Rudolfinum (Hradec Králové)
| Rudolfinum | |
|---|---|
 Rudolfinum v Hradci Králové | |
| Základní informace | |
| Architekt | Arnošt Jenšovský |
| Výstavba | 1902 |
| Poloha | |
| Adresa | Hradec Králové,  Česko |
| Ulice | Pospíšilova |
| Souřadnice | 50°12′47,5″ s. š., 15°50′27″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45636/6-4540 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolfinum v Hradci Králové je novobarokní budova na Pospíšilově třídě, ve které kdysi sídlil ústav pro neslyšící děti. Podle toho se jí také někdy říká „Hluchák“.[1] Už od roku 1958 je budova chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
Ústav založil roku 1881 královéhradecký biskup Josef Jan Evangelista Hais a na památku sňatku korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Stefanií jej pojmenoval Rudolfinum. Vlastní budova Rudolfina ale byla postavena na základě návrhu architekta Arnošta Jenšovského až v letech 1901 až 1902 (do té doby ústav sídlil v několika domech v Tomkově a Dlouhé ulici). Přízemí je bosované, v průčelí je využit vysoký řád polosloupů, podpírajících barokizující římsu se štítem a atikou. V interiéru je dominantní tříramenné schodiště.[3] Rudolfinum bylo na svou dobu výborně vybaveno, byla zde např. tělocvična, bazén nebo kaple a celý objekt byl ústředně vytápěn. Využívalo jej stále zhruba 80 dětí z celé diecéze, které v Rudolfinu bydlely a zároveň zde byly na úrovni obecné školy vzdělávány. Ředitel, osm řádových sester a jeden odborný učitel zajišťovali do jisté míry individuální přístup ke každému chovanci. Dozor vykonávalo kuratorium v čele s biskupem.[4]
Během první světové války budova sloužila navíc jako vojenská nemocnice, za první republiky zde byly přijímány jen české děti, německé musely odejít do Litomyšle, ale v protektorátním období se situace obrátila a objekt byl určen pouze německé mládeži. Po obnovení republiky ústav začal vydávat časopis Náš list, na školní zahradě organizoval veřejně přístupné slavnosti a v neposlední řadě navázal úzkou spolupráci s nově založenou lékařskou fakultou, která umožňovala péči o řečově nebo sluchově postiženou mládež na odborné úrovni. Vznikla zde tehdy také specializovaná mateřská škola. Po změně režimu byl ústav ale k 1. září 1948 postátněn a definitivní konec znamenal rok 1952, kdy budovu začala využívat Vojenská lékařská akademie.[4] Později také sloužila jako kožní klinika fakultní nemocnice.
Budova byla od konce roku 2011 od začátku roku 2014 využívána Gymnáziem J. K. Tyla během rekonstrukce jeho historické budovy.[5][6] Od 8. února 2016 začala sloužit Obchodní akademii, Střední odborné škole a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové.[7]
Reference
- ↑ Hluchák alias Rudolfinum v Hradci čeká oprava. Po ní nastoupí studenti. Deník.cz [online]. 2013-12-12 [cit. 2015-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-18]. Identifikátor záznamu 158091 : jiná zdravotní stavba - budova II. Interní kliniky, pův. Ústav hluchoněmých. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Procházka po historických školách [online]. Statutární město Hradec Králové, 2013 [cit. 2015-11-18]. Dostupné online.
- ↑ a b KORITENSKÁ, Pavla. Rudolfinum – Ústav pro hluchoněmé děti v Hradci Králové. Scan. 2009, čís. 2, s. 17–18. Dostupné online. ISSN 1211-295X.
- ↑ Gočárovo hradecké gymnázium se připravuje na rekonstrukci [online]. Archiweb, 2011-11-17 [cit. 2020-03-14]. Dostupné online.
- ↑ PRUŠKA, Jan. Gymnázium J. K. Tyla už opět žije. Vrátili se sem studenti. Hradecký deník [online]. 2014-03-11 [cit. 2020-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Hradec má opět své Rudolfinum, v bývalém ústavu je škola za 100 milionů. iDNES.cz [online]. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolfinum na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“