Rudy

Rudy
Poloha
Souřadnice	50°11′24″ s. š., 18°27′12″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Rudy
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 745 (2021)[1]
Správa
PSČ	47-430
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudy, nazývané také Rudy Wielkie nebo Rudy Raciborskie a německy Rudy či Groß Rauden, jsou vesnice ve gmině Kuźnia Raciborska v okrese Ratiboř v jižním Polsku v Horním Slezsku. Nachází se také na dolním toku řeky Ruda v geomorfologickém celku Płaskowyż Rybnicki v krajinném parku Park Krajobrazowy Cysterskie Kompozycje Krajobrazowe Rud Wielkich.^[2][3]

První známá písemná zmínka pochází asi z roku 1228, kdy byl pořízen obraz Panny Marie s dítětem pro místní klášter z 13. století. První klášter se nedochoval kvůli tatarskému vpádu v roce 1241. Na počátku druhé poloviny 13. století sem však opět dorazili mniši z Cisterciáckého řádu z Jędrzejowa (okres Jędrzejów) a v roce 1252 začali budovat klášter, který v roce 1255 osídlili. O založení kláštera se dochovala listina z 21. října 1258, kterou vydal slezský kníže Vladislav I. Opolský (Władysław Opolski) a v roce 1674 ji potvrdil papež Řehoř X. Cisterciáci významně rozvíjeli místní hospodářství a osídlení. Zabývali se sadařstvím, lesnictvím, včelařstvím, rybníkářstvím, chovem zvířat. Další prudký vzestup nastal v 17. století za opata Ondřeje Emanuela Pospěla (Andrzej Emanuel Pospel), kde se začalo s kovářstvím a v roce 1725 i s hutnictvím mědi. V roce 1810 pruské úřady klášter zrušily a v jeho budovách byla zřízena vojenská nemocnice, která zde fungovala v letech 1813-1814. Německý etnograf Julius Roger zde sbíral lidové písně Horního Slezska pro svou hudební knihu Pieśni ludu polskiego w Górnym Szląsku vydanou ve Vratislavi v roce 1863. Při hlasování během Plebiscitu v Horním Slezsku dne 20. března 1921 hlasovalo 726 oprávněných voličů pro setrvání v Německu a 385 pro setrvání v Polsku a Rudy se staly součástí německé Výmarské republiky a v roce 1933 Nacistického Německa. Během druhé světové války Němci ve vesnici zřídili a provozovali tři pobočné tábory nucených prací zajateckého tábora Stalag VIII-B/344.  V závěrečných fázích války, v roce 1945, procházel obcí směrem na Opavu pochod smrti vězňů pobočného tábora v Sosnowci patřícího ke koncentračnímu táboru Osvětim. Poté, co Rudá armáda dorazila do vesice, byl klášter i kostel těžce poškozen požárem.^[4][5][6][7]

Místo dalo název krajinném parku Park Krajobrazowy Cysterskie Kompozycje Krajobrazowe Rud Wielkich. Nejvyšší bod povrchu dosahuje výšky 271 m n. m. Působí zde také místní fotbalový klub LKS Buk Rudy.^[8]

• Biały Dwór
• Brantolka
• Kolonia Renerowska
• Paproć
• Podbiała
• Przerycie
• Szybki.

• Památný dub Dub Cysters
• Sanktuarium Matki Bożej Pokornej w Rudach (Sanktuárium pokorné Matky Boží v Rudách)
• Zabytkowa Stacja Kolei Wąskotorowej v Rudach (Historická stanice úzkokolejné železnice v Rudách)
• Park Krajobrazowy Cysterskie Kompozycje Krajobrazowe Rud Wielkich
• Leśniczówka Buk (Hájovna buk) obklopená starymi buky. V polovině 19. století zde vysadila lípu princezna Victoria Adelaida Marie Luisa, dcera anglické královny Viktorie. Dnes je strom obklopen kruhem kamenů, na jednom z nich je vyryto princenino jméno.
• Etnomuzeum Zaczarowana Chata (Etnomuzeum Kouzelná chalupa)^[9]
• Kostel Kościół pw. Św. Marii Magdaleny w Rudach a hřbitov
• Komora Normobaryczna w Rudach - oxygenoterapie^[10]
• Pocysterski Zespół Klasztorno-Pałacowy w Rudach (Cisterciácký klášterní a palácový komplex v Rudách)^[5][11]

• Szlak Cysterski
• Szlak Husarii Polskiej
• Szlak Okrężny Wokół Gliwic
• Szlak Uroczyska Buk
• Szlak Zabytków Techniki Województwa Śląskiego

• Śląsko-Morawska Droga św. Jakuba
• další cyklotrasy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudy na Wikimedia Commons