Rudolf Zamrzla
Rudolf Zamrzla | |
---|---|
Základní informace | |
Jinak zvaný | „Jevgenij Romanovič Zamrzla“ |
Narození | 21. ledna 1869 Rokycany Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 4. února 1930 (ve věku 61 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Žánry | klasická hudba a opera |
Povolání | dirigent, hudební skladatel, sbormistr a překladatel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Zamrzla, pseudonymy R. Gelattini, Roman Míšek, (21. ledna 1869 Rokycany[1] – 4. února 1930 Praha[2]) byl český dirigent a skladatel.[3]
Život
Po maturitě na gymnáziu v Plzni absolvoval Varhanickou školu v Praze. Studoval u F. Z. Skuherského a Františka Blažka. Stal se sbormistrem několika pražských pěveckých sdružení a zpíval v chrámovém sboru v kostele sv. Vojtěcha. V roce 1892 odešel do Mostaru, kde byl ředitelem kůru a kapelníkem v pravoslavném kostele a dirigentem hudebního spolku Gusle. V letech 1894 až 1901 působil jako kapelník dragounského pluku v Kirsanově v Rusku. V Rusku používal křestní jména Jevgenij Romanovič.
V roce 1901 se vrátil do Prahy a stal se sbormistrem a dirigentem Národního divadla. Řídil rovněž koncerty Pensijního spolku Národního divadla, na nichž uváděl i velká kantátová díla. Ve spolupráci Emou Destinnovou zkomponoval slavnostní dílo "Libušino nastolení". Provedení se uskutečnilo v době Všesokolského sletu 28. června 1923 na Vyšehradské skále a postavu Libuše zpívala právě Ema Destinnová. Ve své době šlo o mimořádnou společenskou událost. Překládal libreta oper a psal i četné rozbory děl uváděných ND. Ve svých literárních pracích používal pseudonymy R. Gelattini a Roman Míšek. V ND působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1927.
Pohřben je na Olšanských hřbitovech (část IX, odd.1, hrob 331). Na náhrobku je umístěn pravoslavný kříž a skladatelův portrét.
Dílo
Jevištní díla
- Strakonický dudák (scénická hudba, 1908)
- Na záletech (pantomima, 1909)
- Paní Móda (baletní pantomima, 1910)
- Svatební noc (opera, 1912)
- Simson (opera, 1915)
- Jura (scénická hudba, 1919)
- Libušino nastolení (dramatický výjev, 1923)
- Jidáš Iškariotský (opera, 1926)
Orchestrální skladby
- Symfonie c-moll op. 20 (1919)
- Bacchus op. 21 (symfonická báseň, 1922)
- Východ (symfonická suita, 1924)
- 2. symfonie d-moll op. 29 (1927)
Vokální skladby
- Missa solemnis
- Mužské sbory (Opuštěná op. 8, Leonidas op. 16)
- Písně (sbírky op. 2, op. 6, op. 10, Hlasem zvonků op. 12, op. 15 a další jednotlivé písně)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých české pravoslavné církve u sv. Mikuláše, sign. ČPRAV Z2, s. 116
- ↑ Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 588
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 588–9
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Zamrzla
- Rudolf Zamrzla v databázi Archivu Národního divadla
- Rudolf Zamrzla ve Filmové databázi
- Osobnosti kultury
- Rokycanští patrioti
- Literární díla R. Zamrzly[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hudební skladatel Rudolf Zamrzla (1869–1930)