Rus domácí

Jak číst taxoboxRus domácí
alternativní popis obrázku chybí
Rus domácí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádšvábi (Blattodea)
Čeleďrusovití (Ectobiidae)
Rodrus (Blattella)
Binomické jméno
Blattella germanica
Linnaeus; 1767
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rus domácí (Blattella germanica) je celosvětově rozšířený druh hmyzu patřící mezi šváby, s délkou dospělců 11–15 mm.

Výskyt a původ

Rus domácí je v městském prostředí zdaleka nejrozšířenějším druhem švába[1] i nejrozšířenějším lidským škůdcem.[2] Je spojován s lidmi a jejich obydlími, zvláště pak s místy, kde dochází k přípravě potravy (např. restaurace a další zařízení s kuchyněmi), nebo s místy pobytu většího počtu osob, jako jsou hotely, nemocnice či pečovatelské domy.[2]

Rus domácí dlouho mátl vědce tím, že se nevyskytuje ve volné přírodě. První historický záznam o druhu pochází ze 2. poloviny 18. století. Genetická studie z roku 2024 zkoumala 281 vzorků rusa domácího ze 17 zemí a po jejich genetickém rozboru dospěla k závěru, že rus domácí se vyvinul z asijského druhu Blattella asahinai před 2100 lety. K vývoji rusa domácího patrně došlo v Indii a Myanmaru. Jeho kosmopolitnímu rozšíření pomohlo hlavně dálkové cestování a rozšíření domů s kontrolovatelnou teplotou.[3]

Rozmnožování

Rus se rozmnožuje po celý rok. Jeho vajíčka se vyvíjejí v charakteristických ootékách („kokonech“), které obsahují až 30 vajíček. Ootéka je dlouhá 5-6 mm. Samice odkládá ootéku těsně před líhnutím. V tomto se liší od vývojového cyklu švába, jehož samice odkládá ootéku dlouho před líhnutím.

Ootéka

Rýhy na ootéce jsou po celé její šířce, barva ootéky je světle hnědá, velikost vaječné komory je 8×3×2 mm, obsahuje kolem 30 vajíček. Inkubační doba ootéky je 2–5 týdnů v závislosti na okolní teplotě. Vylíhnuté nymfy jsou 2–10 mm dlouhé, bezkřídlé, tmavě hnědé, svlékají se 5–7×. Nymfální stadium trvá při pokojové teplotě cca 40 dní.

Samice vytvářejí během života asi sedm ooték.

Odkazy

Reference

  1. TANG, Qian; BOURGUIGNON, Thomas; WILLENMSE, Luc. Global spread of the German cockroach, Blattella germanica. Biological Invasions. 2019-03, roč. 21, čís. 3, s. 693–707. Dostupné online [cit. 2024-06-03]. ISSN 1387-3547. DOI 10.1007/s10530-018-1865-2. (anglicky) 
  2. a b MENASRIA, Taha; MOUSSA, Fatima; EL-HAMZA, Souad. Bacterial load of German cockroach ( Blattella germanica ) found in hospital environment. Pathogens and Global Health. 2014-04, roč. 108, čís. 3, s. 141–147. Dostupné online [cit. 2024-06-03]. ISSN 2047-7724. DOI 10.1179/2047773214Y.0000000136. PMID 24766338. (anglicky) 
  3. TANG, Qian; VARGO, Edward L.; AHMAD, Intan. Solving the 250-year-old mystery of the origin and global spread of the German cockroach, Blattella germanica. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2024-05-28, roč. 121, čís. 22. Dostupné online [cit. 2024-06-03]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.2401185121. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com