Rudolf von Ficker

Rudolf von Ficker
Rudolf von Ficker (1886–1954) 1927 © Georg Fayer (1892–1950) OeNB 10453969.jpg
Základní informace
Narození11. června 1886
Mnichov
Úmrtí2. srpna 1954 (ve věku 68 let)
Innsbruck-Igls
Povolánímuzikolog a vysokoškolský učitel
RodičeJulius von Ficker
PříbuzníHeinrich von Ficker a Ludwig von Ficker (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf von Ficker (do roku 1919 Rudolf Ritter Ficker z Feldhaus) (11. června 1886 Mnichov, Německo2. srpna 1954 Igls, dnes součást Innsbrucku, Rakousko) byl rakouský muzikolog.

Život

Syn historika Julia von Fickera, který byl roku 1885 povýšen do šlechtického stavu. Rudolf od roku 1905 studoval v Mnichově skladbu u Ludwiga Thuilleho a Waltra Courvoisiera. Ve studiu pokračoval v Ústavu hudební vědy na univerzitě ve Vídni u Guido Adlera. V roce 1913 získal doktorát a v roce 1920 se habilitoval docentem na univerzitě v Innsbrucku. V letech 1922–1923 pracoval na katedře jako mimořádný docent. Založil zde sbírku hudebních učebních pomůcek, která se později stala samostatným ústavem.

V roce 1927 byl jmenován profesorem ve Vídni. Dirigoval provedení gotické hudby u příležitosti oslav stého výročí narození Ludwiga van Beethovena ve Vídni, v roce 1927 a v roce 1929 v kapli vídeňského Hofburgu.

Od roku 1928 do roku 1938 byl členem Komise pro památky hudebního umění v Rakousku a v letech 1927–1931 členem Výkonné rady Mezinárodní muzikologické společnosti. Od roku 1931 byl nástupcem Adolfa Sandbergera na katedře muzikologie mnichovské univerzity. Po druhé světové válce se vrátil v roce 1948 do Innsbrucku. Od roku 1948 byl řádným členem Bavorské akademie věd .

Zemřel v Igls (nedaleko Innsbrucku) 2. srpna 1954.

Dílo

Těžištěm práce Rudolfa von Fickera byla hudba středověku. Je považován za průkopníka výzkumu v této oblasti. Byl jedním ze spoluautorů 83 svazkového díla Denkmäler der Tonkunst in Österreich (Památky hudebního umění v Rakousku). Mezinárodní uznání získal za svůj výzkum Tridentských kodexů, jejichž sedmý svazek (TrentM 93) objevil v roce 1920.

Jeho pozůstalost je uložena v Brennerském archivu univerzity v Insbrucku.

Výběr z díla
  • Die Chromatik im italienischen Madrigal des 16. Jahrhunderts Dissertation, Wien 1913.
  • Beiträge zur Chromatik des 14. bis 16. Jahrhunderts, in: StMw 2 (1914).
  • Die Kolorierungstechnik der Trienter Messen, in: StMw 7 (1920).
  • Primäre Klangformen, in: Jahrbuch der Musikbibliothek Peters (1929).
  • Polyphonic Music of the Gothic Period, in: MQ 15 (1929).
  • Guido Adler und die Wiener Schule der Musikwissenschaft, in: ÖMZ 1 (1946).
  • Epilog zum Faburdon, in: Acta Musicologica, Bd. 25, Heft 4 (Oct.-Dez. 1953), S. 127-131.
  • The Transition on the Continent, in: New Oxford History of Music 3 (1960).
  • Die Grundlagen der abendländischen Mehrstimmigkeit (nedokončeno).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf von Ficker na německé Wikipedii.

Literatura

  • Lukas Christensen; Kurt Drexel; Monika Fink: Rudolf von Ficker (1886-1954): Tagungsband zum Symposium anlässlich seines 125. Geburtstages und des 85-jährigen Bestehens des Innsbrucker Institutes für Musikwissenschaft. Innsbruck: Innsbruck University Press, 2012.
  • Knud Jeppesen: Rudolf von Ficker in Memoriam, in Acta Musicologica, Bd. 26, Heft 3/4 (Aug.-Dez. 1954), S. 65-66.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce