Rujevít

Zobrazení boha Rujevíta z roku 1888 od Adolfa Bastiana

Rujevít (Rugievit, Rinvit, v chorvatské mytologii Davor) je slovanským bohem, jenž byl ctěn ve městě Korenica (dnešní Garz) na Rujáně, společně s Porevítem a Porenutiem. Saxo Grammaticus ho srovnává s Martem, jeho kult tedy souvisel především s válečnictvím.^[1] Jeho jméno je možné vykládat jako „vládce Rujány“. Knýtligasága jej uvádí jako Rinvita. Existují domněnky, že jeho kult je starší než Svantovítův.^[1] Stejně jako Svantovítovi mu byl zasvěcen posvátný bělouš.

Byl zobrazován se sedmi tvářemi, jež vyjadřují moc tohoto božstva,^[2] sedmi meči u pasu a jedním v pravé ruce. Jeho idol byl velmi vysoký, neboť biskup Absolon v roce 1168 dosáhl sekyrou jen k jeho bradě, pod ústy sochy měly hnízdo vlaštovky, ony i jejich trus byly tabu. Vlaštovky Slované považovali za posly jara a zároveň za posmrtné zosobnění lidské duše.

Odkazy

Reference

Literatura

• Zdeněk Váňa, Svět slovanských bohů a démonů, Panorama, Praha 1990
• Martin Pitro, Zdeněk Vokáč, Bohové dávných Slovanů, ISV, Praha, 2002