Rudolf Pohl

Rudolf Pohl
Narození	8. března 1912 Olomouc Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. června 1951 (ve věku 39 let) Brněnská káznice Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Pohl (8. března 1912^[1] Olomouc – 14. června 1951 Brněnská káznice) byl český úředník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.^[2]

Narodil se v roce 1912 v Olomouci otci Rudolfovi a matce Marii.^[3] V dětství nejprve navštěvoval obecnou školu v Luběnicích, ve studiu poté pokračoval na měšťanské škole a svá studia završil na vyšší průmyslové škole, na níž získal výuční list s stal se zedníkem. Učil se přitom v Lutíně.^[4] Po studiu pracoval ve funkci stavebního asistenta ve Studnici a žil v Pustiměři. Angažoval se v místní organizaci spolku Sokol. V Pustiměři byl v rámci organizace do roku 1947 okresním náčelníkem.^[5] Byl ženatý se svou ženou Helenou.^[6]

V letech 1934 až 1939 působil v Československé armádě, konkrétně u cyklistického praporu v Olomouci. Po německé okupaci Československa byl, již ve funkci četaře, demobilizován. Poté pracoval v Pustiměři jako správce místní cihelny. Během druhé světové války se pokusil emigrovat ze země. Dopaden měl být u hranic nedaleko Jugoslávie. Poté byl uvězněn a postupně přemisťován mezi koncentračními tábory (konkrétně Dachau, Mauthausen a Gusen).^[6] Věznění ovšem přežil a po konci války se odešel zpět do Pustiměře. Začal zároveň pracovat jako technický úředník a ještě v roce 1945 se stal členem České strany národně sociální. Byl poté rovněž členem Svazu osvobozených politických vězňů ve Vyškově.^[4]

Po komunistickém převratu v roce 1948 se měl podle obvinění Státní bezpečnosti zapojit do protikomunistického odboje. Podle své výpovědi nesouhlasil s nastoupivším režimem a poté, co se doslechl o odbojové organizaci kolem Petra Křivky, se do ní na jaře 1949 zapojil.^[7] Poté začal na Vyškovsku vytvářet protirežimní odbojovou skupinu, jejíž cílem bylo například shromažďování zbraní či dokonce příprava na seskok parašutistů ze západu.^[6] V rámci své činnosti měl navíc vypracovat plán na atentát na stranického funkcionáře KSČ Ottu Šlinga (který byl přitom tou dobou již ve vazbě a i vůči jeho osobě byl připravován politický proces). Zatčen byl v srpnu 1949.^[8]

Za trestné činy velezrady a vyzvědačství byl v březnu 1951 odsouzen k trestu smrti a ztrátě občanských práv na dobu 10 let.^[8] Proti rozsudku se odvolal, ale v dubnu 1951 rozsudek potvrdil Nejvyšší soud.^[6] Popraven byl v červnu 1951.^[9] Již v roce 1956 poté soud konstatoval, že udělený trest byl nepřiměřeně přísný. V Pustiměři byla k uctění jeho památky v roce 2006 instalována pamětní deska.^[8]

V roce 2006 byla v sokolovně v Pustiměři (na adrese: Pustiměř 201, 683 21 Pustiměř) odhalena pamětní deska věnovaná vzpomínce na Rudolfa Pohla, který zde po druhé světové válce působil jako náčelník místní sokolské organizace. Za osazením pamětní desky z černé žuly i za jejím financování stojí obec Pustiměř. Text na desce je vyveden zlatým písmem: DNE 14. 6. 1951 / BYL PO POLITICKÉM PROCESU / POPRAVEN VE VĚKU 39 ROKŮ PAN / RUDOLF POHL / NÁČELNÍK SOKOLA PUSTIMĚŘ / ČEST JEHO PAMÁTCE / OBEC PUSTIMĚŘ //.^[10]

• 
  Sokolovna Pustiměř
• 
  Pamětní deska v sokolovně

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Pohl na Wikimedia Commons