Rudolf Wierer

prof. JUDr. Rudolf Wierer
Narození17. března 1907
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí?. září 1986 (ve věku 79 let)
Santa Ana, Kalifornie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Alma materPrávnická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníprofesor církevního práva
Politické stranyČSL
SNJ
Národní souručenství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Wierer (17. března 1907 Brno[1][2] – září 1986? Santa Ana[3]) byl český právník, profesor církevního práva na Masarykově univerzitě. Během německé okupace aktivně spolupracoval s nacisty a po roce 1945 odešel do zahraničí.

Život

Absolvoval brněnskou právnickou fakultu, přičemž už během studia publikoval první vědecké práce o poměru Moravy k římskoněmecké říši a o syllabu papeže Pia IX. Na právnické fakultě působil také jako asistent historickoprávního semináře a zároveň navštěvoval přednášky z historie a pomocných věd historických na filozofické fakultě. V akademickém roce 1932/33 byl na stipendijním studijním pobytu ve Francii, kde se věnoval církevnímu právu. Po návratu se v Brně habilitoval na základě práce Stát a církev, za kterou navíc získal Hennerovu cenu. Tématu vztahu různých státních útvarů a římskokatolické církve se věnoval i nadále a už v roce 1936 byl jmenován mimořádným profesorem církevního práva.[4]

Za první republiky byl Wierer členem Čs. strany lidové. Byl konzervativního založení a aktivní katolík, byla mu tak poměrně blízká idea nadnárodní „Říše“, na rozdíl od národních a liberálních států, zejména republik vzniklých po roce 1918 na místě dřívějších monarchií. Za protektorátu aktivně podporoval spolupráci s Němci a hájil příslušnost českého národa do „Nové Evropy“ ovládané nacistickým Německem. Vydal např. stať Alfreda Rosenberga názory na stát a právo a byl členem Ligy proti bolševismu a dalších kolaborantských osvětových spolků.[1] V roce 1945 Rudolf Wierer uprchl do Bavorska, kde spolu s Vladimírem Pekelským založili Sdružení českých demokratických federalistů, které odmítalo vládu Národní fronty v Československu. Později odešel do USA a pokračoval ve vysokoškolské kariéře.[5]

Reference

  1. ↑ a b Šestnáctý sešit Edice Fascikly: Alfreda Rosenberga názory na stát a právo [online]. Délský potápěč, 2015-02-13 [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  2. ↑ Matrika 17014, sn. 43 [online]. MZA [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rudolph Wierer [online]. My Heritage [cit. 2016-10-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ SCHELLE, Karel; VOJÁČEK, Ladislav. Právní dějiny a brněnská právnická fakulta (1919–2009). 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, The European Society for History of Law, 2010. 290 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7418-053-8. S. 19–20, 25. 
  5. ↑ CHOLÍNSKÝ, Jan. Nesmiřitelný rozkol 1948–1956. Politický aktivismus v první etapě českého exilového hnutí. Securitas Imperii. 2010, čís. 16, s. 72. Dostupné online. ISSN 1804-1612. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)