Rudrův mlýn
| Rudrův mlýn | |
|---|---|
 vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 1773, 1825, 1951 |
| Poloha | |
| Adresa | Ratibořice č.p. 4, Česká Skalice, okres Náchod,  Česko |
| Souřadnice | 50°25′17,13″ s. š., 16°3′22″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudrův mlýn (Ludrův, Panský) v Ratibořicích v okrese Náchod je vodní mlýn, který stojí severně od zámku v Babiččině údolí na řece Úpě.[1] Spolu s areálem zámku je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Mlýn stál v těchto místech již v 16. století a první známý mlynář byl Josef Hejna. Roku 1773 jej vlastním nákladem přestavěl mlynář Antonín Ruder, který mlýn vyženil.[1] Jeho syn pak v roce 1842 mlýn prodal majiteli náchodského panství Jiřímu Vilémovi, knížeti ze Schaumburg-Lippe.[3] Ke mlýnu byla poté postavena empírová budova č.p. 11, která sloužila až do roku 1949 jako mandl.[1] Po skončení mletí v roce 1914 byl areál přestavěn na textilní továrnu, k objektu přibyla strojovna, kotelna, komín vysoký 18 metrů a hala o půdorysu přibližně 3,5 aru.[1]
Po roce 1951 došlo k přestavbě objektu do původní klasicistní podoby.[1] V bývalé mandlovně bylo umístěno nové mechanické zařízení a vybudována stálá expozice věnovaná zpracování lnu a místní plátenické výrobě.[3]
Popis
Největší část jednopatrové kamenné budovy tvoří mlýnice, která zabírá přízemí a horní patro. V patře byl byt mlynáře a šalanda, kde sedávali mleči.[1]
Voda na vodní kolo vedla náhonem od jezu přes stavidlo ve Starém bělidle, kde bydlel hrázný; ten reguloval množství vody na mlýn.[1] Ve mlýně se dochovala dvě obyčejná složení a krupník holendrového typu. V roce 1930 bylo u mandlu v provozu jedno kolo na svrchní vodu (průtok 0,304 m³/s, spád 4 m, výkon 10,6 k). V roce 2013 měl mlýn dvě funkční vodní kola, třetí se rozpadá; při rekonstrukci sem bylo přeneseno jedno vodní kolo z Kolískova mlýna. Mlýn má jeden mlecí kámen pískovcový a čtyři francouzské.[1]
V aleji před mlýnem stojí barokní socha Panny Marie, kterou nechal postavit mlynář Antonín Ruder s manželkou.[1]
Mlýn v literatuře
Mlynář Antonín Ruder byl děd Mančinky, postavy z Babičky od Boženy Němcové. Jeho syn byl rovněž ztvárněn v Babičce jako dobromyslný pan otec. Jez, od kterého vede náhon ke mlýnu, je v knize uveden jako Viktorčin splav.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j Ludrův, Rudrův, Panský mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Radomír Roup, 20.7.2013. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Ratibořice s areálem Babiččina údolí. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000130021, rejstříkové číslo ÚSKP 11782/6-1584. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online
- ↑ a b Rudrův mlýn. O České Skalici, Ratibořice a Babiččino údolí. Česká Skalice, oficiální stránky města. 24. 11. 2020. [cit. 2022-09-24]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudrův mlýn na Wikimedia Commons - Rudrův mlýn na MÚ Česká Skalice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Muzejní expozice v interiéru Rudrova mlýna.