Runářov

Runářov
	Kaple v Runářově
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Konice
Okres	Prostějov
Kraj	Olomoucký kraj
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°34′23″ s. š., 16°52′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	115 (2021)
Katastrální území	Runářov (3,95 km²)
PSČ	798 52
Počet domů	92 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Runářov
Další údaje
Kód části obce	143618
Kód k. ú.	743615
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Runářov (německy Runarz) je vesnička 3 km jižně od Konice. Je s Konicí spojena silnicí z Jednova a protéká jí potůček runářovský.

Název

Název vesnice byl odvozen od osobního jména Rúnář totožného s obecným rúnář - „kdo stříhá ovčí vlnu nebo ji dále zpracovává“. Význam místního jména byl „Rúnářův majetek“. Ze 14., 15. a 17. století je občas doložen tvar Rýmařov vzniklý záměnou jmen.^[3]

Historie

Nejstarší zpráva o Runářově je z roku 1351. Tehdy drželi Konici s několika sousedními vesnicemi i s Runářovem synové Adam z Choliny, Adam a Jan z Konice a roku 1379 bratři Kropáčkovi z Holštejna.

Za protektorátu byl zabrán přímo do Říše. Patřil do okresu Moravská Třebová, byl vyfařen z Konice a přifařen do Německého Brodku. Od roku 1960 je v okrese prostějovském.

Obecní pečeť měla ve znaku dvě ratolesti a v nich strom a u něho běžící zvíře, snad zajíce.

Počet obyvatel

Původně byli runářovští Češi. Následkem válek a nemocí byly některé obce na Konicku vysídleny. Roku 1669 čítal Runářov jen 14 popisných čísel a měl 84 obyvatel. Všichni měli příjmení česká. Roku 1690 v seznamu poddaných na panství konickém mají již všichni usedlíci v Runářově příjmení německé.

Roku 1834 čítal Runářov 123 domů a 618 obyvatel, roku 1869 129 domů a 769 obyvatel, roku 1880 131 domů a 748 obyvatel (645 Němců, 10 Čechů), roku 1890 126 domů a 780 obyvatel (771 Němců, 9 Čechů), roku 1913 846 obyvatel, roku 1921 137 domů a 662 obyvatel (119 Čechů a 543 Němců), roku 1930 139 domů a 627 obyvatel (547 Němců, 79 Čechů a 1 cizinec).

Po vysídlení Němců roku 1947 bylo zde napočítáno 312 Čechů a roku 1970 klesl počet obyvatel obce na 246.

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[4]

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Runářov	769	748	746	780	727	662	627	349	334	246	233	155	159	134
Počet domů	část Runářov	129	131	131	126	140	137	139	111	85	73	63	86	90	92

Škola

Původně byl Runářov přiškolen k farní škole konické. V obci byla povolena škola teprve roku 1781. Z Veselé chodili později do Runářova školský pomocník. Roku 1804 byla zde škola s vyučovacím jazykem německým obnovena. Školní budova byla postavena v letech 1872–1875. Roku 1918 byla zde zřízena pro českou menšinu česká jednotřídka.

Trati měly názvy většinou německé: Otterfeld (Zmijí pole), Otterwald (Zmijí les), Graben (Jamy, Doly), Trub (tmavé, smutné místo). České pojmenování měly trati: Švábensko (polní i lesní), Křivé pole, Obecní pole, České pole, Zadní les, Na hranicích, Oblisko, Hura, Horka, Březina.

Návrat kočky divoké

V okolí Runářova se v roce 2022 začal realizovat projekt Felis silvestris – reintrodukce kočky divoké do krajiny.^[5] Podle modelů patří krajina Drahanské vrchoviny mezi oblasti s vhodnými podmínkami pro život těchto zvířat v České republice.^[6]

Fotogalerie

Památná deska připomínající osídlení obce českým obyvatelstvem po druhé světové válce
Kříž u zemědělského družstva
Boží muka u silnice na Konici

Panorama

Krajina kolem Runářova

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 398, 399.
↑ Runářov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
↑ Felis Silvestris [online]. Fond ochrany přírody [cit. 2023-01-22]. Dostupné online.
↑ POSPÍŠKOVÁ, Jana. Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup. Praha, 2015 [cit. 2023-01-22]. 88 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Pavel Hulva. s. 75. Dostupné online.

Literatura

BLÖSL, Joachim (ed.): Die Sprachinsel Deutsch-Brodek-Wachtel. 1. Teil, Die Geschichte der Sprachinsel. Znaim 1921.
BLÖSL, Joachim (ed.): Die Sprachinsel Deutsch-Brodek-Wachtl. 2. Teil, Die Volkskunde. Landskron 1927.
BURIAN, Bohumil: Konický okres. Brno 1939.
SEDLÁK, Karel. Místní jména na Litovelsku a Konicku. Litovel 1959.
TILSCHER, Georg: Runarz. Das Bild eines deutschen Sprachinseldorfes. München 1961.

Související články

Brodecký jazykový ostrov

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Runářov na Wikimedia Commons
Runářov – webová prezentace
Runářov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 398, 399.

[scitani2011-4] Runářov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.

[5] Felis Silvestris [online]. Fond ochrany přírody [cit. 2023-01-22]. Dostupné online.

[6] POSPÍŠKOVÁ, Jana. Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup. Praha, 2015 [cit. 2023-01-22]. 88 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Pavel Hulva. s. 75. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály