Rus (národ)

Pojmem Rus (v češtině často chybně zaměňován s pojmem Rusové, což je však současný východoslovanský národ), starorusky Рѹсь; rusky, ukrajinsky, bělorusky: Русь (Rus); staroseversky: Garðar; řecky: Ῥῶς (Rhos)) jsou obecně označováni etnickým původem nebo svými předky lidé skandinávského původu, kteří zhruba mezi osmým až jedenáctým stoletím n. l. obchodovali nebo podnikali nájezdy na říčních trasách mezi Baltským a Černým mořem. Proto jsou v pramenech v anglickém jazyce často označováni jako „Vikingští Rusové“ („Viking Rus“). Vědecký konsensus^[1] je takový, že Rusové pocházeli okolo 8. století z východního pobřeží dnešního Švédska a že má jejich jméno stejný původ jako kraj Roslagen ve Švédsku (staroseversky Rōþin, kde þ zní podobně jako th v anglickém thing). V 18. století němečtí historici a filologové Gottlieb Siegfried Bayer a August Ludwig von Schlözer, kteří oba pracovali na Petrohradské akademii věd, hovořili o skandinávském původu Rusů. Odkazovali se na Pověst dávných let (12. století) a Letopisy bertinské (9. století). Alternativní tzv. antinormanská hypotéza je podporována relativně malou skupinou vědců z Ruska a některých dalších států bývalého Sovětského svazu.

Původ názvu

Jméno Rus je v současnosti zachováno v názvu Ruska a Běloruska, je však rovněž součástí mnoha místních jmen v oblastech Novgorodu a Pskova a v podobě Rōs (Ῥῶς) přešlo i do řečtiny.^[2] Rus je obecně považováno za převzaté z baltofinského Ruotsi („Švédsko“).^[2][3][4] O vzniku pojmu Rus/Ruotsi existují dvě hypotézy, které se však vzájemně nevylučují. Podle jedné je odvozen přímo ze staroseverského rōþer, ve významu veslování, odvody k loďstvu atd., nebo prostřednictvím Rōþin, což je starší název pro švédskou přímořskou oblast Roslagen.^[2][3][5]

Finské a ruské formy jména obsahují koncové -s odhalující původní složeninu, kde prvním prvkem bylo rōþ(r)s- (před neznělou souhláskou, þ se vyslovuje jako th v anglickém thing).^[2] Kořen rōþs- se vyskytuje nejen v Ruotsi a Rusʹ, ale také ve staroseverských složeninách róþsmenn a róþskarlar, kde obojí znamená „veslaři“^[5] a v moderním švédském názvu pro obyvatele Roslagenu – rospiggar^[6], který se odvozuje ze staroseverského *rōþsbyggiar („obyvatelé Rōþinu“).^[7] Samotné jméno Roslagen je tvořeno tímto kořenem a tvarem množného čísla podstatného jména lag, což znamená „týmy“, v odkazu na týmy veslařů odváděných k loďstvu švédských králů.^[6][8]

Z uvedených dvou kompatibilních hypotéz reprezentovaných róðr nebo Róðinn se moderní vědci přiklánějí k první z nich, protože v dané době oblast označovaná druhým termínem, Roslagen, zůstávala řídce osídlena a postrádala demografickou sílu potřebnou k tomu, aby vynikla ve srovnání s přilehlým srdcem Švédska, údolím Malaren. V důsledku toho je původ ve slovních spojeních, jako je róþs-menn a róþs-karlar, považován za nejpravděpodobnější. Navíc forma róþs-, z níž pocházejí Ruotsi a Rusʹ, není odvozena přímo ze staroseverského róðr, ale z jeho dřívější protoseverské formy roðz^[9] (rothz).^[10]

Historie

Skandinávští Rusové se usazovali mezi Slovany a Povolžskými Ugrofiny v oblasti horní Volhy a vytvářeli diasporu obchodníků a nájezdníků, kteří obchodovali s kožešinou a otroky za hedvábí, stříbro a jiné komodity dostupné na východě a na jihu. Kolem 9. století, na říčních trasách do Černého moře, měli nejasnou, ale významnou roli ve formování Kyjevské Rusi a postupně se asimilovali s místním slovanským obyvatelstvem. Rovněž rozšířili své pole působnosti mnohem dále na východ a na jih mezi Prabulhary a Chazary na trasách ke Kaspickému moře. Kolem 11. století bylo slovo Rus stále častěji spojováno s Kyjevským knížectvím a termín Varjagové (Varingové) se stal běžným termínem pro Seveřany, kteří cestovali po řekách.

O varingských Rusech je však málo skutečností jistých. Je to do značné míry proto, že ačkoli byli po dlouhou dobu a na velké vzdálenosti aktivní, písemné záznamy o jejich činnosti jsou velmi řídké a téměř nikdy nepocházejí od nich samotných. Předpokládá se, že písmo jim poskytli Slované z náboženských důvodů, ale k tomu došlo až po delší době od jejich rané historie. Slovo Rus v původních zdrojích však neznamená vždy totéž jako mezi dnešními učenci. Jako obchodní diaspora se varingští Rusové intenzivně mísili s finským, slovanským a turkickým obyvatelstvem a je zřejmé, že se jejich zvyky a identita postupně značně lišily.

Dalším klíčovým důvodem sporů o původu Rusů je pravděpodobnost, že v 9. a 10. století hráli roli ve formování státu ve východní Evropě (nakonec dali své jméno Rusku a Bělorusku), což je učinilo podstatnými pro současnou národní historii Ruska, Ukrajiny, Švédska, Polska, Běloruska, Finska a pobaltských států.

Antinormanská hypotéza

Jiní (zejména ruští) vědci je považují za Slovany či slavizované Roxolany (tj. původně sarmatské „Světlé Alany“) na základě etymologie pojmenování Rus z pojmenování Rosomani („Lidé Rusi“) v kronice Getica od ostrogótského historika Jordanese ze 6. století.^[11] Dle tohoto modelu pochází pojmenování Rus z 6. století od Rosomanů, slavizovaných Roxolanů a zakladatelů Ruského chanátu, a poté přešlo v 9. století na Varjagy, zakladatele Kyjevské Rusi, a nakonec na Švédsko.

Za sovětského režimu byla tato alternativní tzv. antinormanská hypotéza téměř opuštěna. Později však její podpora výrazně vzrostla zejména v reakci na nacistickou propagandu, která dokazovala na základě normanské hypotézy nadřazenost germánské rasy. Antinormanská hypotéza je v současnosti podporována zejména vědci z Ruska a některých dalších států bývalého Sovětského svazu.

Odkazy

Související články

• Severní Germáni
• Seveřané
• Stará severština
• Vikingové
• Normané
• Varjagové
• Skandinávie
• Vinland
• Rus (oblast)
• Východní Slované
• Kyjevská Rus
• Rusové
• Cesta od Varjagů k Řekům
• Askold a Dir
• Rurik
• Oleg
• Normanská teorie

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rus (národ) na Wikimedia Commons