dědečka a Otakara Ostrčila. Své hudební vzdělání ještě rozšířil na Německé akademii hudby v Praze a na Akademii hudby ve Vídni.

V roce 1928 se stal korepetitorem a dirigentem Národního divadla a v roce 1938 dirigentem orchestru a hudebním referentem Československého rozhlasu. Léta 19431945 strávil v nacistickém vězení. Po osvobození v roce 1945 se věnoval výhradně skladatelské tvorbě. Působil rovněž jako vyhledávaný klavírní doprovazeč zpěváků i instrumentalistů. V letech 19571962 byl hlavním dirigentem orchestru Městského divadla v Kladně. V roce 1962 odešel do důchodu.

Z jeho díla je nejznámější scénická a filmová hudba. Pro Národní divadlo zkomponoval mimo jiné scénickou hudbu k inscenacím William Shakespeare: Kupec benátský (1931), Pedro Calderón de la Barca: Sudí zalamejský (1935), Karel Čapek: Bílá nemoc (1937). Jeho tvorba byla zpočátku silně ovlivněna jazzem. Velký úspěch měla např. scénická hudba ke hře Goerge Kaufmana a Mosse Harta Vesele se točíme dokola (1936) vycházející z jazzových rytmů. Uplatnil se i jako filmový herec, zpravidla v rolích klavíristů.

Dílo

Opery

  • Tři masky (jazz-opera, 1928)
  • Pět miliónů (1937)
  • Cesta do Paříže (1941)
  • Parfém dámy pod závojem

Orchestrální skladby

  • Jazzová suita pro zpěv a orchestr (1930)
  • Tři skladby pro orchestr (1936)
  • Veseloherní předehra (1938)
  • Jánošík (balet, 1938)
  • Heroická suita (1940)
  • Symfonietta (1951)
  • Symfonie (1956)

Hudba pro film

  • Irčin románek (1936)
  • Útěk k Adrii (1938)
  • Píseň mládí (1940)

Písně

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“