Rudolf z Kounic

Rudolf z Kounic
Nejvyšší lovčí Českého království
Ve funkci: 1659 – 1664
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	František Vilém z Lobkovic
Nástupce	Jan Adam Hrzán z Harasova
Narození	1617, 1625 nebo 1628 Slavkov u Brna Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	21. dubna 1664
Choť	(1645) Marie Alžběta z Valdštejna (1625–1662)
Rodiče	Bedřich z Kounic a Marie Eusebie Sezimová z Ústí
Děti	Jan Vilém z Kounic Arnošt František Karel z Kounic Rudolf Maxmilián Vilém z Kounic Albrecht Bedřich z Kounic
Příbuzní	Jan Adolf I. z Kounic (vnuk)
Profese	lovčí a voják
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf hrabě z Kounic (též německy jako Rudolph von Kaunitz; 1617^[1], 1625^[2] nebo 1628, Slavkov u Brna – 21. dubna 1664) byl český šlechtic z rodu Kouniců. Oženil se s jedinou dcerou a dědičkou Albrechta z Valdštejna a získal majetkové zázemí v severních Čechách, později zakoupil také statky na jižní Moravě (Velké Meziříčí, Miroslav). Byl povýšen do hraběcího stavu a nakonec zastával funkci nejvyššího lovčího v Českém království (1659–1664).^[3] Byl zakladatelem české větve Kouniců, která vymřela v roce 1919.^[4][5]

Narodil se jako syn Bedřicha z Kounic (1597–1649) a jeho manželky Marie Eusebie Sezimové z Ústí (* 1604). Vzhledem k aktivitám svých příbuzných v době stavovského povstání vyrůstal v ústraní ve Slavkově, kde byl vychováván pod osobním dohledem kardinála Františka z Ditrichštejna, který se stal patronem nového vzestupu Kouniců v pobělohorském období. Rudolf byl původně vychováván v bratrské víře, později konvertoval ke katolictví. Absolvoval kavalírskou cestu a krátce studoval na univerzitě v Leidenu (1629).^[6][7] Díky patronátu Ditrichštejnů byl spolu se svým strýcem Lvem Vilémem povýšen v roce 1642 do hraběcího stavu (titul platil pouze pro České království, říšský hraběcí stav byl české větvi Kouniců udělen až v roce 1700). V roce 1646 byl jmenován číšníkem u dvora Ferdinanda III., téhož roku dosáhl hodnosti císařského komorníka.^[8] Po nástupu Leopolda I. byl z pozice císařského komořího odvolán, později mu ale funkce obnovena.^[9] Nakonec byl jmenován i tajným radou^[10] a od roku 1659 zastával úřad nejvyššího lovčího Českého království.

Po otci byl původně předurčeným dědicem poloviny panství Uherský Brod na jižní Moravě, které se ale vzdal ve prospěch nevlastního strýce Lva Viléma z Kounic.^[11] Sňatkem s Marií Alžbětou z Valdštejna, jedinou dcerou zavražděného generalissima Albrechta z Valdštejna získal podíl na severočeských panstvích Nový zámek a Česká Lípa.^[12] I když šlo jen o zlomek zaniklého Frýdlantského vévodství, jednalo se o velké panství s jedním městem, dvěma městečky a 32 vesnicemi, které jako své věno obhájila Valdštejnova vdova Alžběta Kateřina z Harrachu.^[13] Ta nesouhlasila se sňatkem dcery, protože Kounice nepovažovala za dobrou partii, Rudolf s Marií Alžbětou nicméně převzal správu panství a aktivně se podílel na obnovení hospodářství, zakládal nové hospodářské dvory, ovčíny a ovocné sady. S městskou radou České Lípy se dostal do dlouholetého konfliktu v otázce městských privilegií, spor byl vyřešen smírem v roce 1660. V roce 1649 koupil Rudolf panství Velké Meziříčí, z předepsané kupní ceny 80 000 zlatých ale zaplatil jen část, protože se jednalo o uznání pohledávek kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu, který byl strýcem Rudolfovy manželky a novým patronem Kouniců.^[14] Také ve Velkém Meziříčí se Rudolf snažil o obnovu hospodářství po třicetileté válce, v roce 1650 zřídil nový panský pivovar v budově bývalého luteránské gymnázia.^[15] V roce 1661 koupil panství Miroslav na Znojemsku,^[16] vlastnil také další menší statky na jižní Moravě, trvale ale s manželkou pobýval na Novém zámku v severních Čechách, který od doby Albrechta z Valdštejna poskytoval dostatečný komfort.^[17]

Dne 15. října 1645 se oženil s Marií Alžbětou z Valdštejna (1625–1662), jedinou dcerou a dědičkou zavražděného generalissima Albrechta z Valdštejna. Manželé měli sedm dětí, dospělého věku se dožili tři synové. Po předčasné smrti obou rodičů byl jejich poručníkem prastrýc Arnošt Vojtěch z Harrachu. Rudolfovými nástupci byli tři synové:

• 1. Arnošt František (1646–1680), důstojník císařské armády, dědic panství Nový zámek
• 2. Ferdinand Ignác (1655–1687), císařský komorník, dědic panství Velké Meziříčí
• 3. Jan Vilém (1656–1721), císařský komorník, dědic panství Nový zámek

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolph von Kaunitz na německé Wikipedii.

• Constantin von Wurzbach: Kaunitz, Rudolph Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 11. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1864, S. 67.
• Historisch-Genealogischer Atlas, 1858, S. 424
• Johann Eduard Hess, Biographien und Autographen zu Schiller's Wallenstein, S. 347f
• Johann Diesbach, Genealogische Tabellen des durchlauchtigen Hauses der Fürsten und Grafen von Kaunitz, 1770, 3. Tafel

• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen na worldhistory.de