Rue des Rosiers
| |||
---|---|---|---|
![]() Pohled do ulice | |||
Umístění | |||
Stát | ![]() | ||
Město | Paříž | ||
Obvod | 4. obvod | ||
Čtvrť | Saint-Gervais | ||
Poloha | 48°51′25,53″ s. š., 2°21′34,5″ v. d. | ||
Začíná na | Rue Malher (48°51′23″ s. š., 2°21′40″ v. d.) | ||
Končí na | Rue Vieille-du-Temple 48°51′28″ s. š., 2°21′29″ v. d.) | ||
Historie | |||
Denominace | 5. listopadu 1850 | ||
Pojmenováno po | růže | ||
Další údaje | |||
Délka | 303 m | ||
Šířka | 40,5–11 m | ||
PSČ | 75004 | ||
![]() | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rue des Rosiers (tj. Růžová ulice) je ulice v Paříži. Nachází se ve 4. obvodu. Jedná se hlavní ulici v tradiční židovské čtvrti Marais. Nachází se zde proto množství obchodů a restaurací především sefardských židů.
Poloha
Ulice je orientována z východu na západ. Vede od Rue Malher a končí u Rue Vieille-du-Temple.
Historie
Ulice nejspíše vznikla již ve 13. století podél městských hradeb postavených Filipem II. Augustem. Růže, které se pnuly po stěnách hradeb, daly ulici jméno, které je doloženo v roce 1230. Pozůstatky hradeb jsou dodnes viditelné ve dvoře domů č. 10, 14 nebo 82.
Původně měla Rue des Rosiers jinou trasu. Začínala u Rue du Roi-de-Sicile, pokračovala dnešní ulicí Rue Ferdinand-Duval a pak se stočila doprava k Rue Vieille-du-Temple. Ulice na levou stranu (dnešní východní část Rue des Rosiers) mezi Rue Ferdinand-Duval a Rue Pavée byla slepá ulička s různými názvy: Rue de la Quoquerée (1292), Cul-de-sac de la Lamproie (1400), Rue Coquerée (1415), Rue Coquerrie (1540), Cul-de-sac Coquerelle aj. V letech 1848–1850 byla ulice postupně proražena až k dnešní Rue Mahler a 5. listopadu 1850 byla pojmenována po celé své délce. Současná Rue Ferdinand-Duval se oddělila od Rue des Rosiers již v 15. století a nazývala se Rue des Juifs (Židovská ulice). V roce 1900 získala současný název.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/01/Pletzl_rue_des_Rosiers_Boulangerie_Juive.jpg/220px-Pletzl_rue_des_Rosiers_Boulangerie_Juive.jpg)
Židovská komunita se zde vytvořila již ve středověku a byla často ovlivněna politickými událostmi ve Francii i v zahraničí, ať již to bylo vyhnání židů Karlem VI. roku 1394, nebo naopak v letech 1881–1914 velký příliv obyvatel, kteří utíkali před perzekucí v Rumunsku, Rakousku, Maďarsku a Rusku. Tato imigrace vysvětluje dominanci aškenázských židů v první polovině 20. století.
Rue des Rosiers byla také místem křesťanského kultu. Na rohu Rue des Rosiers a Rue Ferdinand-Duval stávala socha Panny Marie. Byla zničena v roce 1528 při perzekuci proti protestantům. Místo ní nechal král František I. zhotovit stříbrný obraz, který byl ukraden v roce 1545. Nahradila jej opět kamenná socha Panny Marie, která existovala do roku 1789, kdy byla za Velké francouzské revoluce odstraněna.
Ulice stejného jména se nacházela i na Montmartru. Po jeho připojení k Paříži v roce 1860 byla tamní ulice přejmenována na Rue du Chevalier-de-la-Barre.
V roce 2007 proběhly v ulici stavební práce (nová dlažba, výsadba, osvětlení), které jsou součástí programu na zklidnění ulic ve čtvrti Marais. Od roku 2006 je Rue des Rosiers každou neděli přeměněna na pěší zónu.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Pletzl_rue_des_Rosiers_Hammam_Saint-Paul_191208.jpg/220px-Pletzl_rue_des_Rosiers_Hammam_Saint-Paul_191208.jpg)
Zajímavé stavby
- Dům č. 4: nacházely se zde turecké lázně (hammam) postavené roku 1863.
- Dům č. 7: nacházela se zde restaurace, kde byl 9. srpna 1982 spáchán teroristický útok
- Dům č. 17: nachází se zde jedna ze dvou synagog v ulici. druhá je v č. 25. Obě synagogy jsou ortodoxní a nezávislé na centrální konzistoři. Tato synagoga patří k hnutí Chabad Lubavič.
- Dům č. 23: městský palác ze 17. století.
Ulice v kultuře
Ve filmu Maigret klade past (1958) se v Rue des Rosiers stane vražda, kterou komisař Maigret vyšetřuje.
Jedna ze scén ve filmu Dobrodružství rabína Jákoba z roku 1973 se odehrává na této ulici. I když kamera zabírá ceduli s nápisem ulice, exteriéry byly natočeny v Saint-Denis a interiéry v synagoze ve studiu.
Jeden z románů Léo Maleta, o detektivu Nestoru Burmovi s názvem Du rébecca rue des Rosiers se odehrává v této čtvrti. Román vyšel v roce 1958 a v roce 1992 byl zfilmován v rámci televizního seriálu.
Román Le Schnorrer de la rue des Rosiers, který napsal Michèle Kahn, popisuje pravdivý příběh muže, který přežil věznění v koncentračním táboře.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rue des Rosiers na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rue des Rosiers na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Ulice na stránkách města Paříže Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Paris enseigne tr.gif: EyOne
- derivative work: Beao
- derivative work: Svgalbertian (diskuse)
Top left corner of rue Paris infobox
Autor:
- Paris enseigne tr.gif: EyOne
- derivative work: Beao (diskuse)
Top right corner of rue Paris infobox
Autor:
- Paris enseigne tr.svg:
- Paris enseigne tr.gif: EyOne
- derivative work: Beao
- derivative work: Svgalbertian (diskuse)
Bottom left corner of rue Paris infobox
Autor:
- Paris enseigne tr.svg:
- Paris enseigne tr.gif: EyOne
- derivative work: Beao
- derivative work: Svgalbertian (diskuse)
Bottom right corner of rue Paris infobox
Autor: Djampa (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY-SA 4.0
Jewish bakery in the jewish quarter of Paris, called "Pletzl"
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Restaurant Chez Marianne, 2 rue des Hospitalières Saint-Gervais, IVe arrondissement, Paris, France.
Autor: Utilisateur:Djampa User:Djampa, Licence: CC BY-SA 4.0
Rue des Rosiers - former Hammam Saint-Paul in the Pletzl, the jewish quarter of Paris, France.