Rumunská armáda

Rumunská armáda, Afghánistán, 2004

Rumunská armáda (rumunsky Armata Română) je jméno ozbrojených sil Rumunska. Rumunsko je od roku 2004 v NATO. Od roku 2007 je armáda plně profesionální. Dělí se na: pozemní síly, letectvo a námořnictvo.

Historie

První světová válka

Rumunská armáda se účastnila první světové války na straně Dohody, vstoupila do války 28. srpna 1916 vyhlášením války Rakousko–Uhersku.[1] V té době byl náčelníkem generálního štábu Constantin Prezan. Rumuni měli početnou armádu, ale její výcvik nebyl dostatečný a materiální vybavení bylo zastaralé. Po vyhlášení války se Rumuni pokusili obsadit Sedmihradsko, ale byli odraženi, protože Spojenci neotevřeli balkánskou frontu tak, jak se zavázali spojeneckou smlouvou, a jih země (Valašsko) byl okupován vojsky Ústředních mocností. Král a vláda se přemístili do Jasů (Moldavsko). Po únorové revoluci v Rusku rumunská armáda zůstala jediným bojujícím spojencem Dohody na východní frontě a po reorganizaci během zimy 1916–17 odrazila ofenzivu vojsk Centrálních mocností a porazila německá a rakousko-uherská vojska vedena maršálem Mackensenem v srpnu 1917. Na konci války v roce 1918 Rumunsko provedlo mobilizaci a účastnilo se po boku Spojenců posledních bojů.

Meziválečné období

Rumunsko mělo uzavřenou obrannou alianci s Polskem proti SSSR. Rumuni také byli od roku 1921 součástí Malé dohody spolu s Československem a Jugoslávií namířené proti Maďarsku. V rámci unifikace armád Malé dohody odebíralo Rumunsko zbraně z Československa. To se netýkalo letadel, Rumuni odmítli čs. typy a nakoupili letadla z jiných zemí. Ve 30. letech se Rumunsko stalo členem Balkánské dohody.

Druhá světová válka

Rumunsko bojovalo spolu s nacistickým Německem proti Sovětskému svazu, po boku Němců bojovaly na východní frontě dvě rumunské armády. V roce 1944 bylo území Rumunska obsazeno Rudou armádou.

Po změně režimu v srpnu 1944 se Rumunsko přidalo na stranu Spojenců a bojovalo po zbytek války spolu s Rudou armádou. Po jejím boku se jeho vojska probila přes Maďarsko a následně se dvě rumunské armády o síle téměř čtvrt milionu vojáků podílely na osvobození Československa, přičemž se ztrátami 66 495 mužů (z toho polovina padlých a nezvěstných) jim mezi osvobozovacími vojsky patří 2. místo, za Sověty.[2][3] Rumuni se například zúčastnili bojů o Hodonín a okolí v roce 1945.

Poválečné období

Od roku 1955 bylo Rumunsko součástí Varšavského paktu. Během invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 se nezúčastnila útoku na ČSSR.

Současnost

Rumunská armáda má v současnosti 90 000 profesionálně vycvičených vojáků, z nichž 75 000 je vojenský personál a 15 000 jsou civilisté. Z 90 000 vojáků je 60 000 aktivních, zatímco zbytek vojáků patří do armádních záloh. Rozpočet armády je asi 1,8 miliard eur (tj. asi 1,33 % rumunského HDP).

Od roku 2004 se Rumunsko účastnilo mise NATO v Afghánistánu.

Galerie

  • Voják rumunské armády v polovině 90. let 20. století

  • (c) Bundesarchiv, N 1603 Bild-241 / Horst Grund / CC-BY-SA 3.0

    Rumunští vojáci na východní frontě (1943)

  • Rumunští vojáci na hlídce v Afghánistánu (2009)

  • Rumunská fregata Regina Maria (2014)

Reference

  1. ↑ Jak došlo k vyhlášení války Rakousku. Český deník. 29. 8. 1916, s. 1. Dostupné online. 
  2. ↑ ŠAJTAR, Jaroslav. Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa. Reflex [online]. 2015-05-06 [cit. 2016-04-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ztráty rumunské armády při osvobozování ČSR – na webu Fronta.cz

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bundesarchiv N 1603 Bild-241, Rumänische Infanterie auf dem Marsch.jpg
(c) Bundesarchiv, N 1603 Bild-241 / Horst Grund / CC-BY-SA 3.0
Romanian frigate Regina Maria (F222) underway in August 2014.JPG
The Romanian Navy frigate Regina Maria (F222) underway during the annual Romanian Navy Day celebration in Constanta, Romania. Regina Maria was commissioned in the Royal Navy as HMS London (F95) from 1987 to 1999.
Misiune de patrulare.jpg
(c) Tico189 at en.wikipedia, CC BY-SA 3.0
Romanian Land Forces on a Patrol mission in Afghanistan