Rumunská hokejová reprezentace
Rumunsko | |
---|---|
Asociace | Rumunská federace ledního hokeje |
Trenér | Július Pénzeš |
Asistenti | Nelu Alexe Norbert Javorčík |
Manažer | Alexandru Hălăucă |
Kapitán | Alpár Salló |
Nejvíce startů | Doru Tureanu (113) |
Nejvíce bodů | Doru Tureanu (112) |
Nejlepší střelec | Doru Tureanu (74) |
Kód IIHF | ROU |
První zápas | |
USA 15:0 Rumunsko (Krynica, Polsko, 2. února 1931) | |
Nejvyšší výhra | |
Rumunsko 52:1 Nový Zéland (Geel nebo Heist-op-den-Berg, Belgie, 19. března 1989) | |
Nejvyšší prohra | |
Československo 23:1 Rumunsko (Praha, Československo, 17. února 1947) | |
Mistrovství světa | |
Elitní skupina | 8× (poprvé v roce 1931) |
Nejlepší výsledek | 7. místo (1947) |
Olympijský turnaj | |
Účasti | 4× (poprvé v roce 1964) |
Nejlepší výsledek | 7. místo (1976) |
Údaje v infoboxu aktuální k 14. 05. 2023 |
Rumunská hokejová reprezentace je národním výběrem mužského ledního hokeje v Rumunsku a je členem Mezinárodní hokejové federace. Ve světovém žebříčku IIHF jsou v současnosti na 28. místě a hrají na mistrovství světa divize I. Soutěžili na čtyřech olympijských hrách.
Olympijské hry
ZOH | Místo konání ZOH | Umístění |
---|---|---|
ZOH – 1964 | Rakousko (Innsbruck) | 12. místo |
ZOH – 1968 | Francie (Grenoble) | 12. místo |
ZOH – 1976 | Rakousko (Innsbruck) | 7. místo |
ZOH – 1980 | USA (Lake Placid) | 8. místo |
Mistrovství světa v ledním hokeji
MS | Úroveň | Místo turnaje | Umístění | Celkově |
---|---|---|---|---|
MS – 1931 | Elitní | Krynica-Zdrój | 10. místo | 10. místo |
MS – 1933 | Elitní | Praha | 9. místo | 9. místo |
MS – 1934 | Elitní | Milán | 10. místo | 10. místo |
MS – 1935 | Elitní | Davos | 11. místo | 11. místo |
MS – 1937 | Elitní | Londýn | 10. místo | 10. místo |
MS – 1938 | Elitní | Praha | 13. místo | 13. místo |
MS – 1947 | Elitní | Praha | 7. místo | 7. místo |
MS – 1959 | Skupina B | Plzeň | 13. místo | |
MS – 1961 | Skupina C | Ženeva, Lausanne | 15. místo | |
MS – 1963 | Skupina B | Stockholm | 11. místo | |
MS – 1966 | Skupina B | Záhřeb | 10. místo | |
MS – 1967 | Skupina B | Vídeň | 10. místo | |
MS – 1969 | Skupina B | Lublaň | 6. místo | 12. místo |
MS – 1970 | Skupina B | Bukurešť | 7. místo | 13. místo |
MS – 1971 | Skupina C | 15. místo | ||
MS – 1972 | Skupina B | Bukurešť | 4. místo | 10. místo |
MS – 1973 | Skupina B | Štýrský Hradec | 4. místo | 10. místo |
MS – 1974 | Skupina B | Lublaň | 6. místo | 12. místo |
MS – 1975 | Skupina B | Sapporo | 5. místo | 11. místo |
MS – 1976 | Skupina B | Aarau, Biel | 9. místo | |
MS – 1977 | Elitní | Vídeň | 8. místo | 8. místo |
MS – 1978 | Skupina B | Bělehrad | 4. místo | 12. místo |
MS – 1979 | Skupina B | Galați | 11. místo | |
MS – 1981 | Skupina B | Urtijëi | 5. místo | 13. místo |
MS – 1982 | Skupina B | Klagenfurt | 5. místo | 13. místo |
MS – 1983 | Skupina B | Tokio | 7. místo | 15. místo |
MS – 1985 | Skupina C | Megève, Chamonix, Saint-Gervais | 4. místo | 20. místo |
MS – 1986 | Skupina C | Puigcerdà | 4. místo | 20. místo |
MS – 1987 | Skupina C | Kodaň, Herlev, Hørsholm | 19. místo | |
MS – 1989 | Skupina D | Geel, Heist-op-den-Berg | 26. místo | |
MS – 1990 | Skupina C | Budapešť | 4. místo | 20. místo |
MS – 1991 | Skupina C | Brøndby | 19. místo | |
MS – 1992 | Skupina B | Klagenfurt | 6. místo | 18. místo |
MS – 1993 | Skupina B | Eindhoven | 6. místo | 18. místo |
MS – 1994 | Skupina B | Kodaň, Aalborg | 7. místo | 19. místo |
MS – 1995 | Skupina B | Bratislava | 8. místo | 20. místo |
MS – 1996 | Skupina C | Jesenice, Kranj | 6. místo | 26. místo |
MS – 1997 | Skupina C | Tallinn, Kohtla-Järve | 5. místo | 25. místo |
MS – 1998 | Skupina C | Budapešť, Székesfehérvár, Dunaújváros | 26. místo | |
MS – 1999 | Skupina C | Eindhoven, Tilburg | 26. místo | |
MS – 2000 | Skupina C | Peking | 6. místo | 30. místo |
MS – 2001 | Divize II B | Bukurešť | 29. místo | |
MS – 2002 | Divize I B | Székesfehérvár, Dunaújváros | 5. místo | 25. místo |
MS – 2003 | Divize I A | Budapešť | 5. místo | 26. místo |
MS – 2004 | Divize I B | Gdaňsk | 5. místo | 25. místo |
MS – 2005 | Divize I B | Eindhoven | 6. místo | 27. místo |
MS – 2006 | Divize II A | Sofie | 29. místo | |
MS – 2007 | Divize I B | Lublaň | 6. místo | 27. místo |
MS – 2008 | Divize II A | Miercurea Ciuc | 29. místo | |
MS – 2009 | Divize I B | Toruň | 6. místo | 28. místo |
MS – 2010 | Divize II B | Narva | 31. místo | |
MS – 2011 | Divize II B | Záhřeb | 29. místo | |
MS – 2012 | Divize I B | Krynica | 4. místo | 26. místo |
MS – 2013 | Divize I B | Doněck | 4. místo | 26. místo |
MS – 2014 | Divize I B | Vilnius | 6. místo | 28. místo |
MS – 2015 | Divize II A | Reykjavík | 29. místo | |
MS – 2016 | Divize I B | Záhřeb | 6. místo | 28. místo |
MS – 2017 | Divize II A | Galați | 29. místo | |
MS – 2018 | Divize I B | Kaunas | 5. místo | 27. místo |
MS – 2019 | Divize I B | Tallinn | 23. místo | |
MS – 2020 | Divize I A | Lublaň | Zrušeno kvůli pandemii covidu-19 | |
MS – 2021 | Divize I A | Lublaň | ||
MS – 2022 | Divize I A | Lublaň | 5. místo | 21. místo |
MS – 2023 | Divize I A | Nottingham | 5. místo | 21. místo |
MS – 2024 | Divize I A | Bolzano | 4. místo | 20. místo |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Romania men's national ice hockey team na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rumunská hokejová reprezentace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a bronze medal
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
An icon that represents a silver medal
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Finská vlajka
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Georgian flag in Pantone MS.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
bendera Indonesia
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Liechtenstein
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The national and official state flag of Haiti; arms obtained from http://www.webchantier.com/. The civil flag can be found at here.
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of Namibia
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).