Ruhnama

Ruhnama
AutorSaparmurat Nijazov
Původní názevRuhnama
ZeměTurkmenistán
Jazykturkmenština
VydavatelTurkmen State Publishing Service
Datum vydání2001
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruhnama (Kniha duše) je literární dílo, které napsal bývalý prezident Turkmenistánu Saparmurat Nijazov. Má dva díly, první vyšel v roce 2001 a druhý v roce 2004.

Kniha navazuje na starý turkmenský epos Oğuzname. Je konglomerátem Nijazovovy autobiografie, pouček o náboženství a morálce, historických a mytologických pojednání i básnických pasáží. Autorovým cílem bylo dát mladému turkmenskému státu propagandistický základ pomocí idealizovaného obrazu slavné národní minulosti.[1]

Studium Ruhnamy bylo základem vzdělávacího systému v zemi a její význam byl srovnáván s Biblí nebo Koránem. Státní zaměstnanci z ní skládali zkoušky, znalost knihy byla také podmínkou udělení řidičského oprávnění.[2] Výročí vydání druhého dílu 12. září bylo vyhlášeno státním svátkem. Zahraniční firmy, které chtěly v Turkmenistánu podnikat, musely přispět k šíření knihy.[3] Nijazovův nástupce Gurbanguly Berdimuhamedow část nařízení zrušil, kniha je však nadále základem režimní ideologie.[4]

Ruhnama byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků včetně češtiny.[5] V Ašchabadu vznikl pomník knihy, vysoký devět metrů a zhotovený z mramoru; je opatřen mechanismem, který knihu pravidelně otevírá a zavírá. Jeden exemplář Ruhnamy byl pomocí rakety Dněpr vynesen do vesmíru. O státem řízeném kultu Ruhnamy byl natočen finský dokumentární film Pyhän kirjan varjo (Ve stínu svaté knihy).[6]

Reference

  1. ↑ FATLAND, Erika. Sovětistán: Na cestě Turkmenistánem, Kazachstánem, Tádžikistánem, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem. [s.l.]: Albatros Media a.s. 462 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7662-212-8. Google-Books-ID: keNDEAAAQBAJ. 
  2. ↑ Turkmenistán: Turkmenbašiho sirotci. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2013-04-18 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Už jste četli Ruhnamu? | TomasHajzler.com. blog.tomashajzler.com [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Končí maturitní zkoušky z Turkmenbašiho díla. TÝDEN.cz [online]. 2011-04-26 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ A.S, Petit Press. Kniha otca Turkménov vyšla už aj v češtine. www.sme.sk [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Pyhän kirjan varjo (2007). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy