Rue de Bretagne

Rue de Bretagne
Umístění
Stát	Francie Francie
Město	Paříž
Obvod	3. obvod
Čtvrť	Enfants-Rouges
Poloha	48°51′46,8″ s. š., 2°21′44,39″ v. d.
Začíná na	Rue de Turenne 48°51′43″ s. š., 2°21′52″ v. d.
Končí na	Rue du Temple 48°51′53″ s. š., 2°21′35″ v. d.
Historie
Denominace	18. února 1851
Pojmenováno po	Bretaň
Další údaje
Typ	ulice
Délka	455 m
Šířka	20 m
PSČ	75003
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rue de Bretagne je ulice v Paříži v historické čtvrti Marais. Nachází se ve 3. obvodu.

Poloha

Ulice vede od křižovatky s Rue de Turenne a Rue Vieille-du-Temple, kde navazuje na Rue Froissard. Končí na křižovatce s Rue du Temple, kde na ni navazuje Rue Réaumur.

Historie

Nese jméno bývalé francouzské provincie Bretaně. Francouzský král Jindřich IV. plánoval vybudovat ve čtvrti Marais rozsáhlé náměstí Place de France, z jehož realizace po králově smrti sešlo. Na tomto náměstí mělo končit osm ulic a každá měla nést jméno jedné významné provincie.

Ulice se skládá ze dvou částí, které byly spojeny ministerskou vyhláškou z 18. února 1851:

• první část mezi Rue de Turenne a Rue de Beauce vytvořená pro projekt Jindřicha IV. měla být tvořena domy v jednotném stylu (napojené na náměstí). Tato část se vždy nazývala Rue de Bretagne, s výjimkou úseku mezi Rue de Beauce a Rue Charlot (asi 75 m), která nesla jméno Rue de Bourgogne
• druhá část se původně nazývala Rue de la Corderie-du-Temple, Rue de la Corderie-au-Marais nebo Rue Cordière a probíhala podél zdí templářského chrámu. Poprvé se vyskytuje na mapě z roku 1530.

Zajímavé objekty

• domy č. 39–41: tržnice Enfants-Rouges chráněná jako historická památka
• dům č. 49: v roce 1910 se zde Vladimir Iljič Lenin při své návštěvě Paříže zúčastnil setkání revolucionářů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rue de Bretagne (Paris) na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rue de Bretagne na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Ulice na stránkách města Paříže Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.