Rudolf Růžička (semitolog)

Profesor PhDr. Rudolf Růžička
Narození6. listopadu 1878
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. srpna 1957 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníorientalista, vysokoškolský učitel a arabista
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Témataorientalistika, arabistika a semitské jazyky
Příbuznísourozenci: Stanislav Růžička, Eleonora Paulová
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Růžička (6. listopadu 1878 Praha[1]23. srpna 1957 Praha) byl český orientalista a semitolog, vysokoškolský profesor.

Život

Narodil se v rodině inkasisty Františka Růžičky (1838) a jeho ženy Barbory rozené Taflové (1842). Měl pět sourozenců: Elišku (1867), Františka (1869), Stanislava (1872–1946), eubiotičku Eleonoru Paulovou (1880–1940) a Ludvíka (1882).[2]

Po maturitě na gymnáziu v Praze (1898) studoval klasickou a semitskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK).[1]

Od roku 1901 působil na gymnáziích Praze a v Českých Budějovicích a v letech 1906–1907 byl jako stipendista rakouského ministerstva na univerzitách ve Štrasburku a v Berlíně. Roku 1909 habilitoval na FF UK pro obor semitské filologie. Roku 1923 byl jmenován řádným profesorem semitských jazyků.

Zabýval se hlavně srovnávací fonetikou semitských jazyků a věnoval pozornost i kulturní antropologii zejména doby Muhammadovy. Jeho rozsáhlá monografie Duraid ben As-Simma je věnována jednomu z nejvýznamnějších oponentů Muhammadových a přináší překlady jeho básní i ukázky z další dobové arabské poezie.

Přednášel hebraistiku, aramejštinu, syrštinu, klasickou i hovorovou arabštinu, starou etiopštinu, semitskou epigrafiku a srovnávací semitistiku. Na FF UK vybudoval semitologický ústav s rozsáhlou knihovnou a publikoval řadu významných prací. Roku 1927 se podílel na založení Orientálního ústavu a byl mezi jeho prvními členy.[3]

Publikoval mj. v Biblische Zeitschrift, Zeitschrift für Assyriologie, Orientalistische Literaturzeitung, Zeitschrift für Semitistik, Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes, Journal Asiatique.[3]

Dílo

Spisy

  • Beitrage zur Erklärung der Nomina segolata im Hebräischen (Příspěvky k výkladu nomina segolata v hebrejštině. In: Pojednání Král. české společnosti nauk, 1904)
  • Ueber die Existenz des g im Hebräischen (O existenci hlásky g v hebrejštině. In: Zeitschrift fïr Assyriologie, 1907)
  • Konsonantische Dissimilation in d. semitischen Sprachen (Konsonantní disimilace v semitských jazycích. In: Beiträge zur Assyriologie u. vergl. semitischen Sprachwissenschaft, Leipzig: J. C. Hinrichs, 1909)
  • Die Wurzel rʿ in den semitistischen SprachenStrassburg: Trübner, 1910
  • Zur Etymologie von ʿadar und gadar – Strassburg: Trübner, 1912
  • Duraid ben Aş-Şimma: obraz středního Hidžâzu na úsvitě islamu I.–III. Praha: Česká akademie věd a umění, 1925–1930

Překlad

Pohádka o Nfésovi – neznámý autor tripolský; z arabštiny; in 1000 nejkrásnějších novel... č. 47. Praha: J. R. Vilímek, 1913

Odkazy

Reference

  1. a b Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908). is.cuni.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  2. Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  3. a b Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté Praha: Libri, 1999

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Růžička, Rudolf. Sv. 28, str. 1072
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Růžička, Rudolf. Sv. 10, str. 921

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“