Rudolf z Lichtenštejna

Rudolf kníže z Liechtensteinu
2. kníže z Liechtensteinu (moravskokrumlovská sekundogenitura)
Ve funkci: 16. ledna 1899 – 15. prosince 1908
Předchůdce	Karel Rudolf z Liechtensteinu
Nástupce	karlovská linie vymřela
Doživotní, od roku 1899 dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1897 – 15. prosince 1908
Panovník	František Josef I.
Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci: 1896 – 15. prosince 1908
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu
Nástupce	Alfréd z Montenuova
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci: 1892 – 1896
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Emerich z Thurn-Taxisu
Nástupce	úřad neobsazen, od roku 1909 Ferdinand Vincenc Kinský z Vchynic a Tetova
Velitel císařské gardy
Ve funkci: 1893 – 1908
Předchůdce	Emerich z Thurn-Taxisu
Nástupce	Alexandr Uexküll-Gyllenband
C. k. tajný rada
Ve funkci: 1892 – 15. prosince 1908
Panovník	František Josef I.
C. k. komorník
Ve funkci: 1862 – 15. prosince 1908
Panovník	František Josef I.
Narození	18. dubna 1838 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. prosince 1908 (ve věku 70 let) Moravský Krumlov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově
Titul	kníže
Rodiče	Karel František z Liechtensteinu (1790–1865) a Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863)
Příbuzní	bratr: Karel Rudolf z Liechtensteinu (1827–1899) sestra: Anna z Liechtensteinu (1820–1900) švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859) sestra: Alžběta z Liechtensteinu (1832–1894) švagr: Hugo Karel František ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1832–1890) sestra: Františka z Liechtensteinu (1833–1894) švagr: Josef z Arenbergu (1833–1896) sestra: Marie z Liechtensteinu (1835–1905) švagr: Ferdinand Bonaventura Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904)
Profese	voják, politik
Ocenění	1892 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1094) 1896 Řád sv. Štěpána
Commons	Rudolf von Liechtenstein
poslední mužský člen moravskokrumlovské větve Liechtensteinů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf kníže z Liechtensteinu, počeštěně z Lichtenštejna (Rudolf Eugen Ferdinand Karl Fürst von Liechtenstein; 18. dubna 1838 Vídeň – 15. prosince 1908 Moravský Krumlov^[1]) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva. Na přelomu 19. a 20. století zastával důležité funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nejvyšším štolbou (1892–1896) a nejvyšším hofmistrem (1896–1908), byl též rytířem Řádu zlatého rouna (1892). V roce 1899 zdědil titul knížete a vlastnil rozsáhlý majetek na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). Zemřel bezdětný jako poslední potomek moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.

Životopis

Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako mladší syn generála prince Karla z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Jako kadet vstoupil v roce 1856 do armády a rychle postupoval v hodnostech, již v roce 1863 byl majorem a do roku 1868 pobočníkem císaře Františka Josefa, mezitím se v roce 1862 stal c. k. komořím. V roce 1870 dosáhl hodnosti plukovníka, ale od roku 1874 již aktivně v armádě nesloužil, místo toho začal působit u dvora. V letech 1892–1896 byl císařským nejvyšším štolbou, od roku 1892 byl zároveň tajným radou a téhož roku obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1896–1908 zastával funkci císařského nejvyššího hofmistra s rozsáhlými kompetencemi,^[2] jako přední císařský dvořan měl důležitou úlohu při pohřbu zavražděné císařovny Alžběty nebo při rodinné krizi spojené s morganatickým sňatkem následníka trůnu Františka Ferdinanda (1900). Mimo aktivní službu nadále postupoval v armádních hodnostech, byl jmenován generálmajorem (1891), polním podmaršálem (1895) a nakonec generálem jezdectva (1904).^[3] Ve funkci nejvyššího hofmistra byl zároveň plukovníkem císařské osobní gardy. V roce 1896 obdržel Řád sv. Štěpána a byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (1897). Jako vysoký důstojník a přední dvořan získal také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků

Po starším bratru Karlovi zdědil v roce 1899 titul knížete a stal se dědičným členem panské sněmovny. Zároveň převzal všechen majetek moravskokrumlovské větve rodu, jednalo se o přibližně 20 000 hektarů půdy na velkostatcích Moravský Krumlov, Velké Losiny, Hostim a Budkov. Když ze zdravotních důvodů postupně rezignoval na povinnosti spojené s výkonem funkce nejvyššího hofmistra, usadil se trvale na zámku v Moravském Krumlově.

Zemřel na zámku v Moravském Krumlově a jako poslední z rodiny byl pochován do rodové hrobky poblíž kostela Všech svatých.^[4] Jím vymřela moravskokrumlovská větev Lichtenštejnů a majetek byl rozdělen mezi potomstvo jeho sester. Největší podíl v podobě Moravského Krumlova zdědili Kinští, Hostim převzali Trauttmansdorffové a Budkov Salmové. Jediný majetek zůstal nadále v majetku Lichtenštejnů a přešel na vládnoucí větev rodu (Velké Losiny).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf z Lichtenštejna na Wikimedia Commons
• Rodokmen Lichtenštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rudolf z Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu