Rudolf Zobel

Rudolf Zobel
Narození10. září 1869
Jílové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. února 1936 (ve věku 66 let)
Prachatice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníkonstruktér a stavitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Zobel (10. září 1869, Jílové u Prahy, Rakousko-Uhersko[1]19. února 1936, Prachatice, Československo[2]) byl v Čechách žijící německý projektant a stavitel.[3]

Život

Narodil se do smíšené rodiny (jeho otec Adolf Zobel, kontrolor v Lešanech, pocházel z Tyrolska, jeho matka Barbora, rozená Springerová byla česká měšťanka). Předkové Rudolfa Zobela byli rovněž stavitelé (např. Josef Zobel, který byl jeho dědem, vyprojektoval několik domů na Malé Straně a na Hradčanech.[4]) Rudolf Zobel vystudoval stavitelství a v roce 1898 se přestěhoval do Prachatic. O dva roky později vstoupil do Jednoty stavitelské v království Českém.[5]

Rudolf Zobel zemřel ve věku 66 let v Prachaticích.

Rodinný život

Dne 24. října 1899 se oženil s Marií Machartovou (1872–??).[6] V roce 1902 se jim narodil syn Rudolf (pozdější stavitel Rudolf Zobel mladší).[7], další syn se jmenoval Josef.[4]

Dílo

V Prachaticích, které tehdy procházely na přelomu 19. a 20. století modernizací a dramatickým rozvojem, byly Rudolfu Zobelovi svěřeny některé projekty nových veřejných staveb. Mezi ně patřila například nemocnice[4] (projekt však nakonec byl svěřen jinému staviteli), Nová radnice, studentský dům apod.

Zajímavost

Protičeské smýšlení Rudolfa Zobela zaznamenal tisk v roce 1903, kdy Rudolf Zobel nutil své dělníky pod výhrůžkou propuštění, aby děti neposílali do české, ale do německé školy.[8]

Reference

  1. Matrika narozených, Jílové u Prahy, 1861–1883, snímek 127, Záznam o narození a křtu
  2. FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice, obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2012. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 387. 
  3. FENCL, Pavel. Prachatice 1918-1923. Prachatice: Prachatické muzeum, 2018. S. 99. 
  4. a b c FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice, obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2012. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 388. 
  5. Jednota stavitelů v království Českém. Technický obzor. 28. 2. 1900, s. 56. Dostupné online. 
  6. Matrika oddaných, Prachatice, 1885-1919, snímek 79
  7. Matrika narozených, Prachatice, 1888–1906, snímek 235, Záznam o narození a křtu syna Rudolfa
  8. Honba na české děti v Prachaticích. Národní politika. 6. 9. 1903, s. 4. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“