Rudolf Rejhon
Rudolf Rejhon | |
---|---|
poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1964 – 1968 | |
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1971 | |
Ve funkci: 1971 – 1976 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Čs. str. lidová |
Narození | 17. dubna 1915 Kutná Hora Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. února 2005 (ve věku 89 let) Praha Česko |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Rudolf Rejhon (17. dubna 1915 Kutná Hora – 12. února 2005 Praha[1][2]) byl český a československý politik Československé strany lidové, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Biografie
Po získání základního vzdělání absolvoval dvouletou obchodní školu a stal se obchodním příručím. Roku 1937 odešel na vojnu a poté až do roku 1946 pracoval jako mzdový účetní a vedoucí úředník ve firmě Jaromíra Středy, pekárny a velkoobchod s mlýnskými výrobky a minerálními oleji v Kutné Hoře. V roce 1945 vstoupil do ČSL, od roku 1946 byl okresním tajemníkem ČSL v Kolíně. Krátce před únorem 1948 odešel ze strany, ale ihned po převratu se do ní vrátil. V letech 1948-1949 zastával post okresního tajemníka strany v Kutné Hoře. V letech 1949-1950 byl zástupcem krajského tajemníka ČSL, od 1. prosince 1950 do konce srpna 1968 působil coby krajský tajemník ČSL v Pražském (později Středočeském) kraji. Stranu zastupoval taky jako tajemník v Ústředním výboru Národní fronty České socialistické republiky (1969).[3]
Ve volbách roku 1964 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[4][5]
K roku 1968 se profesně zmiňuje coby tajemník Ústředního výboru Národní fronty z obvodu Vlašim.[6] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se zapojil aktivně do provádění normalizace. V dubnu 1970 ohlásil, že ÚV Národní fronty pozastavil činnost rehabilitační komise při Svazu protifašistických bojovníků.[7]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Vlašim). Mandát obhájil ve volbách roku 1971 a ve Federálním shromáždění setrval do konce volebního období parlamentu, tedy do voleb roku 1976.[8][9]
Po roce 1976 odešel z veřejného života a žil jako důchodce v Praze. Byl nositelem vyznamenání Za vynikající práci.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Rudolf Rejhon [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-25]. Dostupné online.
- ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 211
- ↑ a b PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 211-212
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-25]. Dostupné online.
- ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky)
- ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Kalendárium roku 1970 dubnové události [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-25]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-25]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- (česky) Rudolf Rejhon v parlamentu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“