Rumélie

Rumélijský ejálet
Eyalet-i Rumeli
ایالت روم ایلی‎
cca 13651867
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Rumélijský ejálet roku 1609
rozloha:
124 630 km² (rok 1844)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
2 700 000 (rok 1844)
národnostní složení:
státní útvar
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
státní útvary a území
předcházející:
Byzantská říšeByzantská říše
Tarnovské carstvíTarnovské carství
Vidinské carstvíVidinské carství
Despotát DobrudžaDespotát Dobrudža
Prilepské panstvíPrilepské panství
Gazarie (kolonie Janova)Gazarie (kolonie Janova)
Theodorské knížectvíTheodorské knížectví
Srbský despotátSrbský despotát
Bosenské královstvíBosenské království
Lezhská ligaLezhská liga
Benátská AlbánieBenátská Albánie
LatinokratiaLatinokratia
Uherské královstvíUherské království
následující:
Souostrovní ejáletSouostrovní ejálet
Bosenský ejáletBosenský ejálet
Kefský ejáletKefský ejálet
Janinský ejáletJaninský ejálet
Srbské knížectvíSrbské knížectví
Soluňský ejáletSoluňský ejálet
Edirnský ejáletEdirnský ejálet
Silisterský ejáletSilisterský ejálet
Nišský ejáletNišský ejálet
Vidinský ejáletVidinský ejálet
Habsburská monarchieHabsburská monarchie

Rumélie (osmansky روم ايلى‎, Rūm-ėli, turecky Rumeli), také známá jako evropské Turecko, je historické území jihovýchodní Evropy, které bylo pod nadvládou Osmanských Turků. Jedná se především o Balkánský poloostrov. Od 14. století do roku 1867 se zde rozkládala provincie Osmanské říše zvaná Rumélijský ejálet.

Etymologie

Mapa Rumélie roku 1801

Pojem Rûm znamená „římský“, Rumélie (turecky Rumeli) znamená v turečtině „země Římanů“ a odkazuje na území dobytá osmanskými Turky v boji s Byzantskou říší, které se v té době říkalo Římská říše (neologismus „Byzantská říše“ byl poprvé použit roku 1557 německým historikem Hieronymem Wolfem v jeho díle Corpus Historiæ Byzantinæ[1]). Adjektivum „římské“ se tudíž dlouho používalo v řadě jazyků na Balkánu jako označení pro území Byzantské říše a i dnes je tato oblast označována v bosenštině Rumelija; v řečtině Ρωμυλία, Romylía nebo Ρούμελη, Roúmeli; v albánštině Rumelia; v makedonštině a srbštině Румелија, Rumelija a v bulharštině Румелия, Rumelija. Ve starých latinsky psaných janovských dokumentech je území nazýváno Romania, což byl obvyklý název Byzantské říše ve středověku.

Seldžukové původně používali název „země Rûm“, tedy „římská zem“ pro Anatolii, kterou po roce 1071, kdy zvítězili nad Byzancí v bitvě u Manzikertu, postupně dobývaly armády Seldžucké říše. Seldžucký Rúmský sultanát (1077–1307) značil „Sultanát Anatolie“.

Po expanzi Osmanské říše do Anatolie a na Balkán počátkem druhé poloviny čtrnáctého století a po dobytí Konstantinopole (Istanbulu) roku 1453 Mehmedem II. byl ovšem termín Rumeli („země Římanů“) používán pouze pro území Osmanské říše na Balkáně, kde i nadále převažovalo křesťanské obyvatelstvo.

Území

Obchodní vlajka „Římanů“ (tj. ortodoxních křesťanů),
14531793

Součástí Rumélie byly provincie Thrákie, Makedonie, Moesie, dnešní Bulharsko a turecká Thrákie, ohraničené na severu řekou Sávou a Dunajem, na západě pobřežím Jaderského moře a na jihu Moreou.[2] Jako Rumélie byla nakonec označována provincie skládající se z centrální Albánie a severozápadní Makedonie, s centrem v městě Bitola.

Následkem administrativních změn, ke kterým došlo mezi lety 1870 a 1875, přestalo jméno Rumélie odpovídat jakémukoliv politickému rozdělení. Roku 1878 byla Berlínskou smlouvou ustanovena Východní Rumélie jako autonomní provincie Osmanské říše, ale po nekrvavé revoluci z 6. září roku 1885 byla Východní Rumélie připojena k Bulharsku.[3] Provincie (vilayet) Kosovo byla založena roku 1877.[4]

V dnešním Turecku bylo slovo Rumeli (Rumélie) převážně nahrazeno pojmem Trakya (Thrákie) a odkazuje na evropskou část Turecka (provincie Edirne, Kırklareli, Tekirdağ, severní část provincie Çanakkale a západní část provincie Istanbul). Pojem Rumélie je i nadále používán v historickém kontextu. Je také používán ve spojitosti s kulturou dnešního tureckého obyvatelstva na Balkáně a potomků tureckých imigrantů na Balkáně. Tato oblast Turecka je také nazývána východní Thrákie nebo turecká Thrákie. V Řecku se pojem Ρούμελη (Rumeli) již od časů Osmanské říše používá jako označení centrálního Řecka, zejména při srovnání s Peloponésem nebo Moreou. Slovo Rumeli se také někdy (především obyvateli Istanbulu) používá pro označení provincie Istanbul nacházející se západně od Bosporu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rumelia na anglické Wikipedii.

  1. Encyclopædia Britannica – Rumelia at Encyclopædia Britannica.com
  2. Reclus, Onésime; Ibáñez, Vicente Blasco; Reclus, Élisée; Doré, Gustave (1907). Novísima Geografía Universal. Madrid La Edit. Española-Americana. p. 636. OCLC 432767489.
  3. Frucht, Richard (2004). Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture. ABC-CLIO. p. 807. ISBN 1576078000.
  4. Verena Knaus; Gail Warrander (2010). Kosovo. Bradt Travel Guides. p. 11. ISBN 1841623318.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No flag.svg
No official flag.
Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Flag of Vicina.svg

Flag of Vicina, Dobrudja, around 1350, according to the story of a Spanish Franciscan friar:

I left Constantinople and entered the Mare Mayor (Black Sea), proceeding along the coast of the left hand to a great city called Vecina (Vicina¹). Here nine rivers unite and fall into the Mare Mayor². These nine rivers make a great commotion before this city of Vecina, which is the capital of the kingdom³. It has a white flag with four red squares.
¹ - In National Geographic Vecina is confounded with Vidin, although the latter is far away from the Black Sea, and has nothing to do with the Danube Delta.
² - The Danube Delta.
³ - Possible refference to principality of Dobrotici of Dobrudja.
Coat of arms of the House of Kastrioti.svg
This digital recreation of the Coat of arms of the House of Kastrioti is based on an illustration found in the book "Gli Albanesi e la Questione Balcanica" by prominent Albanian Arbëresh author and linguist Giuseppe Schirò from Piana degli Albanesi (PA).
Flag of the Second Bulgarian Empire.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Flag of the Second Bulgarian Empire (Ivan Shishman of Bulgaria Era, 1380). as shown in the Guillem Soler.
Bosnian Royal Flag of Tvrtko I of Bosnia.svg
Autor: Santasa99, Licence: CC BY-SA 4.0
Bosnian Royal Flag of Tvrtko I of Bosnia
Flag of Bulgaria (14th century).svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (i.e Vidin), used in the 14th century.
Rumelia Eyalet, Ottoman Empire (1609).png
Autor: Underlying lk, Licence: CC BY-SA 3.0
Rumelia Eyalet, Ottoman Empire (1609). Source: Encyclopedia of the Ottoman Empire at Google Books By Gábor Ágoston, Bruce Alan Masters
Roman (Orthodox Christian) Merchant Flag 1453-1793.svg
The Roman (Orthodox Christian) merchant flag from 1453 to 1793 in the Ottoman Empire
Flag of the Ottoman Empire (eight pointed star).svg
An Ottoman flag with an eight pointed star rather than the five pointed star which later became typical.
Flag of the Serbian Despotate.svg
Autor: Old!!man1234561234, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the Serbian Despotate, 1402-1459.
Flag of Serbia (1835–1882).svg
Flag of Serbia (1835-1882)
Royal banner of Mrnjavčević family.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Royal banner of Mrnjavčević family
Coat of arms of Gothia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Coat of arms of Gothia.
Flag of Genoa.svg
Flag of Genoa
Byzantine imperial flag, 14th century.svg
Autor: Cplakidas, Licence: CC BY-SA 3.0
The Byzantine imperial ensign (βασιλικόν φλάμουλον), as depicted in the 14th-century Castilian Book of All Kingdoms, and described in the Treatise on Offices by the mid 14th-century Byzantine writer Pseudo-Kodinos as being hoisted on imperial naval vessels. It features the tetragrammic cross with the four "B"s that is attested in contemporary portolans, on coins and reliefs.