Rudolf Strejček

Rudolf Strejček
Osobní informace
Datum narození30. listopadu 1950 (73 let)
Místo narozeníRosice (dnes sou. Pardubic)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Výška184 cm
Sportovní informace
KlubTJ VCHZ Pardubice (zač.)
TJ ŽD Bohumín (1971-73)
TJ Rudá Hvězda Praha (voj. 1969-71, 1973-83)
RezortSVS FMV Praha
TrenéřiBohuslav Svoboda (VCHZ)
Václav Peterka (RH)
Antonín Drešl (ŽD, RH, repr. OH72-76)
Emil Brzóska (repr. OH80)
Kategorietěžká váha (–110, +110)
Silnější disciplínaTrh
Účast na LOH1972, 1976, 1980
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Přehled medailí
Mistrovství světa ve vzpírání
bronzMS 1973 Havanatrh, –110 kg
bronzMS 1979 Soluňtrh, +110 kg
stříbroMS 1980 Moskvatrh, +110 kg
stříbroMS 1981 Lilletrh, +110 kg
Mistrovství Evropy ve vzpírání
stříbroME 1978 Havířovtrh, +110 kg
bronzME 1979 Varnadvojboj, +110 kg
bronzME 1979 Varnatrh, +110 kg
bronzME 1980 Bělehradtrh, +110 kg
stříbroME 1981 Lilletrh, +110 kg

Rudolf Strejček (* 30. listopadu 1950 Pardubice) je bývalý československý a český vzpěrač, účastník tří olympijských her.

Osobní život

S manželkou Milenou, kterou poznal při svém dvouletém působení v Bohumíně, měl syna Vítězslava (* 1974).

Jeho zálibou je chov exotického ptactva, papoušků.[1]

Sportovní kariéra

Pochází z mlynářského rodu.[2] Vzpírání se věnoval od 14 let v tělocvičně Východočeských chemických závodů (VCHZ) v pardubické městské části Ohrazenice pod vedením Bohuslava Svobody.[3] Vyučil se zámečníkem a v roce 1969 narukoval na vojnu do Prahy k trenéru Václavu Peterkovi do Rudé Hvězdy. V roce 1970 překonal čtyři juniorské světové rekordy a poprvé startoval na seniorském mistrovství Evropy. Startoval v kategorii do 110 kg. V roce 1971 si na červnovém mistrovství Evropy v Sofii při třetím pokusu a marné snaze založit na váze 147,5 kg vykloubil pravý loket a za dva měsíce při ligové soutěži levý. Dva roky zápasil s psychikou – kvůli strachu ze zranění nedotahoval pořádně činku a ztrácel minimálně 10 kg váhy. Po vojně šel za reprezentačním trenérem Antonínem Drešlem do Bohumína, kde se s týmem Železáren a drátoven (ŽD) připravoval na olympijskou sezonu 1972. V září 1972 na olympijských hrách v Mnichově obsadil v trojboji za výkon 522,5 kg ve váze do 110 kg 9. místo.

V roce 1973 přestoupil po červnovém mistrovství Evropy v Madridu do pražské Rudé Hvězdy, při které nově vzniklo SVS (středisko vrcholového sportu). Na zářiovém mistrovství světa v Havaně na sebe poprvé výrazně upozornil širší sportovní veřejnost, když v trhu obsadil za výkon 157,5 kg třetí místo. V roce 1974 se mu narodil syn Vítězslav a kvůli bolavým zádům (ploténky) na žádné velké sportovní akci nestartoval. Během tohoto období přibral na 122 kg a v sezoně 1975 řešil vážný problém jak shodit do své kategorie do 110 kg. Přestoupit do vyšší kategorie nad 110 kg nemohl, protože v této váze měla reprezentace zapracované dva stabilní členy Petra Pavláska a Jána Nagye. V roce 1976 na olympijských hrách v Montréalu po náročném shazování a v kombinaci s časovým posunem se cítil natolik vyčerpaný, že ve dvojboji obsadil až 8. místo.

Od roku 1977, potom co ukončil sportovní kariéru Petr Pavlásek, přestoupil do nejvyšší váhové kategorie nad 110 kg. V průběhu roku 1977 nabral hmotnost k 130 kg. V roce 1978 na domácím mistrovství Evropy v Havířově obsadil v trhu za výkon 177,5 kg druhé místo a ve dvojboji poprvé překonal magickou hranici 400 kg. Na mistrovství světa v americkém Gettysburgu se však opět nesrovnal s časovým posunem a obsadil ve dvojboji až 5. místo. V roce 1979 získal na mistrovství Evropy v Sofii svoji jedinou medaili ve dvojboji za výkon 390 kg. Na olympijské hry v Moskvě odjížděl s přáním olympijské medaile. Ve své královské disciplíně trhu obsadil druhé místo a získal stříbrnou medaili z mistrovství světa. Postupnou váhu 187,5 kg však nezvedl a přišel o důležité kilogramy do dvojboje. V nadhozu zvládl přemístit a vyrazit základní váhu 220 kg, ale na postupné váze 225 kg neuspěl. Ze zákulisí tak sledoval jak Polák Tadeusz Rutkowski a východní Němec Jürgen Heuser vyráží 227,5 kg a připravují ho o bronzovou olympijskou medaili.

V roce 1981 na mistrovství světa a Evropy ve francouzském Lille obsadil v trhu druhé místo za 187,5 kg, ale v nadhozu nezvedl základní váhu 210 kg a ve dvojboji nebyl klasifikován. V roce 1982 byl až třetím vzpěračem v reprezentaci v supertěžké váze po příchodu Pavla Kheka. Sportovní kariéru ukončil v roce 1983. Pracoval na oddělení pasové kontroly na letišti v Ruzyni a ve volném čase soutěžil silovém trojboji.[4] Po revoluci pracoval v cirkuse a později trénoval mládež ve vzpírání v Lázních Bohdaneč.

Rudolf Strejček patřil v 70. letech dvacátého století k nejpopulárnějším sportovcům v Československu. Měl rád společnost a uměl pohovořit s novináři, prozradit něco ze svého soukromí. Přirozenou fyzickou sílu a houževnatost doplňoval vynikající technikou v trhu. Jeho slabinou byla psychická stránka. Patřil mezi stresové závodníky. Obavy a strach mu často bránili dosáhnout maximálního výkonu v soutěži.

Výsledky

RokMístoKategorieTah (kg)Trh (kg)Nadhoz (kg)Víceboj
(kg)
P.
123P.123P.123P.
Olympijské hry
1972Západní Německo Mnichov, Německo–110 kg177,5177,5182,59.14514515011.190195197,511.522,59.
1976Kanada Montréal, Kanada–110 kg162,5162,5167,55.200207,5207,59.362,58.
1980Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz+110 kg182,5187,5187,52.2202252254.402,54.
Mistrovství světa
1972Západní Německo Mnichov, Německo–110 kg177,5177,5182,59.14514515011.190195197,511.522,59.
1973Kuba Havana, Kuba–110 kg157,5162,5162,5Bronzová medaile2005.357,54.
1975Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz–110 kg160160160DNFDNSDNF
1976Kanada Montréal, Kanada–110 kg162,5162,5167,55.200207,5207,59.362,58.
1978USA Gettysburg, Spojené státy+110 kg175182,5182,55.215222,52255.3905.
1979Řecko Soluň, Řecko+110 kg185Bronzová medaile2154.4004.
1980Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz+110 kg182,5187,5187,5Stříbrná medaile2202252254.402,54.
1981Francie Lille, Francie+110 kg187,5Stříbrná medaile210210210DNFDNF
Mistrovství Evropy
1970Maďarsko Szombathely, Maďarsko–110 kg157,59.142,58.1858.4859.
1971Bulharská lidová republika Sofie, Bulharsko–110 kg1601701758.145145147,5DNFDNSDNF
1972Rumunská socialistická republika Constanța, Rumunsko–110 kg17512.152,56.19010.517,59.
1973Španělsko Madrid, Španělsko–110 kg1555.197,54.352,54.
1975Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz–110 kg160160160DNFDNSDNF
1976Východní Německo Berlín, NDR–110 kg160165167,55.200205207,58.3707.
1978Československo Havířov, Československo+110 kg172,5177,5177,5Stříbrná medaile222,55.4004.
1979Bulharská lidová republika Varna, Bulharsko+110 kg180182,5182,5Bronzová medaile210222,55.390Bronzová medaile
1980Jugoslávie Bělehrad, Jugoslávie+110 kg180185185Bronzová medaile215215215DNFDNF
1981Francie Lille, Francie+110 kg187,5Stříbrná medaile210210210DNFDNF

Odkazy

Reference

  1. Stadion č.47/1973 str. 24
  2. Československý sport 21.4.1976 str. 6
  3. Československý sport 9.4.1970 str. 4
  4. Československý sport 16.12.1983

Literatura

  • Novinové články z deníku Rudé Právo, Lidové noviny a Československý sport.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]