Rudolf Růžička (semitolog)

Profesor PhDr. Rudolf Růžička
Narození	6. listopadu 1878 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. srpna 1957 (ve věku 78 let) Praha Československo Československo
Povolání	orientalista, vysokoškolský učitel a arabista
Národnost	česká
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	orientalistika, arabistika a semitské jazyky
Příbuzní	sourozenci: Stanislav Růžička, Eleonora Paulová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Růžička (6. listopadu 1878 Praha^[1] – 23. srpna 1957 Praha) byl český orientalista a semitolog, vysokoškolský profesor.

Život

Narodil se v rodině inkasisty Františka Růžičky (1838) a jeho ženy Barbory rozené Taflové (1842). Měl pět sourozenců: Elišku (1867), Františka (1869), Stanislava (1872–1946), eubiotičku Eleonoru Paulovou (1880–1940) a Ludvíka (1882).^[2]

Po maturitě na gymnáziu v Praze (1898) studoval klasickou a semitskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK).^[1]

Od roku 1901 působil na gymnáziích Praze a v Českých Budějovicích a v letech 1906–1907 byl jako stipendista rakouského ministerstva na univerzitách ve Štrasburku a v Berlíně. Roku 1909 habilitoval na FF UK pro obor semitské filologie. Roku 1923 byl jmenován řádným profesorem semitských jazyků.

Zabýval se hlavně srovnávací fonetikou semitských jazyků a věnoval pozornost i kulturní antropologii zejména doby Muhammadovy. Jeho rozsáhlá monografie Duraid ben As-Simma je věnována jednomu z nejvýznamnějších oponentů Muhammadových a přináší překlady jeho básní i ukázky z další dobové arabské poezie.

Přednášel hebraistiku, aramejštinu, syrštinu, klasickou i hovorovou arabštinu, starou etiopštinu, semitskou epigrafiku a srovnávací semitistiku. Na FF UK vybudoval semitologický ústav s rozsáhlou knihovnou a publikoval řadu významných prací. Roku 1927 se podílel na založení Orientálního ústavu a byl mezi jeho prvními členy.^[3]

Publikoval mj. v Biblische Zeitschrift, Zeitschrift für Assyriologie, Orientalistische Literaturzeitung, Zeitschrift für Semitistik, Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes, Journal Asiatique.^[3]

Dílo

Spisy

• Beitrage zur Erklärung der Nomina segolata im Hebräischen (Příspěvky k výkladu nomina segolata v hebrejštině. In: Pojednání Král. české společnosti nauk, 1904)
• Ueber die Existenz des g im Hebräischen (O existenci hlásky g v hebrejštině. In: Zeitschrift fïr Assyriologie, 1907)
• Konsonantische Dissimilation in d. semitischen Sprachen (Konsonantní disimilace v semitských jazycích. In: Beiträge zur Assyriologie u. vergl. semitischen Sprachwissenschaft, Leipzig: J. C. Hinrichs, 1909)
• Die Wurzel rʿ in den semitistischen Sprachen – Strassburg: Trübner, 1910
• Zur Etymologie von ʿadar und gadar – Strassburg: Trübner, 1912
• Duraid ben Aş-Şimma: obraz středního Hidžâzu na úsvitě islamu I.–III. Praha: Česká akademie věd a umění, 1925–1930

Překlad

Pohádka o Nfésovi – neznámý autor tripolský; z arabštiny; in 1000 nejkrásnějších novel... č. 47. Praha: J. R. Vilímek, 1913

Odkazy

Reference

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Růžička, Rudolf. Sv. 28, str. 1072
• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Růžička, Rudolf. Sv. 10, str. 921

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Růžička
• Stránka na Kdo byl kdo: Čeští a slovenští orientalisté Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.