Rudolf Rittner

Rudolf Rittner
Narození	30. června 1869 Bílý Potok
Úmrtí	4. února 1943 (ve věku 73 let) Bílý Potok
Místo pohřbení	Hřbitov v Bílém Potoce
Oficiální web	www.rudolf-rittner.de
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Rittner (30. června 1869 Bílý Potok u Javorníku – 4. února 1943 Bílý Potok u Javorníku) byl moravsko-německý divadelní a filmový herec.

Narodil se jako syn starosty Bílého Potoka Franze Rittnera, do rodiny sudetských Němců. Ze svého rodiště odešel ve dvanácti letech studovat hudbu na konzervatoř do Vídně.

Po jejím završení působil v divadle Residenztheater v Berlíně, dále vystupoval v Kolíně nad Rýnem a Hamburku. V roce 1894 se vrátil do Berlína, tentokrát do Deutsches Theater, kde působil deset let, dokud se nepřesunul do Lessingtheater.^[1]

V roce 1893 ztvárnil roli Hanse při premiéře hry Maxe Halbeho Mládí. Později se stal známým především díky rolím v inscenovaných soudobých dílech Gerharta Hauptmanna, jako jsou Fuhrmann Henschel, Moritz Jäger v Tkalcích a Florian Geyer ve stejnojmenném titulu o německém rytíři a diplomatovi z 16. století. Byl to také Florian Geyer, kdo měl Rittnerovi dopomoci k velké slávě, neboť díky svému hereckému talentu výrazně dopomohl úspěchu hry, které zprvu nebyla veřejností věnována velká pozornost. V osudové roli jej roku 1906 zachytil malíř Lovis Corinth.^[2]

V letech 1903–1908 si nechal postavit vilu podle svého návrhu, do které se uchýlil po ukončení své herecké kariéry.^[3] Vila byla také nazývána Kozí hrádek, neboť zde Rittner choval kozy. V roce 1907, na vrcholu své kariéry ve věku 38 let, k širokému překvapení veřejnosti opustil divadelní svět a odešel do svého rodiště, aby se mohl věnovat farmářské práci na svém statku. Poté byl pouze krátce členem představenstva Sozietät des Deutschen Künstlertheaters (Společnost divadla německých umělců).

V roce 1922 se Rittner vrátil do veřejného života. Záhy započal kariéru filmového herce: ztvárnil roli kapitána Romonta v němém filmu Hrabě z Charolais, o dva roky později ho bylo možné vidět jako Rüdigera von Bechelarena v populárním filmu Fritze Langa Nibelungové (Die Nibelungen), v roce 1927 pak jako Hanse Sachse v Der Meister von Nürnberg, u nějž se také podílel na scénáři. Po svém posledním filmu, německo-švédském koprodukci Otcové a synové (Väter und Söhne), se v roce 1930 ve věku 61 let definitivně stáhl z uměleckého prostředí.

Rudolf Rittner zemřel 4. února 1943 na svém statku v Bílém Potoku a byl pohřben na zdejším hřbitově. Po jeho smrt byly opětovně připomenuty jeho herecké úspěchy.

• Wiederfinden (Znovunalezení, 1901)
• Narrenglanz (1906)

• Der Graf von Charolais (1922)

• Ein Glas Wasser (1923)
• Die Nibelungen (1924)
• Zur Chronik von Grieshuus (1925)
• Der Wilderer (1925)
• Der Mann im Feuer (1926)
• Der Meister von Nürnberg (1927)
• Der fröhliche Weinberg (1927, podle stejnojmenné divadelní hry od Carla Zuckmayera)
• Väter und Söhne (1930)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Rittner na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Rittner na Wikimedia Commons
• Rudolf Rittner na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska
• Profil na Internet Movie Database (anglicky)
• Rudolf Rittner: Ein deutscher Schauspieler (německy)