Rudolf Vrba (kněz)

D. P. Rudolf Vrba
Narození6. října 1860
Bělá pod Bezdězem
Úmrtí18. října 1939 (ve věku 79 let)
Mladá Boleslav
Místo pohřbeníBělá pod Bezdězem
Povoláníkněz, publicista, redaktor a katolický kněz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Vrba (6. října 1860 Bělá pod Bezdězem[1] – 18. října 1939 Mladá Boleslav[2]) byl katolický duchovní, spisovatel[3] a žurnalista.[4]

Život

Hrob na obecním hřbitově v Bělé pod Bezdězem.

Narodil se v Bělé pod Bezdězem do rodiny krejčovského mistra Josefa Vrby.[1] Navštěvoval bělskou klášterní školu a gymnázium v České Lípě[4] (1875–1882).[5] Po maturitě strávil rok[3] (1882)[5] v premonstrátském klášteře v Teplé, poté nastoupil do třetího ročníku litoměřického kněžského semináře.[4] Roku 1887 byl vysvěcen na kněze.[4][3]

Jako kaplan působil rok v Německých Kralupech (Kralupy u Chomutova) a poté v Třebenicích.[4] Od roku 1889 kaplansky spravoval faru v Milešově na Lovosicku, poté byl kaplanem v Křinci.[4] Od roku 1891 působil jako zámecký kaplan v Dobříčanech a od roku 1893 ve stejné funkci na zámku v Průhonicích.[3]

V roce 1898 odešel do penze a přesunul se do Prahy, kde se věnoval spisovatelské a žurnalistické činnosti.[4] Za první republiky byl členem Československé strany lidové.[5]

Zemřel 18. října 1939 v nemocnici v Mladé Boleslavi.[2] Mylně je uváděno místo úmrtí Praha.[3] Pohřben je v Bělé pod Bezdězem.[2][4]

Kontroverze

V roce 1916 byl Vrba zatčen za dopis teologu[4] Sieglovi z Götweigu[3] a dva týdny vězněn.

Nominace na Nobelovu cenu za mír

Vrba byl celkem třikrát nominován na Nobelovu cenu za mír.[6] Poprvé v roce 1908 byl nominován Jaromírem Čelakovským,[7] poté v roce 1910 Ferdinandem Lobkowiczem[P 1][8] a roku 1915 Václavem Kotlářem.[9]

Dílo

Titulní strana knihy Die Revolution in Russland (1906)

Během působení v Německých Kralupech a Třebenicích se stal dopisovatelem Pražských večerních novin a vydal první dvě knihy (pouze výňatky z cizích děl).[4]

Dílo je tvořeno zejména politickými a národohospodářskými úvahami z křesťanského pohledu, často zaměřené antikapitalisticky a antisemitsky:[3]

  • O zachování stavu rolnického. Pořada úvah sociálně-politických (1889)[10]
  • Pod heslem osvěcenství: Historické črty z doby josefínské (1889)
  • Hříchy společnosti (1890)
  • Dělnictvo v boji za svá práva. Slovo pravdy o kapitalismu a liberalismu. Příspěvek k řešení otázky dělnické (1891)[11]
  • Povaha moderního kapitálu (1892)
  • Sociálně-demokratická společnost. Úvahy o státu sociálně-demokratickém, o právu na práci, o všeobecném právu hlasovacím, o mzdě a stávkách a otázce žen (1894)[11]
  • Boj proti klerikalismu. Drobná perspektiva moderní společnosti (1895)
  • Otázka zemědělská. Úvahy o zachování stavu rolnického (1896)[11]
  • Budoucnost národa. Úvahy o klerikalismu a našem sociálním a národnostním programu (1897)[11]
  • Národní sebeochrana. Úvahy o hmotném a mravním úpadku národa Českého (1898)[11]
  • Česká Panama: několik drobných obrázků o hmotném a mravním úpadku národa českého (1899)
  • Die Palacký-Feier und ihre Widersacher (1899)
  • Naše chudoba (1899)
  • Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentě (1899); dílo bylo zkonfiskováno[5]
  • Stávky (1900)
  • Uhelná otázka (1900)
  • Der Nationalitäten- und Verfassungsconflict in Oesterreich (1900)
  • O úpadku stavu rolnického a jeho záchraně (1902)
  • Vídeňský centralism a český národ (1902)
  • Oesterreichs Bedränger: Die Los-von-Rom Bewegung (1903)
  • Die Revolution in Russland (1906)[12]
  • Rozmach kapitalismu a majetek církve (1907)[11]
  • Vláda peněz. Sociálně politické úvahy (1912)[11]
  • Russland und der Panslavismus (1913)
  • Světové zbrojení a Slovanstvo (1914)
  • Válka a náboženství (1918)
  • Der Kapitalismus im Weltkrieg. Ein offenes Wort an die Staatsmänner der alliierten Mächte (1920)
  • Záhada světovlády (1923, 1929) online
  • Zkáza Slovanů ze světové války. Denník poválečný (1924, 2. vyd. 1925)[13][14]
  • Nebezpečí druhé války světové. Úvahy o bezpečí Československé republiky (1925)[11]
  • Nad propastí. Časové úvahy (1932)[11][15]
  • Z mého života (1941)

Ediční práce

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V databázi je uvedeno "Ferdinand Zokkowitz," člen Českého zemského sněmu. Ferdinandů v Č. zemském sněmu sedělo v období 1908–1913 pět, z nichž jediná možná varianta zkomolení jména je z "Lobkowicz"

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c Matriční záznam o úmrtí
  3. ↑ a b c d e f g h BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 245–246. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j HOFFMAN, Zdeněk. Malá galerie známých rodáků a někdejších obyvatel Bělé. Bělá pod Bezdězem: Kulturní a společenské středisko v Bělé pod Bezdězem, 1998. 33 s. S. 20–21. 
  5. ↑ a b c d DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Vrba, Rudolf Václav. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-10. 
  7. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-08. 
  8. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-08. 
  9. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-08. 
  10. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.ndk.cz [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f g h i DATABAZEKNIH.CZ. Rudolf Vrba. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Titulní strana knihy na Wikimedia
  13. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.ndk.cz [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.ndk.cz [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ PDF verze knihy Nad Propastí

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rudolf Vrba 1899 Narodni album.png
Rudolf Vrba, Czech priest and writer
Vrba - Die Revolution in Russland (1906, Bd. 1, cover).png
Vrba, Rudolf - Die Revolution in Russland : statistische und sozialpolitische Studien / von Rudolf Vrba. - Selbstverlag : Fr. Rivnae, Buchhandlung : Buchdruckerei der Politik, 1906. - 532 s.
Rudolf Vrba (kněz) - hrob Bělá pod Bezdězem 2.jpg
Autor: Gandalf222cz, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob kněze a spisovatele Rudolfa Vrby na obecním hřbitově v Bělé pod Bezdězem