Rudozem
Rudozem Рудозем | |
---|---|
Pohled na místní úpravnu rudy z mostu přes řeku Čepinska | |
Poloha | |
Souřadnice | 41°29′16″ s. š., 24°50′54″ v. d. |
Nadmořská výška | 693 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Oblast | Smoljanská |
Obština | Rudozem |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 36,7 km² |
Počet obyvatel | 3 417 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 93,1 obyv./km² |
Etnické složení | Pomaci, Bulhaři |
Náboženské složení | islám, pravoslaví |
Správa | |
Telefonní předvolba | 0306 |
PSČ | 4960 |
Označení vozidel | CM |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudozem (bulharsky Рудозем) je město ležící v jižním Bulharsku, v jihozápadním cípu Západních Rodopů v údolích řeky Ardy a jejích přítoků. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 3 400[1] obyvatel.
Historie
Místo je osídleno od mladší doby železné. V období Makedonské říše zde byla zahájena těžba rud, především olova, mědi, zinku a stříbra. V středověku zde vznikla byzantská pevnost Koznik a tu v polovině 14. století přenechala císařovna Anna Savojská bulharskému caru Ivanu Alexandrovi.
Od 14. století bylo sídlo součástí Osmanské říše a v 17. století je zaznamenáno jako Palas. V té době zde probíhala intenzivní a ve svém důsledku úspěšná islamizace obyvatelstva. V osmanském registru z roku 1841 jsou zde evidovány dvě vsi Büyük (velký) Palas a Küçuk (malý) Palas. Během rusko-turecké války sem v roce 1878 vstoupila ruská vojska, nicméně oblast zůstala turecká až do první balkánské války, kdy ji v roce 1912 získalo Bulharsko. Nedlouho poté byla zahájena násilná christianizace místních Pomaků, během níž bylo zbořeno 350 domů. Nicméně roku 1913 zde bylo ustanoveno sídlo obštiny. Byly uzavřeny islámské školy, což mělo za následek zvýšení negramotnosti. Skladba obyvatelstva se začala měnit příchodem křesťanů po první světové válce a urychlila se v důsledku výměny obyvatel mezi Řeckem a Bulharskem. Z té doby je dochován název Vojčinovo, jak křesťané nazývali horní část dědiny, přesto však došlo na přejmenování na současný název Rudozem, a to v roce 1934. V období socialismu zde bylo vybudováno centrum úprav barevných kovů a došlo k intenzivnímu nárůstu obyvatel. Rudozem je městem od roku 1960.
Obyvatelstvo
K 15. září 2024 ve městě žilo 3 402 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 3 801 obyvatel.[2] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. (bulharsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudozem na Wikimedia Commons
- (bulharsky) Oficiální stránky zdejší obštiny
Média použitá na této stránce
A transparent circle on a light-colored background (hex color code
#F9F9F9
), designed to be placed over content to show only that portion within the circle. The circle has a black border 0.5% as wide as its outside diameter. Autor: Алиса Селезньова, Licence: CC BY-SA 3.0
Чепинската река, минавайки през центъра на града в Рудозем (в центъра се вижда рудоуправлението).