Rudolf Wünsch (skladatel)
Rudolf Wünsch | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 2. září 1880 Zlonice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. července 1955 (ve věku 74 let) Brno Československo |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, dirigent, varhaník a sbormistr |
Nástroje | varhany |
Rodiče | Josef Adel Wünsch |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Dalibor Wünsch (2. září 1880 Zlonice[1] – 18. července 1955 Brno) byl český hudební pedagog a skladatel. Užíval pseudonymy Štěpán Hlína a Viktor Náchodský.
Život
Rudolf Wünsch byl synem skladatele Josefa Wünsche. Základní hudební vzdělání tak získal v rodině. Od dětství hrál na housle a od 10 let také na varhany. Otec často měnil své působiště, takže navštěvoval školy v Chorvatsku (Gospić, Senj) i v Čechách (Zásmuky, Havlíčkův Brod). V roce 1895 vstoupil na varhanické oddělení Pražské konzervatoře, kde studoval u Josefa Kličky a Karla Steckera. Státní zkoušky složil ze zpěvu, houslí, varhan a klavíru. Další hudební vzdělání získal v odborných kurzech ve Vídni, Praze, Berlíně, Würzburgu a v Norimberku. Absolvoval rovněž externí studium na vídeňské Akademii pro církevní hudbu a chorální zpěv.
Stal se učitelem na hudební škole v Supetaru na ostrově Brač v Dalmácii. Působil zde i jako ředitel kůru a kapelník. V letech 1902–1906 učil v Náchodě, v polském Chyrově a Tarnově. V roce 1906 se stal profesorem na učitelském ústavu v Ostravě. Zde řídil pěvecké sdružení Záboj a byl také dirigentem Pěveckého sdružení slezských učitelů. Intenzivně se věnoval veřejné činnosti. Kromě varhanních koncertů měl popularizační přednášky v rozhlase, přednášel na konferencích a byl členem řady komisí pro státní zkoušky v hudbě. V letech 1945–1951 učil na konzervatoři.
Dílo
Ve svém díle se zabýval zejména hudební metodikou a didaktikou. Napsal řadu odborných prací a praktických příruček:
- Repetitorium nauky o hudbě a zpěvu (1928)
- Repetitorium nauky o sluchových a intonačních cvičení (1931)
- Repetitorium teorie sborového a školního zpěvu (1932)
- Repetitorium nauky a hry houslové (1937)
- Hudební tabule (1935)
- Katechismus školského zpěvu (1934)
- Základy nauky o harmonii (1937–1941)
- Základy polyfonie (1951, rkp.)
Velkou část jeho díla tvoří úpravy lidových písní českých, slezských i chorvatských:
- Domovina zpívá (1942)
- Z kraje Bezručova (1928)
- Slezské nápěvy
- Slovácké nápěvy
- České nápěvy
- Moravské nápěvy
- Lístoček zlatušký
- Naše nápěvy
- Zpoza Ostravice
- Slezské pěsničky
- Lidové zpěvy slezské
- Hrvatske pjesne
Kromě toho je autorem řady vlastních skladeb pro klavír (Naší mládeži, Skočná, Náčrty, Vzpomínky). Komponoval sbory (Ostravská balada, Otče náš, Ty skalický kostelíčku, Ve Frydku na rynku) a příležitostné chrámové skladby (2 mše a další drobnější díla). Pod pseudonymem Štěpán Hlína vydal Vánoční mši koledovou (1942). Úpravy cizích skladeb vydával pod pseudonymem Viktor Náchodský. V rukopise zůstalo několik orchestrálních a komorních skladeb. Z větších prací melodram Koncert Jankiela na motivy eposu Adama Mickiewicze Pan Tadeáš čili poslední nájezd na Litvě.
Odkazy
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Zlonice
Externí odkazy
- Autor Rudolf Wünsch ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Wünsch (skladatel)
- Díla Rudolfa Wünsche v Moravské zemské knihovně
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“