Rudolf Růžička (semitolog)
Profesor PhDr. Rudolf Růžička | |
---|---|
Narození | 6. listopadu 1878 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 23. srpna 1957 (ve věku 78 let) Praha Československo |
Povolání | orientalista, vysokoškolský učitel a arabista |
Národnost | česká |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | orientalistika, arabistika a semitské jazyky |
Příbuzní | sourozenci: Stanislav Růžička, Eleonora Paulová |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Rudolf Růžička (6. listopadu 1878 Praha[1] – 23. srpna 1957 Praha) byl český orientalista a semitolog, vysokoškolský profesor.
Život
Narodil se v rodině inkasisty Františka Růžičky (1838) a jeho ženy Barbory rozené Taflové (1842). Měl pět sourozenců: Elišku (1867), Františka (1869), Stanislava (1872–1946), eubiotičku Eleonoru Paulovou (1880–1940) a Ludvíka (1882).[2]
Po maturitě na gymnáziu v Praze (1898) studoval klasickou a semitskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK).[1]
Od roku 1901 působil na gymnáziích Praze a v Českých Budějovicích a v letech 1906–1907 byl jako stipendista rakouského ministerstva na univerzitách ve Štrasburku a v Berlíně. Roku 1909 habilitoval na FF UK pro obor semitské filologie. Roku 1923 byl jmenován řádným profesorem semitských jazyků.
Zabýval se hlavně srovnávací fonetikou semitských jazyků a věnoval pozornost i kulturní antropologii zejména doby Muhammadovy. Jeho rozsáhlá monografie Duraid ben As-Simma je věnována jednomu z nejvýznamnějších oponentů Muhammadových a přináší překlady jeho básní i ukázky z další dobové arabské poezie.
Přednášel hebraistiku, aramejštinu, syrštinu, klasickou i hovorovou arabštinu, starou etiopštinu, semitskou epigrafiku a srovnávací semitistiku. Na FF UK vybudoval semitologický ústav s rozsáhlou knihovnou a publikoval řadu významných prací. Roku 1927 se podílel na založení Orientálního ústavu a byl mezi jeho prvními členy.[3]
Publikoval mj. v Biblische Zeitschrift, Zeitschrift für Assyriologie, Orientalistische Literaturzeitung, Zeitschrift für Semitistik, Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes, Journal Asiatique.[3]
Dílo
Spisy
- Beitrage zur Erklärung der Nomina segolata im Hebräischen (Příspěvky k výkladu nomina segolata v hebrejštině. In: Pojednání Král. české společnosti nauk, 1904)
- Ueber die Existenz des g im Hebräischen (O existenci hlásky g v hebrejštině. In: Zeitschrift fïr Assyriologie, 1907)
- Konsonantische Dissimilation in d. semitischen Sprachen (Konsonantní disimilace v semitských jazycích. In: Beiträge zur Assyriologie u. vergl. semitischen Sprachwissenschaft, Leipzig: J. C. Hinrichs, 1909)
- Die Wurzel rʿ in den semitistischen Sprachen – Strassburg: Trübner, 1910
- Zur Etymologie von ʿadar und gadar – Strassburg: Trübner, 1912
- Duraid ben Aş-Şimma: obraz středního Hidžâzu na úsvitě islamu I.–III. Praha: Česká akademie věd a umění, 1925–1930
Překlad
Pohádka o Nfésovi – neznámý autor tripolský; z arabštiny; in 1000 nejkrásnějších novel... č. 47. Praha: J. R. Vilímek, 1913
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908). is.cuni.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté Praha: Libri, 1999
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Růžička, Rudolf. Sv. 28, str. 1072
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Růžička, Rudolf. Sv. 10, str. 921
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Růžička
- Stránka na Kdo byl kdo: Čeští a slovenští orientalisté Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“