Rukopis nalezený v láhvi

Rukopis nalezený v láhvi
Ilustrace Wogela k povídce - jedno z prvních vydání.
Ilustrace Wogela k povídce - jedno z prvních vydání.
AutorEdgar Allan Poe
Původní názevMS. Found in a Bottle
ZeměSpojené státy americké
Jazykangličtina
Žánrpovídka, dobrodružný příběh
VydavatelBaltimore Saturday Visiter
Datum vydání19. říjen 1833
Typ médiatištěné (periodikum)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rukopis nalezený v láhvi (v originále "MS. Found in a Bottle") je povídka Edgara Allana Poa z roku 1833. Původně byla uveřejněna v roce 1831 a autor se teprve po uplynutí několika let seznámil s mapami od Mercatora, které zachycují místa, kde se příběh odehrává.

V roce 1833 pak zvítězila v soutěži listu The Baltimore Saturday Visiter. Poe zaslal povídku do soutěže vyhlášené tímto týdeníkem. Porotě se zamlouvalo vícero příspěvků, ale jednomyslně vybrala za vítěze „Rukopis nalezený v láhvi“, což autorovi vyneslo 50 $ výhry. Povídka byla následně v novinách otištěna 19. října 1833.

Děj povídky se odehrává na moři, obdobně je tomu i u dalších povídek Edgara Allana Poea Podlouhlá bedna a Pád do Maelströmu. Někteří kritici věří, že se jedná o satiru klasických mořských příběhů tehdejší doby.

Děj

Příběh začíná citátem tragédie Atys francouzského dramatika a libretisty Philippa Quinaulta:

„Komu zbývá jen chvilka života, nemá, co by skrýval.“
— Philippe Quinault - Atys

Vypravěč, k ničemu nevázaný muž, jenž zdědil určité jmění a přiklání se k přísně fyzikálnímu pojetí světa se vydává na plavbu z přístavu Batavia na Jávě po Sundském souostroví. Nemá konkrétní cíl, pudí jej nutkavý nepokoj. Loď veze náklad bavlny a oleje z Lakadiv.

Po mnoha dnech plavby se objeví na obloze podivný mrak, začne být nesnesitelné vedro a vzduch je nehybný. Tyto příznaky nikterak neruší kapitánovu bohorovnost, jenž prohlásí, že nehrozí žádné nebezpečí.

Tento omyl stojí životy všech členů posádky kromě vypravěče a starého Švéda, kteří jako jediní přežijí masivní vlnu, jež se z boku převalí přes loď. Vítr si hraje s poničeným plavidlem a žene jej před obrovitou vodní stěnou. Útrapy na rozbouřeném moři trvají celých pět dní, kdy se zoufalá dvojice živí pouze kousky palmového cukru. Připoutají se k pahýlu stěžně a zarputile shlížejí na zuřící oceán v očekávání smrti. Ta přijde a vezme si s sebou starého Švéda, když se předtím loď plovoucí v podivuhodné vodní strži střetne s cize vypadající lodí velkých rozměrů. Neznámá loď se na ně zřítí z vodního srázu a vypravěč je vymrštěn na její palubu.

Zde se nejprve ze strachu ukryje, pak však zjistí, že posádka včetně kapitána se chová podivně. Všichni vypadají věkovitě a nikdo nebere jeho přítomnost na vědomí. Uvědomí si, že nikdo z členů lodi jej nevidí ani neslyší. Zřejmě se z lodi nezachrání a tak začne sepisovat svůj příběh. Loď pluje stále k jihu, míjí ledové bloky a snad míří přímo k jižnímu pólu. Nikým nepovšimnutý muž na palubě stačí vhodit zaznamenaný příběh v láhvi do moře, než se loď dostane do obrovského víru a je jím pohlcena.

V epilogu E. A. Poe uvádí [1]:

„„Rukopis nalezený v láhvi“ byl původně uveřejněn v roce 1831, a teprve po mnoha letech jsem se obeznámil s mapami zeměpisce Mercatora, na kterých je oceán znázorněn tak, že čtyřmi rameny proniká do (severního) Polárního zálivu a tam jej pohlcují útroby země; pól sám je znázorněn černým útesem, který strmí do závratné výšky.“
— E. A. Poe - Rukopis nalezený v láhvi

Nejasností zůstává uvedený datum 1831, povídka vyšla v roce 1833 v listu The Baltimore Saturday Visiter, je možné, že se jedná o chybu v překladu či překlep.

Analýza

Děs povídky těží z popisu světa za hranicemi lidského chápání. Vypravěč v úvodu zdůrazňuje, že se pevně spoléhá na fyzikální, smysly prozkoumané pojetí světa a reality.[2] Tento životní postoj bere za své, když se muž po strastiplné pouti oceánem střetává s neznámou lodí, která nepůsobí dojmem, že je ze skutečného světa. Ví, že se nikdy nedopátrá povahy těchto nových zážitků.[3]

Poeův životopisec Kenneth Silverman tvrdí, že příběh je „crescendo stále přítomné hrůzy ve tváři věčného cizince a bezprostřední katastrofy“.[4] Tato vyhlídka neznámé katastrofy vypravěče zároveň děsí i aktivizuje.[5] Stejně jako hlavní postava v jiné autorově povídce Berenice žije vypravěč především studiem knih.[6]

Cizí loď, na níž se vypravěč ocitne evokuje legendární loď duchů Bludného Holanďana.[7] Řada kritiků prohlašuje, že závěr povídky odkazuje na teorie Dutozemě Johna Clevese Symmese a Jeremiaha N. Reynoldse. Symmes a Reynolds ve svých teoriích zastávají názor, že planeta Země je uvnitř dutá a obývaná a její nitro je přístupné přes otvory na obou pólech.[7][8] Tato idea byla považována za vědecky věrohodnou během 19. století.[9] Poe také začlenil Symmesovy teorie do svého pozdějšího románu Příběhy Arthura Gordona Pyma (The Narrative of Arthur Gordon Pym of Nantucket - 1838). Dílo vykazuje mnoho podobností s povídkou Rukopis nalezený v láhvi včetně náhlého konce v Antarktidě.[10][11]

Poeovo dílo může parodovat více bizarních tvrzení Symmesovy teorie.[7] Někteří učenci předpokládají, že povídka byla míněna jako parodie či satira na mořské příběhy, obzvláště ve světle absurdního děje a faktu, že vypravěč je přesto schopen zaznamenávat veškeré příhody do deníku.[12] Další povídky včetně Bon-Bonu, které E. A. Poe napsal během tohoto období byly pojaty humorně nebo jako burleska.[13] William Bittner například napsal, že parodovaly konkrétně romány skotské spisovatelky Jane Porterové Sir Edward Seaward's Narrative (1831) a Smyzonia (1820). Pod pseudonymem „kapitán Adam Seaborn“ se může skrývat John Cleves Symmes.[12]

Kritické odezvy

Redaktoři, kteří poprvé publikovali povídku Rukopis nalezený v láhvi ji nazvali „nesmírně přitažlivou díky své energické a poetické imaginaci, bohatému stylu, plodné invenci a různým kuriózním znalostem“.[14] Poeův žák Scott Peeples shrnuje význam povídky větou „příběh, který zahájil kariéru E. A. Poea“.[15]

Povídka se pravděpodobně stala inspirací pro román Bílá velryba amerického spisovatele Hermana Melvilla. Jak poznamenal Jack Scherting:

„Dvě známá díla americké literatury 19. století v ich-formě jsou příběhem bystrých mužů, kteří se puzeni vnitřním nepokojem vydávají na moře, aby se záhy ocitli na podivné lodi. Loď se zvláštní posádkou a kapitánem je zničena stěží pochopitelnou katastrofou. Příběhy s tragickým koncem plavby si nikdy nezískaly publikum, nenastala totiž žádná očekávaná šťastná pointa. Těmi literárními díly jsou samozřejmě Bílá velryba (1851) Hermana Melvilla a Rukopis nalezený v láhvi (1833) Edgara Allana Poea a podobnosti mezi oběma jsou natolik blízké, že lze předpokládat spíše příčinný nežli náhodný vztah mezi oběma příběhy.[16]“
— Jack Scherting

Poznámky

Noviny Baltimore Saturday Visiter

V povídce je zmíněno několik měst a geografických útvarů:

Geografické útvary:

Města:

Česká a slovenská vydání

Česky či slovensky vyšla povídka v následujících sbírkách nebo antologiích:

Pod názvem Rukopis nalezený v láhvi:

  • Anděl pitvornosti (Argo, 2007)
  • Černý kocour (Mladá fronta (edice Četba pro školy), 1988, překlad Josef Schwarz, brožovaná, 152 stran, náklad 45 000 [17])
  • Jáma a kyvadlo a jiné povídky (Odeon 1975, 1978, 1987, 1988 a Levné knihy KMa 2002 [18])
  • Pád do Maelströmu a jiné povídky (Argo, 2007, ISBN 978-80-7203-939-5, překlad Josef Schwarz a Ladislav Šenkyřík, vázaná, 248 stran, autor obálky: Alén Diviš)
  • Předčasný pohřeb: Horrory a jiné děsivé příběhy (Hynek s.r.o., 1999)
  • Předčasný pohřeb a jiné povídky (Mladá fronta, 1970)
  • V mistrově stínu: Povídky Edgara Allana Poea (Nakladatelství XYZ , 2010, ISBN 978-80-7388-301-0, překlad Vítězslav Nezval, Tomáš Pekárek, Josef Schwarz, Ladislav Šenkyřík, Jaroslav Vrchlický, vázaná, 384 stran, obálka: Isifa Image Service a Jakub Karman)
  • Zrádné srdce: Výbor z díla (Naše vojsko, 1959, překlad Josef Schwarz, vázaná s papírovým přebalem, 676 stran)

Pod názvem Rukopis nájdený vo fľaši:

  • (slovensky) Zlatý skarabeus (Tatran, 1967, 295 stran)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku MS. Found in a Bottle na anglické Wikipedii.

  1. ↑ POE, Edgar Allan. Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Praha: Levné knihy KMa, 2002. ISBN 80-7309-070-8. Kapitola Rukopis nalezený v láhvi, s. 37. 
  2. ↑ POE, Edgar Allan. Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Praha: Levné knihy KMa, 2002. ISBN 80-7309-070-8. Kapitola Rukopis nalezený v láhvi, s. 26. 
  3. ↑ POE, Edgar Allan. Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Praha: Levné knihy KMa, 2002. ISBN 80-7309-070-8. Kapitola Rukopis nalezený v láhvi, s. 32–33. 
  4. ↑ Silverman, Kenneth. Edgar A. Poe: Mournful and Never-ending Remembrance. New York City: Harper Perennial, 1991: str. 91. ISBN 0-06-092331-8 (anglicky)
  5. ↑ Stashower, Daniel. The Beautiful Cigar Girl: Mary Rogers, Edgar Allan Poe, and the Invention of Murder. New York: Dutton, 2006: str. 65. ISBN 0-525-94981-X (anglicky)
  6. ↑ Peeples, Scott. Edgar Allan Poe Revisited. New York: Twayne Publishers, 1998: str. 50. ISBN 0-8057-4572-6 (anglicky)
  7. ↑ a b c Carlson, Eric W. A Companion to Poe Studies. Westport, CT: Greenwood, 1996: str. 119. ISBN 0-313-26506-2 (anglicky)
  8. ↑ Bittner, William. Poe: A Biography. Boston: Little, Brown and Company, 1962: str. 132. (anglicky)
  9. ↑ Meyers, Jeffrey. Edgar Allan Poe: His Life and Legacy. New York: Cooper Square Press, 1991: str. 100. ISBN 0-8154-1038-7 (anglicky)
  10. ↑ Carlson, Eric W. A Companion to Poe Studies. Westport, CT: Greenwood, 1996: str. 212–213. ISBN 0-313-26506-2 (anglicky)
  11. ↑ Whalen, Terrance. Edgar Allan Poe and the Masses: The Political Economy of Literature in Antebellum America. Princeton University Press, 1999: str. 160–161. ISBN 0-691-00199-5. (anglicky)
  12. ↑ a b Bittner, William. Poe: A Biography. Boston: Little, Brown and Company, 1962: str. 90. (anglicky)
  13. ↑ Peeples, Scott. Edgar Allan Poe Revisited. New York: Twayne Publishers, 1998: str. 32. ISBN 0-8057-4572-6 (anglicky)
  14. ↑ Sova, Dawn B. Edgar Allan Poe: A to Z. New York City: Checkmark Books, 2001: str. 162. ISBN 0-8160-4161-X (anglicky)
  15. ↑ Peeples, Scott. Edgar Allan Poe Revisited. New York: Twayne Publishers, 1998: str. 46. ISBN 0-8057-4572-6 (anglicky)
  16. ↑ Scherting, Jack. "The Bottle and the Coffin: Further Speculation on Poe and Moby-Dick", Poe Newsletter, vol. I, no. 2, October 1968: str. 22.(anglicky)
  17. ↑ POE, Edgar Allan. Černý kocour. Praha: Mladá fronta, 1988. Kapitola Obsah, s. 151. 
  18. ↑ POE, Edgar Allan. Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Praha: Levné knihy KMa, 2002. ISBN 80-7309-070-8. Kapitola Obsah, s. 213. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Edgar Allan Poe 2.jpg
Photograph of Edgar Allan Poe
  • Taken by W.S. Hartshorn, Providence, Rhode Island, on November 9th, 1848
  • Photograph taken in 1904 by C.T. Tatman.
  • Note: The LOC image is from a copy of a copy; the original has been missing since 1860; see Michael J. Deas, The Portraits and Photographs of Edgar Allan Poe University Press of Virginia, 1988, p. 40.
  • Daguerreotypie: W.S. Hartshorn, Providence, Rhode Island, November, 1848
MS Found in a Bottle Wogel.JPG
Illustration by "Wogel" for Poe's short story MS. Found in a Bottle for an early edition
Edgar Allan Poe Signature.svg
Signature of writer Edgar Allan Poe.